Podle jedné z teorií mediálního teoretika McLuhana lze vyspělost civilizace měřit na základě základního média, které se používá k záznamu informace. Ono než něco vytesáte do mramoru, chvíli to trvá. A tak si pořádně rozmyslíte, co (a jestli vůbec) chcete napsat. S papírem (nebo papyrem) je méně práce, ale opisovat nějaký text ve stovkách vydání, na to byste potřebovali otroky.
Tisk pochází z Číny
Přesně tak řešili problém v antickém Římě - armády písařů přepisovaly a opisovaly texty nejrůznějšího charakteru. To v Číně budou už brzy o kousek dále. Už v sedmém století po Kristu, za vlády dynastie Tang, v Číně vynalezli deskový tisk. Princip byl podobný, jako u těch nejprimitivnějších bramborových razítek, vzpomínáte ještě? Vyřezat, nanést barvu a plesk na papír. Otisknutí vzorů je ještě starší, dříve se ovšem tímto přítlačným způsobem tisklo jen na tkaniny (už ve třetím století). Nejstarší dochovaný tištěný spis je datován do osmého nebo devátého století.
Do Evropy dorazil deskový tisk až kolem roku 1300, používal se pro ozdobování textilií. Podle teorie Josepha Needhama se Evropané naučili této technologii od misionářů, kteří ji odpozorovali v Číně, důkazy pro tuto teorii ovšem chybějí. O sto let později, kdy se stal papír běžně dostupným, se deskový tisk (deskotisk) uplatnil při vytváření (dnes bychom řekli kopírování) náboženských obrázků nebo hracích karet.
Také první evropské knihy a sešity byly vytvořeny touto z Asie pocházející technologií. Nabízí se tak otázka, proč vlastně tolik oslavujeme Johannese Gutenberga jako vynálezce knihtisku?
Jedna šablona, nebo radši hromada písmenek?
Stránka, vytištěná pomocí deskového tisku, byla vlastně kopií ručně vyřezaného obrazu. Proto, abychom mohli vytisknout i nějaký text, museli nejprve dřevorytci tento text (obvykle samozřejmě podle nějaké šablony) do dřeva vyrýt. To bylo nejen namáhavé a časově náročné, ale také nepřesné. Každé písmenko muselo být vyryto pokaždé znovu, podobně, jako když píšeme.
To mimochodem velice vyhovovalo právě asijským národům, které nepoužívají abecedu, ale systém několika stovek a tisíc znaků. A tak, i když i v Číně a Koreji se experimentovalo se skládáním tiskové předlohy z více částí, se zde nakonec tato metoda neujala. Zato evropské jazyky, s hláskovými sadami vycházejícími povětšinou z latinky, z technologie pohyblivého typu vytěžily maximum.
Z vinařského lisu tiskařský
Kolem roku 1445 (udávaný letopočet se ovšem různí až o desítku let) přišel Johannes Gutenberg se zásadním vylepšením tisku. Tiskařský lis, který koncepčně vycházel z vinařského lisu, doplnil o rozebíratelnou předlohu. Na připravenou mřížku totiž vedle sebe sázel jednotlivé litery, odlité z kovu. Jednalo se o další z jeho experimentů, kdy hledal, jak využít nové technologie k vydělávání peněz. Z jeho dosavadních experimentů mu zbyly pouze zkušenosti a dluhy.
Tentokrát byl však na prahu něčeho nového. Spekuluje se dokonce, že myšlenku nosil v hlavě již delší dobu, ještě než odešel ze Strasburgu. O začátcích jeho podnikání vůbec víme docela málo. Jisté je, že v roce 1448 si od svého švagra v Meinzu půjčil větší obnos peněz, nejspíše na vybudování tiskařské dílny.
Počátky tisku a první tištěná kniha všech dob
Lis se rozběhl nejspíše už kolem roku 1450. K pořádnému provozu ale bylo potřeba více z písmoviny odlitých liter. Gutenberg si tedy půjčil 800 guldenů od mecenáše Johanna Fusta. V následujících čtyřech letech měl Gutenberg i jeho spolupracovníci plné ruce práce. Odlévání písmenek, vytváření šablon, sázení liter do sazebnice... Kromě vedlejších, avšak dobře placených zakázek (pravděpodobně letáky, výukové i náboženské texty nebo odpustky) se věnoval tisku Bible. Možná, že dokonce jeli na dvou strojích zároveň.
V roce 1454 byla první tištěná kniha na světě. "Gutenbergova Bible" - latinská, 42řádková, bohatě zdobená ilustracemi. Má se za to, že celkem v dílně na dvoře Humbrecht vytiskli asi 180 exemplářů (140 na papír, 40 na pergamen). Dodnes se zachovalo jen asi 59 svazků, více či méně úplných. Enea Silvio Piccolomini, budoucí papež Pius II., k tomu tehdy poznamenal: "Neuvěřitelně schopný muž (...) začal prodávat tištěné Bible. Ještě nikdy jsem neviděl tak čisté, velké, snadno čitelné litery." Majitele si našla každá z kopií této první knihy.
Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg
1398(?) - 1468
Tak co z toho lisu vymáčkneme?
Bohužel, namísto toho, aby si Gutenberg užíval zaslouženého uznání, čekaly ho tvrdé bitvy u soudu. Jeho mecenáš Fust jej totiž obvinil, že špatně hospodařil s jeho penězi a nepoužíval je k účelům předem stanoveným. Soud dal Fustovi za pravdu a ten se tak stal majitelem dílny s tiskařským lisem, včetně všech šablon atd. Gutenberg zkrachoval.
Muž, který svým vynálezem natrvalo změnil ráz civilizace, odešel, pravděpodobně jako společník do některé z nově vznikajících tiskařských dílen.
Rozšíření tisku a jeho význam
Do českých zemí dorazil tisk poměrně záhy. Kolem roku 1470 byla vytištěna "Kronika trojánská". Tisk se stal vůbec žhavou novinkou a už na konci století bylo po Evropě 250 tiskáren a 40 tisíc výtisků. Na knihtisku je zajímavé i to, jak málo změn během následujících staletí prodělal. Větší změny odstartoval až vynález litografie, roku 1796 s ním přišel pražský rodák Alois Senefelder. Z litografie (kamenotisku) se později vyvinul tisk ofsetový. Také v něm měl (doufejme, že jenom obrazně) prsty Čech - Kašpar Hermann. Ale o tom zase někdy jindy.
McLuhan nazval mediální prostředí Gutenbergovou galaxií. Chtěl tím vyjádřit, jak velký význam měl knihtisk pro vývoj společnosti. Přestože dnešní knihy už nějaký ten rok netisknou v lisech, Gutenbergův vynález byl v činnosti nějakých těch 500 let. První knihy, které vytiskl, jsou dodnes uloženy v knihovnách. Kde bude asi za 500 let uložená třeba taková Wikipedie, složená z jedniček a nul?
|
Poznámka: Kromě zde představených teorií o vzniku tisku existují i některé další. Navíc většina dat, týkajících se Gutenberga, se zdroj od zdroje liší. Při psaní článku jsem se snažil držet se obecně uznávaných dat a vyhnout se senzačním teoriím. Zájemci si je jistě dohledají v následujících odkazech. Kolem tiskařiny se, stejně jako kolem jiných řemesel, vyvinul pracovní slang. Místo sázítka tak sazeči používají "háček", písmenka si berou z "kasy" a ne z písmovky atd. Pokud se mezi čtenáři najde takový expert, budu mu vděčný za připomínky, které do článku zapracuji. |
Odkazy:
- Historie knihtisku (česky)
- Vynález tisku (česky)
- Press - historie, galerie fotografií (anglicky)
- Od Gutenberga k internetu - časová osa (anglicky)
- Gutenbergův život - British Library (anglicky)
- Gutenberg - digitálně (německy)
- Johannes Guttenberg na Wikipedii (anglicky)
