Nemůžu říci, že bych si při pročítání diskuzí pod články a komentářů na sociálních sítích dělal čárky, ale zřejmě nejčastějším argumentem proti instalaci eRoušky byla obava před tím, že je aplikace bude sledovat a zjištěná data někam reportovat.
Odhlédněme nyní od toho, co bylo vysvětleno již mnohokrát, tedy že aplikace eRouška nemá k žádným datům v telefonu přístup (a můžete si to ověřit), nemá možnost získat data z GPS přijímače (a můžete si to ověřit) a za vývojem srdce aplikace nestojí vláda, ale společnosti Apple a Google.
Podstatně zajímavější a překvapivější je, kolik lidí má najednou ze sledování obavy a kolik jich „šmírování“ považuje za neakceptovatelné. Přitom za „kostku cukru“ se většina populace nechá sledovat doslova na každém kroku, při každé činnosti a po většinu času.
O dvě koruny levnější jogurt
„Máte kartičku?“ automaticky se zeptá pán či paní u pokladny v supermarketu. Zhruba polovina zákazníků (přinejmenším v případě Billa Bonus Club) v tu chvíli odpoví ano, pípne kartičkou a dostane slevu na některé položky na pásu.
Přitom právě věrnostní program je skvělým marketingovým nástrojem pro sledování zákazníka. Obchodník má vaše kontaktní údaje, ví, jaké věci nakupujete, jak často, ve kterých dnech, ve kterých časech, ve kterých pobočkách. Ví, jak reagujete na slevové akce a jaká sleva stačí, abyste změnili svoji nákupní preferenci.
V roce 2018 měly podle dat agentury Public Data Research alespoň jednu kartu věrnostního programu 2/3 českých zákazníků. Zcela dobrovolně. Možnost levnějšího nákupu hravě převážila nad opatrností s nakládáním s osobními údaji a obavou ze sledování.
Špionský supernástroj v (skoro) každé kapse
Hlavní součástí chytrého telefonu je operační systém. V případě telefonů Apple je to iOS, který si výrobce sám vyrábí, u drtivé většiny telefonů jiných značek je to Android z produkce společnosti Google. Obě firmy stojí i za některými nejpopulárnějšími aplikacemi, které na telefonech využíváte. A vy za to neplatíte.
V případě Apple se to demaskuje obtížně (a jak si povíme níže, i to funguje trochu jinak), ale u Google je to zřetelné – do roku 2018 výrobci chytrých telefonů na použití Android a Google Services společnosti Google nic neplatili, od roku 2018 po zásahu Evropské komise (a udělené pokutě 5 miliard dolarů, tehdy asi 112 miliard korun) Google vybírá u telefonů prodávaných na evropském trhu až 40 eur (zhruba 1 000 korun) za licenci za jeden přístroj. Jde o částku maximální, která klesá s rozlišením displeje licencovaného přístroje.
Ale ani tisíc korun za 2–5 let, po která budete telefon používat, není adekvátní kompenzací za všechny poskytované služby. Do té částky se ani zdaleka nemůže schovat vývoj aplikací, provoz datacenter, náklady na konektivitu... A proto je hlavní business Googlu jinde. A jak praví staré rčení: „Když je něco zdarma, produktem jste vy“.
Google své peníze získá zpět díky sběru vašich dat a jejich využití v reklamě a marketingu. Ví o vás prakticky vše. Kde bydlíte, kde pracujete, kam chodíte nakupovat. V kolik vstáváte, v kolik chodíte spát. Jaké máte koníčky, jakou muziku posloucháte, jaké dopravní prostředky využíváte, kolik toho měsíčně ujedete v autě a kolik na kole. Ví, do jakých restaurací chodíte, leckdy i jaké jídlo nakupujete. Ví, na jaké filmy koukáte. Ví, jakou máte doma k internetu připojenou elektroniku. Ví, s kým a jak často komunikujete. Ví, jaké nemoci vás trápí. A tato data umí dobře komerčně využít.
Samozřejmě, pokud v telefonu povypínáte úplně vše a používáte jej jen na telefonování, pak je sběr dat velmi omezený. Ale tak to má nastavené jen málokdo, vždyť ty drahé telefony si kupujeme proto, abychom využívali širokou nabídku pohodlných služeb, které nabízí.
Kdyby vám někdo podal dotazník s obdobnými kolonkami, tak byste mu jím shodili brýle. Ale v podobě skryté součásti využívání chytrého telefonu, vykoupené spoustou praktických, pohodlných, zábavných služeb, se s tím většina lidí docela dobře smířila.
Jak to funguje u Apple, není úplně jasné. Jeho reklamní business je mnohem menší než Googlu a vyšší cena telefonů naznačuje, že by její část mohla náklady na provoz služeb pokrýt. Na druhou stranu, Apple má přístup prakticky ke stejným datům jako Google, a jak s nimi zachází, je především otázkou důvěry zákazníka ve firmu.
Vidí i do všeho nitra
Neméně hluboký, ale maličko jiný vhled do vašich životů mají provozovatelé sociálních sítí. Ti vědí, jaká témata vás zajímají, jaké články čtete, jaké názory na různé věci máte, znají vaše politické preference, sexuální preference. Znají vaše vzdělání. Vědí, jaké máte rádi jídlo, jaké filmy vás baví. Vědí, jak a kam jezdíte na dovolenou, znají rytmus vašeho dne, a samozřejmě kde pracujete a kde bydlíte. Mají síť vašich kontaktů, vědí s kým častěji interagujete, nebo s kým jste dokonce v častém komunikačním spojení. Zpravidla vědí, zda jste svobodní, zasnoubení nebo v manželství. A takto bychom mohli pokračovat dál. Věcí, které vědí přímo nebo které lze z jiných věcí extrapolovat, je obrovské množství.
A Facebook je zdarma, produkt jste vy. Tedy my. Jeho příjmy z reklamy a marketingu jsou gigantické, vždyť Mark Zuckerberg je podle žebříčku magazínu Forbes sedmým nejbohatším člověkem světa.
Zbytečná panika z eRoušky
Nic z toho, co jsem výše napsal, není žádné tajemství nebo skandální odhalení. Je to veřejně známé, už mnoho let. A přesto popularita věrnostních programů neklesá, telefony kupujeme stále modernější a u sociálních sítí to už nebývá otázka, zda se na nich budeme pohybovat, ale na kolika z nich.
Oprávnění aplikací v telefonu se systémem Android. K čemu aplikace nedostane oprávnění, k tomu nemá přístup.
A pak je tu eRouška. Po systému nežádá žádná oprávnění, nemá tedy přístup ani k poloze, ani mikrofonu, ani kameře, ani kontaktům. Je schopná vás upozornit na intenzivní setkání s pozitivně testovaným člověkem (délka setkání minimálně 15 minut, vzdálenost kratší než dva metry), kdy je riziko přenosu poměrně velké. A pokud dostanete pozitivní výsledek testu, můžete aplikací upozornit ty, se kterými jste se v posledních dnech takto intenzivně setkávali vy. Aplikace vás k ničemu nezavazuje, jak informace využijete a zda budete někoho varovat, je vaše rozhodnutí, vše je anonymní. Ale bez nainstalované eRoušky se o tuto možnost připravíte.
Za vývojem systému stojí Apple a Google a je shodný jako u aplikace Corona-Warn-App v Německu, COVIDTrace v Austrálii, Immuni v Itálii, COCOA (Covid-19 Contact App) v Japonsku, CoronaMelder v Nizozemsku, STAYAWAY COVID v Portugalsku nebo Stop COVID-19 v Chorvatsku... a desítky dalších. Všechny tyto systémy běží na stejném srdci aplikace, liší se jen to viditelné rozhraní pro uživatele a třeba způsob získání klíče pro nahlášení pozitivního testu.
eRouška není zdarma, její vývoj, vydání a provoz platíme všichni ze svých daní. Pravidlo o tom, kdo je tu produktem, zde tedy není relevantní.
Vždy je dobré být součástí řešení, nikoli problému
To, zda a jak bude aplikace fungovat, závisí jen na tom, zda si ji nainstaluje dostatek lidí. Například v Neměcku jde o 18 milionů lidí, tedy zhruba 22 % obyvatel. Českou eRoušku si zatím stáhlo více než 400 000 lidí, což je zaokrouhleně 3,8 % obyvatel, což je sice podstatně víc než u první generace aplikace, ale stále ještě zoufale málo.
Stejně jako vás nikdo nemůže nutit k registraci do věrnostního programu obchodu, nemůže nutit do používání telefonu s konkrétním operačním systémem, nemůže nutit fungovat na sociálních sítích... tak i instalace eRoušky je dobrovolná. Aplikace po vás mimo rychlé instalace a aktivace nic nechce. Ve verzi 2.1 má i nižší dopad na spotřebu, výdrž se zkrátí zhruba v jednotkách procent.
Neexistuje relevantní argument pro to si eRoušku nenainstalovat. Nemůže ublížit, může jen pomoci. Zda bude pomáhat, je ale na každém z nás.
