Vystupujeme po schodech v novém paneláku v Praze 10 a zvoníme u jedněch dveří. V předsíni pak odkládáme svršky. U vchodu do pokoje zůstáváme v úžasu stát. Celá jeho polovina je vyplněna kopií kokpitu letadla Boeing 737NG. V přední části místnosti je malá kuchyňka a vedle trenažéru instruktorská stanice.
Stát se pilotem moderního letadla není zase tak těžké, jak by se mohlo zdát. Nikdo vám sice bez patřičných zkoušek opravdové letadlo nesvěří, ale díky speciálnímu trenažéru v tomto pražském bytě můžete získat zážitek, který může "obyčejnému" člověku zážitky opravdového pilota přiblížit.
Domácí projekt za milion
Radek Topinka, náš průvodce, nabízí kávu a pomalu představuje projekt, který stál jeho a ostatní z desítky nadšenců spoustu času a peněz. Jen náklady na vybavení přesáhly jeden milion korun.
Je to sice řádově stokrát méně, než kolik stojí plnohodnotný certifikovaný pohyblivý trenažér, jaký používají například České aerolinie, ale je třeba si uvědomit, že tohle je nadšenecký projekt. Celé zařízení se prý dalo pořídit i levněji, ale bylo by to na úkor kvality a věrnosti komponentů. A i když projekt 737NG není stoprocentní kopií opravdového kokpitu, velice se mu přibližuje.
"Nápad postavit trenažér v nás zrál několik let, ale finální rozhodnutí padlo na začátku roku 2008," vzpomíná Topinka. "Začali jsme objednávat jednotlivé součásti, které přicházely z celé Evropy i USA. Samotná stavba pak začala loni v létě minulého roku a skončila asi za čtyři měsíce. Jen celková délka kabeláže dosáhla zhruba tří kilometrů," pokračuje náš průvodce.
Veškerý chod zajišťuje pět počítačů. K nim jsou připojeny různé rozšiřovací karty, které se starají o správný chod všech součástí, funkčnost přepínačů a tlačítek, obrazovek v tzv. glasskokpitu i ručiček ukazatelů. Ty ovládají i motorky, které pohybují pákami jako u reálného letadla. Hlavní systém běží na Intel Core2Duo s jádrem Penrin taktovaným na 4 GHz a s grafickou kartou Nvidia 8800 GTX.
Levá a pravá část pilotní kabiny v trenažéru Boeingu 737NG
Bylo přitom nutné doupravit různé nastavení a kód tak, aby odpovídal všem systémům a dokázal komunikovat se zařízeními od různých výrobců.
Samotné zobrazování je pak řešeno prostřednictvím grafické karty MATROX TripleHead2Go s třemi výstupy, které zajišťují obrazová data pro tři HD projektory od Benq. Výsledný obraz pak pokrývá pozorovací úhel zhruba 150°, což stačí na "zmatení" mozku natolik, aby se zvýšila úroveň zážitku.
Celý systém pak běží na Flight Simulatoru X od Microsoftu, který musí využívat komerční licenci. Do tohoto systému je pak doplněn model 737.700 od OpenSky a také modely několika letišť, včetně pražské Ruzyně.
Veškeré systémy dokážou komunikovat přes internet s různými sítěmi, kde jsou zapojeni nadšenci, kteří se například starají o simulaci komunikace s věží. Do systému lze "natáhnout" reálné údaje o aktuálním počasí nebo odletový řád a modelovat tak reálný provoz podle časového rozpisu třeba právě na ruzyňském letišti.
Využívá se k tomu tzv. instruktorské pracoviště, odkud lze řídit simulaci různých krizových situací, jako jsou požáry motoru nebo výpadky hydrauliky.
Instruktorské pracoviště u trenažéru Boeingu 737NG
Občas trénují i piloti
Zatím necertifikované zařízení přitahuje zájem především běžné veřejnosti, ale zhruba pětinu návštěvníků tvoří i aktivní piloti, kteří si mohou ve zjednodušených podmínkách a především výrazně levněji než na certifikovaném systému vyzkoušet právě ony zmiňované krizové situace.
Ceny dárkových poukazů jsou za 45 minut letu 2 490 Kč. Nejlevnější, zhruba hodinový "let" stojí necelých 1 600 Kč, dramatická záchrana letadla pak necelé dva tisíce. Ale jsou k dispozici i delší lety a především klubové členství s řadou výhod.
PS: Asi jediné vybavení, které nemá s opravdovým Boeingem 737NG nic společného, jsou sedačky. Ty pocházejí z citroënu.
