Před necelými dvěma lety, v srpnu 2005, byla dvěma předním výrobcům letadel zaslána výzva na vytvoření návrhu dvou letadel, které se stanou součástí České národní letky. V březnu roku 2006 pak následoval podpis smlouvy s francouzským Airbusem na výrobu dvou letounů.
Před týdnem přistál na 24. základně dopravního letectva Praha Kbely první z těchto strojů - nový armádní speciál Airbus A-319CJ v provedení VIP, s trupovým číslem 2801. - více zde
Jde o dovršení jedné etapy procesu obnovy letadlového parku České republiky, odstartovaného v roce 2004.
O jaké letadlo vlastně jde?
Airbus A-319 CJ (Corporate Jetliner) je dopravní letadlo s krátkým a středním doletem. Tento dvoumotorový model se vyrábí od roku 2000 a je o dvě generace vyspělejší než současně používané ruské Tupolev TU-154.
Nový letoun je ve verzi VIP, což znamená, že je určen pro 40 až 42 cestujících a doletovou vzdálenost 8500 kilometrů.
Interiér však lze během zhruba 24 hodin přestavět na přepravní kapacitou 96 cestujících se sníženým doletem 6 100 kilometrů.
Dle informací výrobce se dá letoun přestavět během 12 hodin, dle vedoucího technika Jiřího Hanzla však první přestavba může trvat i 2 - 3 dny. Je to poměrně náročná procedura, která vyžaduje hodně cviku a záleží u ní především na praxi - další přestavby se pak zvládnou v kratších časech.
Komponenty druhé verze letadla jsou mezitím uloženy v přepravních kontejnerech, které na svoji chvíli čekají v hangáru. Obsahují kompletní sadu vybavení, včetně kyslíkových boxů s maskami pro 3 - 4 pasažéry (standarní boxy mají jen 2 masky - srovnatelné s počtem sedadel v řadě).
Druhý letoun bude konfigurovaný zcela opačně - v základu bude pro 96 cestujících a bude ho možné přestavět na VIP verzi.
Místo bagáže přídavné nádrže
Jednou ze zásadních vlastností nového letadla je možnost instalace přídavných nádrží paliva. Ty lze umístit do zavazadlového prostoru, čímž se sice obsadí část nákladového prostoru, ale rapidně se zvýší doletová vzdálenost.
Standardně je letadlo dodáváno se čtyřmi nádržemi pro dolet 8 500 km, jejich počet lze zvýšit až na šest. V tu chvíli se však do cargo prostoru nevejde ani myš.
V případě humanitární pomoci lze využít jen nákladní prostory - prostor pro cestující nelze upravit na nákladní.
Protože jsou veškeré podlahy vyrobené z laminátu, je nutno dodržovat limit maximálního plošného zatížení - celkově uveze méně nákladu, než stará „téúčka“.
Na druhou stranu, TU-154 nedisponuje přídavnými nádržemi (pouze v křídlech a centroplánu - trupu), má tedy nižší dolet (5500 - 6000 km) a má více než dvojnásobnou spotřebu paliva. Za hodinu letu si totiž řekne o 5,5 tuny kerosenu, zatímco A-319CJ jen o 2,2 tuny.
Spousta počítačů a domácí kino
O cestující je během letu intelektuálně pečováno. Na LCD obrazovkách, které se vyklápí z konzoly nad hlavami cestujících, si mohou prohlížet grafický 3D výstup systému AirShow – který během letu zobrazuje aktuální polohu letadla, výšku a okolní teplotu.
Pokud by je pohled na letové 3D animace omrzel, mají k dispozici celý zábavní systém. Jeho součástí je trojice DVD přehrávačů, na kterých si lze pustit film, přičemž lze nastavit, na kterých monitorech bude který disk přehráván.
Pokud by voják či státník neměl chuť na film, může poslouchat hudbu z šestidiskového CD changeru.
Paradoxní trochu je, že právě tato složitá multimediální instalace prodlužuje dobu nutnou k rekonfiguraci letadla - vše je nutno vypojit a demontovat. Díky tomu bylo jednodušší a rychlejší přestavět interiér původních TU-154 (ze 105 na 117 míst) - tam totiž žádné zábavní zařízení nejsou.
Zábavní systém je samozřejmě skoro „zanedbatelnou položkou“ ve srovnání s ostatní elektronikou v letadle.
O chod stroje se totiž stará devadesát počítačů, mezi moderními prvky najdeme plně automatizovaný pilotážní systém (který dokáže automaticky přistát), varování při přiblížení se zemi EGPWS (Enhanced Ground Proximity Warning Computer), protisrážkový systém TCAS (Traffic alert and Collision Avoidance System) a družicovou navigaci.
Letoun může přistát na všech letištích a za jakýchkoli povětrnostních podmínek. Splňuje nejnáročnější evropské i světové limity.
Připojení k internetu? Až v druhém letadle
Prostor pro cestující je standardně rozdělen na tři zóny - nejluxusnější VIP, méně honosnou Executive a „standardní“ Business. V prvních dvou je u každého sedadla instalována ethernetová zásuvka (RJ-45) pro připojení komunikačních zařízení či notebooků.
V tuto chvíli se dají z letadla uskutečňovat hlasové a datové (fax) přenosy, avšak nelze navázat internetové připojení. Může za to systém satelitního připojení SATCOM, který zatím nenabízí dostatečnou přenosovou rychlost - v druhém letadle již bude upgradovaná verze s rychlostí dostatečnou ke kvalitnímu připojení k internetové síti. Postupně bude tato možnost doplněna i do tohoto letadla. Systém SATCOM využívá i samo letadlo – k přenosu letových informací na zem.
DVD přehrávače, v pravé části obslužný panel systému AirShow
Skříňka s řídícím centrem zábavní techniky, v popředí kyslíkové láhve a lékárnička
3D vizualizace letu
Kuchyňka
Za zády pilota
Během letu se můžete i osprchovat
Letadlo je určené na přepravu vojsk Armády ČR na zahraniční válečné mise, leteckou přepravu činitelů Armády ČR a NATO, lety státních činitelů a přepravu humanitární a zahraniční pomoci do oblastí stižených katastrofami. Dalším nasazením může být přeprava občanů České republiky, kteří se ne z vlastní viny nemohou dopravit zpět do vlasti, nebo je jejich život v zahraničí ohrožen a převoz pacientů a raněných občanů ze zahraničí.
V rámci VIP zóny je k použití kompletně vybavená koupelna s umyvadlem, záchodem a sprchou. Provedení můžete posoudit na fotografiích. Počítám, že široké možnosti osobní hygieny ocení jak prezident letící na klíčové jednání, tak i voják vracející se z bojové mise.
Letoun je certifikován podle ETOPS (Extended-range Twin-engine OPerationS) na 180 minut - což znamená, že může letět ve vzdálenosti až 3 hodiny letu od jakéhokoli nejbližšího letiště - což je podmínkou pro důležité cesty přes oceán.
Součástí toho je i garance, že letadlo dokáže zcela bezpečně letět a přistát i s jedním funkčním motorem, přísnější pravidla pro údržbu a speciálně školený personál.
Fax a telefon - v pravo dole jsou datové porty a zásuvky na 230 a 110 V.
Vojáci myslí na všechno - i na přebalování dětí
I letové tratě letadel s ETOPS jsou speciální – kopírují určitou vzdálenost od nejbližších letišť, v tomto případě kružnice o poloměru vzdálenosti 180 letových minut od letiště.
"Kolty nou"
Na palubě letadla nejsou žádné zbraně, ani pasivní rušící systémy.
