Geoengineering, tedy ovlivňování Země lidskou činností, se skloňuje zejména v souvislosti s ovzduším. Nově publikovaná studie v The Cryosphere se však zaměřuje na jiný problém, a to tání antarktických ledovců. Vědci navrhují netradiční řešení: obestavět tající masy ledu „zdí“.
Ano, sami autoři přiznávají, že dospět ke konsenzu a realizovat projekt je na hranici lidských možností. „Jednou z hlavních překážek je rozhodnutí. Ačkoli tající masy ledu ohrožují národy po celém světě, neexistují žádné legální mantinely, které by vymezily možnost kontroly těchto ledovců,“ píší ve studii. Přesto přišli s myšlenkou podpěr či valů.
Mizivá naděje na realizaci
Navrhují podepřít okraje ledovce třísetmetrovými mohylami, které by zabránily, nebo alespoň oddálily lámání ledu. Za účinnější řešení považují zeď - ta by nejenže v některých místech mohla ledovec podpírat, ale zároveň zabránila přítoku teplých proudů, které led podemílají odspodu. „V obou případech si představujeme jednoduché stavby z písku nebo zeminy na oceánském dnu,“ píše jeden z autorů Michael Wolovick.
Zeď by plnila dvě funkce: jednak ledovec mohla podpírat a zároveň zabránit přítoku teplejší vody.
Autoři přiznávají, že podle jejich odhadů mají mohyly třicetiprocentní šanci na úspěch a nepřerušovaný umělý práh 70 procent. Což, pokud chcete přimět státy ke spolupráci na jednom z největších projektů všech dob, nejsou závratná čísla.
Vědci navíc připomínají, že jejich návrh řeší pouze následky a ledovce by dříve či později stejně roztály. Chtějí jen oddálit růst hladiny oceánů, aby lidstvo mělo více času na řešení příčin. Hlavní z nich je podle autorů zvyšující se koncentrace skleníkových plynů. „Čím více CO2 budeme vylučovat, tím spíše ledovce nepřežijí v dlouhodobém horizontu,“ říká Wolovick.
Podobné globální projekty, které potřebují shodu mocností a masivní investice „pouze“ pro obecné blaho, téměř vždy zůstávají jen na papíře. Pokud ovšem ledovce budou tát ve vzrůstajícím tempu, jak naznačuje trend posledních let, jsou v blízké budoucnosti ohrožena velkoměsta po celém světě: od Miami po Bangkok. Za několik desítek let tedy antarktická zeď nebude muset být zcela utopií, jak se může jevit dnes.
