Případ vzbudil poměrně velkou pozornost amerických médií. Zřejmě proto, že v USA se stále silněji rozebíhá debata o využívání robotů proti lidem. Nesoustřeďuje se ani tak na policejní roboty, ale především vojenské robotické letouny (v angličtině nazývané "drones", někdy nevhodně přenášené do češtiny jako "drony").
Vášně nevzbuzuje ani tak jejich použití ve vojenských konfliktech či k likvidaci zahraničních občanů (celkem se odhaduje, že takto přišlo o život 4 700 lidí, včetně neznámého počtu civilistů), ale použití proti americkým občanům. Těžko totiž vysvětlit, jak se takové použití rovná něčemu jinému než popravě bez řádného soudního procesu, na který má každý občan USA právo.
Roboti pro zásahové jednotkyPolicejní roboty pro zásahové jednotky SWAP v Ohiu dodává společnost RoboteX. Jde o pásový model AVATAR Micro se dvěma infračervenými kamerami, které poskytují obraz v rozsahu 360 stupňů. K ovládání a přenosu audio a video informací se používá wi-fi s dosahem 300 metrů. Pořizovací cena je 11 445 dolarů (přibližně 225 tisíc korun) Druhým používaným modelem je kolový POWER HAWK® P-16 společností TSWG a Northrop Grumman. Díky snadno vyměnitelným chapadlům s různými nástroji zvládá celou škálu úkolů. Slouží k otvírání různých typů dveří a oken, včetně dveří a kapot automobilů, různých rolet náklaďáků apod. Zvládá bezpečnou manipulaci s neznámými balíčky či těžkými předměty. Překážkou mu nejsou ani zamřížovaná okna. Podrobnosti si můžete přečíst v anglickém manuálu výrobce. |
Ale zpět k Blevinsovi. Podle zprávy místních médií na dvaašedesátiletého muže zavolali policii sousedi poté, co zaslechli z domu výstřely. Na řadu přišel nejprve policejní vyjednávač, ale jeho úsilí k úspěchu nevedlo. Blevins odmítal otevřít dveře i telefonický kontakt.
Mezitím na místo dorazila zásahová jednotka. Ta vyslala do domu robotického průzkumníka, který měl bez ohrožení policistů lokalizovat polohu střelce v domě a dalšího, který měl pokud možno najít jeho další zbraně.
Opilému Blevinsovi se nezvaný host natolik nelíbil, že krátce po vjetí do domu do jednoho ze dvou strojů několikrát vystřelil z pistole.
Zásahová jednotka se proto rozhodla vyčkat, až Belvins částečně vystřízliví, a poté vnikla do domu. Našla zbrojní arzenál, mimo jiné dva kalašnikovy Ak-47. V domě byly v Ohiu zakázané zásobníky na 75 nábojů (povolena je kapacita do 30).
Po hospitalizaci v nemocnici vyslechl střelec celou řadu obvinění, v první řadě za držení zmíněného zásobníku. Ale objevilo se v nich i "zastřelení" robota (přesněji poškozování státního majetku).
Napjatá situace
Debata o využívání robotů proti lidem se rozproudila na podzim roku 2011, kdy vojenský dron zabil Anvára al-Avlakího, amerického občana a protiamerického islámského duchovního, působícího v Jemenu. O několik týdnů později zemřel při útoku bezpilotního letounu i jeho šestnáctiletý syn, u kterého je už podstatně méně jasné, jaké představoval nebezpečí pro Spojené státy, i když evidentně měl k otci blízko. Kromě Avlakího a jeho syna robotické letouny zabily ještě dva další občany USA.
Přes den v Afghánistánu, večer domaJaké to je být pilotem bezpilotního letounu. |
Postupně tak vzrůstají obavy, že by se použití bezpilotních prostředků mohlo přesunout i na území USA. Senátor Rand Paul například 6. února na necelých 14 hodin zablokoval jednání Senátu dlouhým projevem, aby na problém použití bezpilotních prostředků upozornil. K řečnickému maratonu ho vyprovokovala odpověď na písemnou otázku prezidentské kanceláři, zda podle ní je možné použít bezpilotní letoun k zabití amerického občana na americké půdě. Odpověď možnost jednoznačně nevyloučila.
Dobře známá je i televizní "předpověď" vlivného konzervativního komentátora Charlese Krauthammera, podle které se první člověk, který sestřelí vládní bezpilotní letadlo, stane "lidovým hrdinou".
V každém případě bude robotů v USA přibývat. Americký úřad pro letectví připravuje zjednodušená pravidla pro jejich provoz v civilním režimu. Americké policejní složky přitom skutečně uvažují o možnosti využití bezpilotních prostředků.
Aby také ne, vždyť například ve srovnání s policejními vrtulníky je jejich provoz podstatně levnější. Navíc se bezpilotní stroje vyskytují v řadě velikostí a tvarů, takže mohou plnit řadu dalších zajímavých funkcí. Roboti pohybující se po zemi zase pro policejní složky představují vítané pomocníky v nebezpečných situacích, jako byla právě ta v Ohiu. Vždyť právě to, že se Blevins soustředil na robota, umožnilo policistům, aby pronikli do domu a nikdo neutrpěl větší újmu.
Na druhou stranu jsou pravidla fungování robotů v blízkosti lidí stále nejasná, přitom jde o komplikované etické problémy (více v našem článku Má být robotické auto naprogramované tak, aby mohlo zabít majitele?). V USA je situace o to komplikovanější, že administrativa využívá právě šedé zóny kolem nasazení robotů v boji proti ozbrojenému nepříteli a nechce o tento vojensky cenný prostředek přijít.
V Evropě je situace zatím podstatně méně vyhrocená, snad právě proto, že roboti se tolik nevyužívají ve vojenství. Otázkou se bude v květnu zabývat panel Evropské komise. Pokusí se zjistit, zda je zapotřebí nové legislativy, nebo zda je možné pro určení pravidel provozu robotických strojů (samozřejmě hlavně zase malých létajících strojů) využít stávající předpisy pro použití létajících modelů, zejména co se týče narušování soukromí.
