Nápad s gumovým medvídkem pochází od samotného zakladatele firmy Hanse Riegela. Jeho medvídek z roku 1922 byl o něco větší a hubenější než ten dnešní dvaadvacetimilimetrový. Od roku 1925 začal Riegel vyrábět i dobroty z lékořice a s postupem času se sortiment rozšířil o další želatinové bonbony různých tvarů, barev, chutí a názvů.
Gumový medvídek je od roku 1967 chráněn patentem a jeho receptura se nemění: glukózový sirup, cukr, dextróza, želatina a různé příchuti. Přesné složení však zůstává podle mluvčího Haribo Marca Alftera samozřejmě firemním tajemstvím, píše agentura DPA.
Výrobní postup je jednoduchý: do kukuřičného škrobu se vytlačí "negativ" figurky, následně se do takto vzniklé formy nalije želatinová směs a medvídek tři až pět dnů schne. Pak se potáhne včelím voskem, zabalí a rozešle do světa. Evropské továrny jich opouští denně kolem 80 milionů.
Na výrobcích firmy Haribo si pochutnávali i Albert Einstein, první německý spolkový kancléř Konrad Adenauer, spisovatel Erich Kästner a dokonce i poslední německý císař Vilém II, jemuž se připisuje výrok, že "gumoví medvídci z Bonnu jsou to nejlepší, co vzešlo z Výmarské republiky".
