Bratři Orville a Wilbur Wrightovi stáli za prvním letem motorem poháněného letadla, které se vzneslo do vzduchu 17. prosince 1903. O necelých pět let později, přesně 17. září 1908, si nový způsob přepravy vyžádal první oběť.
Bratři Wrightové byli sice první, kdo provedl úspěšný řízený let, ale nebyli zdaleka jediní, kdo se na začátku 20. století věnoval leteckým experimentům. Konkurence byla poměrně velká a jiní vynálezci bývali podporováni různými institucemi, kdežto Wrightové si svoje pokusy financovali sami.
Bratři Wrightové
Zprvu bratři konstruovali a experimentovali spíše v ústraní, aby na sebe nepoutali pozornost dalších vynálezců, protože stále ještě neměli patent na svůj prototyp řízení. Ten získali až v roce 1906.
Jakmile si Wrightové byli jisti, že konečně navrhli dobře řiditelné letadlo, které se udrží ve vzduchu déle než pár minut, pustili se do předváděcích akcí a snažili se získat případné zakázky na výrobu letadel. Svoje úsilí zaměřovali zejména na armády, především americkou a francouzskou.
V roce 1905 jejich snaha konečně začala mít efekt. Zákazníci však měli zájem o letadla, která umožňovala přepravu cestujících. Wilbur a Orville proto stroj uzpůsobili tak, aby mohl kromě pilota pojmout i jednoho pasažéra. Oba bratři spolu nikdy nelétali dohromady. Prý to slíbili otci.
Září 1908, vojenská základna Fort Myer, Virginia
Rok 1908 byl ve znamení velkých předváděcích akcí. Wilbur Wright odcestoval do Francie, kde zaznamenal obrovský úspěch, a definitivně tak vyvrátil pochyby Evropy, která bratry dlouhou dobu považovala za podvodníky. Začátkem září 1908 vyrazil na předváděcí turné i mladší z obou bratrů, Orville Wright. S letounem Flyer Model A dočasně zakotvil na vojenské základně ve Fort Myer ve Virginii.
Letoun Wright Flyer Model A během transportu na vojenskou základnu Fort Myer. Začátek září 1908.
První dny byly velice úspěšné. Už 9. září se Orvillovi povedlo překonat rekord v délce letu. Jeho stroj se poprvé udržel ve vzduchu déle než hodinu, přesně 62 minut a 15 sekund. To bylo velice důležité, protože mezi požadavky americké armády patřilo také to, aby letadlo dokázalo letět nejméně hodinu.
Následně 10. září pak Orville Wright provedl svůj první oficiální let s cestujícím. Svezl nadporučíka z tamní základny Franka P. Lahma, který bratrům před časem dal velmi dobrá doporučení, a vlastně jim tak připravil živnou půdu pro jednání s armádou. Úspěšný byl také další předváděcí let 12. září.
Několik dní nato, 17. září 1908, měl Orville svézt třetího cestujícího. Byl jím šestadvacetiletý nadporučík Thomas L. Selfridge, také letecký konstruktér. Pro Wrighta bylo důležité udělat na mladého důstojníka dobrý dojem, protože Selfridge byl členem armádního výboru, který měl rozhodnout o případném přijetí zakázky.
Po páté hodině odpoledne se u vojenské základny shromáždily skoro dva tisíce diváků, kteří byli zvědavi na další let. Wright se Selfridgem nasedli do letadla, nechali nahodit vrtule, nadporučík zamával divákům a letoun odstartoval.
Letu střemhlav předcházelo podivné klepání
Nadporučík Thomas L. Selfridge
Zprvu šlo všechno hladce. Letoun vystoupal do výšky asi pětačtyřiceti metrů a udělal tři okruhy nad základnou. Jenže pak pilot uslyšel podivné klepání. Nic nezvyklého sice neviděl, ale pro jistotu se rozhodl, že vypne motor a doplachtí na zem.
Jenže ještě než to stihl udělat, ozvaly se dva silné údery a z letadla cosi odpadlo – byla to jedna z vrtulí. Orville Wright později zjistil, že na ní byly únavové lomy. "Letadlo se strašlivě roztřáslo," popisoval později Wright. "Nereagovalo na pohyby řídicích a vyvažovacích pák. Byl to příšerný pocit bezmoci."
Stroj se stočil nejprve doleva, potom zase doprava. Wright vypnul motor a snažil se letadlo dostat pod kontrolu. "Obrátil jsem páky, abych vyrovnal zatáčení. Jenže letadlo se bleskurychle překlopilo dopředu a šlo rovnou k zemi," popsal Orville Wright osudovou chvíli.
17. září 1908 - první letecká nehoda v historii. Letounu pilotovanému Orvillem Wrightem se utrhla vrtule a stroj se střemhlav zřítil z 20 metrů.
Letoun se zřítil k zemi z výšky asi dvaceti metrů. Šokovaní diváci se k havarovanému stroji rychle rozeběhli a začali vyprošťovat oba těžce zraněné muže. Nejprve se povedlo vyprostit Orvilla Wrighta, který byl v troskách méně zaklíněn a byl po havárii při vědomí.
Thomas Selfridge už vědomí nenabyl. Ve vojenské nemocnici jej sice hned operovali, ale ještě téhož večera podlehl těžkému zranění hlavy. Byl pohřben s veškerými vojenskými poctami na národním hřbitově v Arlingtonu.
Bát se? Jedině že nestihnu dokončit letové zkoušky
Orville Wright se po sedmitýdenním pobytu v nemocnici ze svých zranění zotavil. Při havárii utrpěl zlomeniny nohy, žeber a kyčle, mnoho pohmožděnin a tržných ran. Přesto bylo jeho hlavní starostí, kdy se bude moci vrátit k létání. "Jediná věc, které se bojím, je, že se nevyléčím dost rychle a že nebudu moct v příštím roce dokončit tuto sérii letových zkoušek," řekl prý ještě v nemocnici svému známému.
Jednání s americkou armádou zatím převzala sestra Katharine Wrightová, která se ke zraněnému Orvillovi připojila už v nemocnici a pak bratry doprovázela na dalších cestách a jednáních. Byla úspěšná: armáda po nehodě zkoušky nezastavila. V létě roku 1909 Wrightové letové zkoušky dokončili a prodali svoje první letadlo.
