Událost oznámila rodina, podle které byl příčinou úmrtí srdeční infarkt. Riegel byl synem zakladatele firmy, která v současnosti patří k největším světovým výrobcům želé sladkostí. Název firmy Haribo je zkratkou ze slov Hans, Riegel a Bonn
Z čeho jsou medvídci?Všichni samozřejmě známe spíše samotné gumové medvídky než jejich tvůrce, tak si řekněme i něco o nich (údaje jsou z našeho staršího článku dostupného zde). Nápad na výrobu sladkých zvířat pochází od Hanse Riegela staršího, otce nyní zesnulého Hanse mladšího. Jeho medvídek z roku 1922 byl o něco větší a hubenější než ten dnešní, který má 22 milimetrů. Od roku 1925 začal Riegel vyrábět i dobroty z lékořice a postupem času se sortiment rozšířil o další želatinové bonbony různých tvarů, barev, chutí a názvů. Gumový medvídek je od roku 1967 chráněn patentem a jeho receptura se nemění: glukózový sirup, cukr, dextróza, želatina a různé příchuti. Přesné složení však zůstává firemním tajemstvím. Výrobní postup je jednoduchý: do kukuřičného škrobu se vytlačí "negativ" figurky, následně se do takto vzniklé formy nalije želatinová směs a medvídek tři až pět dnů schne. Pak se potáhne včelím voskem, zabalí a rozešle do světa. Evropské továrny jich opouští denně kolem 80 milionů. Na výrobcích firmy Haribo si pochutnávali i Albert Einstein, první německý spolkový kancléř Konrad Adenauer, spisovatel Erich Kästner a dokonce i poslední německý císař Vilém II, jemuž se připisuje výrok, že "gumoví medvídci z Bonnu jsou to nejlepší, co vzešlo z Výmarské republiky". |
Riegelův otec firmu na výrobu cukrovinek založil 13. prosince 1920. O dva roky později vymyslel figurku tančícího medvídka z želé, která se později stala symbolem a nejslavnějším produktem společnosti.
Celosvětových úspěch firmy nastal po druhé světové válce. Na jejím konci měla společnost jen 30 zaměstnanců, ve skladu prý jen deset pytlů cukru a ve stole tajný recept na gumové medvídky. Hans a jeho mladší bratr Paul si rozdělili úkoly. Paul se staral o výrobu a podle jeho návrhu se vyráběly stroje na cukrovinky. Hans, který měl ve firmě přezdívku Hans II., si vzal na starost marketing a prodej.
Zafungovalo to. Haribo v současnosti zaměstnává přes šest tisíc lidí a želatinové medvídky, jahůdky nebo lékořicové šneky vyváží do více než 110 zemí světa. Firma hospodářské výsledky nezveřejňuje, ale podle jiných zdrojů se obrat odhaduje na dvě miliardy eur ročně.
Podezřívavý "nedůchodce"
Jako šéf firmy Hans proslul pracovitostí a úctou k tradicím, neboť odmítal měnit receptury. Byl však známý také silnou nedůvěrou k investorům zvenčí, motivovanou zřejmě snahou udržet firmu v rukou rodiny.
Jeho postoj k podnikání se zformoval v poválečných letech, kdy společnost slavila úspěchy, ale neměla ještě dostatek kapitálu na rozvoj. Banka, od které mělo Haribo úvěr, se pokusila zabavit část skladovaného cukru jako záruku za opožděnou splátku. Hans II. v té době údajně poprvé přísahal, že si už nikdy na rozvoj firmy nebude půjčovat, píše Spiegel Online. V roce 2008 tak například odmítl nabídku Warrena Buffeta, který chtěl do firmy vstoupit.
Ale ze stejného důvodu, tedy z obav o zdraví společnosti a její udržení v rukou rodiny, také přistoupil k méně populárním opatřením. Například kontrolám pošty zaměstnanců a jejich e-mailů. Jinak by prý hrozilo, že dopisy se špatnými zprávami skončí někde v šuplíku a on ztratí kontrolu nad společností, říkal tehdy jako odpověď na kritiku.
Hans Riegel nehodlal odejít do důchodu, i když dovolit by si to jistě mohl. Lidé v důchodu prý rychleji stárnou. Od roku 2010 se na vedení skupiny podílel se svými dvěma vnuky. Letos v létě podstoupil operativní zákrok kvůli nezhoubnému nádoru na mozku a firmu poprvé na několik měsíců převzal management.
Po jeho smrti firmu podle dnes oblíbeného evropského modelu (stejné je to například u firmy IKEA) převezme soukromá nadace, která zaručí rodině kontrolu nad společností. A která také umožňuje pružnou "optimalizaci daní", pokud o to majitelé nadace budou stát.
