Statistiky hovoří jasně. Operační systém Windows je v různých verzích instalován na 89,96 % počítačů, na dalších 8,16 % je Mac OS od společnosti Apple. Zbylá procenta (1,88 %), často schovaná pod položku "jiné", představují různé distribuce operačního systému Linux.
Není proto divu, že se redakčně věnujeme především systému od Microsoftu. Někteří příznivci Linuxu však tuto logiku nevidí, a tak pod většinou článků o Windows rozjíždí "flame war" na oblíbená témata: Wokna jsou předražený šmejd, Linux je nejlepší a redaktoři Technetu jsou Microsoftem zkorumpovaní padouši.
Před osmi lety ...bylo vše úplně jinak V roce 2006 jsme se rozhodli, že na Technetu uděláme seriál o Linuxu. Jako startovací můstek jsem chtěl využít akci SuSe Linux Install Fest, kde profesionálové ze společnosti SuSe zájemcům na počítač Linux nainstalovali a stroj vhodně konfigurovali. V sobotu ráno jsem dorazil s desktopem v náruči a těšil se, jak vše půjde jako po másle. O hodinu později byly kolem mého stroje shromážděni všichni přítomní odborníci, kompilovali, ladili, reportovali na centrálu. Po asi pěti hodinách jsem odcházel s nainstalovaným Linuxem. A bylo po seriálu. Takové martyrium jsme přece nikomu nemohli ani navrhovat. |
Před pár týdny nás dokonce jeden militantní linuxový fanoušek e-mailem informoval, že na nás k soudu podá žalobu, pokud neupravíme článek se statistikou o tržním podílu operačních systémů. Oháněl se přitom mylným argumentem, že Android je distribuce Linuxu (což není pravda navzdory tomu, že používá přepracované linuxové jádro).
V souvislosti s koncem Windows XP a úvahami čtenářů na téma "čím je nahradit na starším stroji", jsme si řekli, že když ne teď, tak už nikdy. Ze zasloužilého šestiletého redakčního notebooku jsme odstranili zkušební instalace Windows 8.1 i Android X86 a pustili se do instalace Linuxu.
Instalace: té se bát opravdu nemusíte
Po krátké úvaze jsme nainstalovali Ubuntu ve verzi 12.04 LTS, což je nejnovější stabilní verze s pětiletou podporou. S novými krátkými verzemi (s trochou nadsázky si je můžeme nazvat "beta" ) by linuxoví nováčci neměli zbytečně riskovat, protože pokud něco nebude fungovat korektně, sami si to v příkazové řádce neopraví.
Systém jsme instalovali jsme z USB paměti, na kterou jsme nejprve stažený soubor ISO s Linuxovou distribucí rozbalili a nainstalovali pomocí aplikace UneBootin (tuto přípravu jsme udělali na jiném notebooku s Windows 8.1). Z takto připraveného USB pak můžete systém na zkoušku spustit včetně možnosti uložit změny, vytvořené a stažené soubory do předem vyhrazeného prostoru na USB paměti. Ale to tentokrát neřešíme, systém instalujeme na pevný disk v počítači.
Linux můžete přidat vedle současného operačního systému do původního souborového systému, pro výkon a funkčnost je však lepší mu část disku vyhradit a naformátovat v unixovém filesystému. Zvolit můžete ext3 nebo ext4. Pokud na stejném počítači budete mít i Windows a budete z něj chtít do linuxového oddílu přistupovat (například nástrojem Ext2Fsd), pak zvolte ext3. V opačném případě je lepší volbou ext4, především kvůli rychlejší práci se soubory. Veškeré úpravy disku snadno uděláte v grafickém prostředí v průběhu instalace.
Instalace probíhá v češtině. Pokud si budete přát diskové oddíly konfigurovat manuálně, nelekněte se nutnosti vytvořit swapovací oddíl, kam může systém odkládat dočasné soubory, které by bylo neefektivní mít v operační paměti. Vše je jednoduché. Jen pozor, na disku nesmí být více než čtyři primární oddíly (instalace pak nepokračuje, ale instalátor důvod nesdělí).
Stejně jako u Windows 8 vás Ubuntu požádá o připojení k internetu ještě před instalací, ale na rozdíl od Windows 8 nabídne rovnou ke stažení i veškeré aktualizace a doplnění softwaru třetí strany pro dekódování hudebního formátu MP3 (který licenčně nemohl být přibalen přímo do systému).
Poté již instalace plyne několik minut sama, vy se můžete jen proklikat slideshow základních funkcí a novinek systému. Jeden restart počítače a vše je hotové. Instalátor sám úspěšně zavedl ovladače všech klíčových hardwarových komponent. Jak jsme ale během dalších pokusů zjistili, nefunguje nám integrovaná webová kamera a čtečka otisků prstů. Prozatím.
První krůčky v čistém systému: pracovat lze skoro okamžitě
Ubuntu již během instalace systém vybaví množstvím základních aplikací, díky kterým ho můžete začít v podstatě rovnou normálně používat.
Internet: Připraven je internetový prohlížeč Mozilla Firefox, který samozřejmě můžete nahradit třeba prohlížečem Google Chrome, ale my jsme to zatím neudělali. A pokud si odmyslíme některé speciální doplňky pro Chrome, na které jsme zvyklí, neshledáváme pro opuštění Firefoxu mnoho důvodů.
Ovládací prvky otevřené aplikace naleznete na horní systémové liště. A to i v případě, že okno není maximalizované. Zde ukázka z webového prohlížeče FireFox.
Kancelář: K okamžitému použití je nachystán i kancelářský balík Libre Office, což je v podstatě bezplatná alternativa Microsoft Office. Zde nutno přiznat, že dokud jen píšete texty se základním formátováním, tvoříte jednoduché tabulky a prezentace bez speciálních efektů, bude vám úplně stačit. Pokud však pracujete s dokumenty, které někdo vytvořil v MS Office a použil například poznámkový aparát, revize textů, šablony nebo různá makra a funkce v tabulkách, pak budete v rozdílné interpretaci některých prvků rozčileni a taková práce nebude dost dobře možná.
Moderní rozhraní Ribbon u Libre Office samozřejmě nečekejte, uspořádání nástrojů má klasický vzhled.
Plnohodnotnou náhradu za Microsoft Office nenajdete. Verze pro Linux neexistuje a i když se o tom čas od času spekuluje, zatím se nezdá, že by v dohledné době byla.
Muzika: Bez jakékoli instalace máte k dispozici i přehrávač hudby Rhythmbox, jehož jednoduché rozhraní bylo inspirováno přehrávačem iTunes. Spravuje celou hudební knihovnu podle ID3 tagů, zobrazuje náhledy bookletů alb, můžete vytvořit frontu skladeb, přehrává internetová rádia (můžete si budovat vlastní seznam z URL adres) a umí také připojit Last.fm. Okamžitě přehrává MP3 i FLAC.
Hudební přehrávač Rhythmbox nabízí jednoduché a přehledné rozhraní.
Video: Pro změnu jsme se však rozhodli u vestavěného "Přehrávače filmů", který nás odradil především nižší obrazovou kvalitou, respektive výraznějšími kompresními mapami a pixelizací. Nahradili jsme jej přehrávačem VLC, který je ve verzi pro Linux funkčně prakticky shodný s tím pro Windows. Vyzkoušeli jsme všechny dnes běžně používané formáty videa a titulků a nezaváhal prakticky nikde.
Vestavěný "Přehrávač filmů" funguje výborně včetně zobrazení titulků, u některých souborů jsme však nebyli spokojeni s kvalitou dekódování videa, a raději jsme tak nainstalovali VLC, na které jsme zvyklí z Windows.
Obrázky: Příjemně jednoduchý je připravený prohlížeč a základní editor fotografií Shotwell, který mimo prohlížení snímků nabízí i jejich přesné otáčení, ořezy, redukci červených očí, barevné korekce i "chytré" vylepšení expozice snímku. Umí také prohledat disk, importovat fotografie a vytvořit z nich (nepříliš přehlednou) knihovnu.
Prohlížeč a editor fotografií Shotwell zvládne jednoduché úpravy, včetně redukce červených očí. Do screenshotu (vytváří systém po stisku klávesy PrintScreen) nám vlétla notifikace komunikátoru Skype, jehož instalaci si ukážeme později.
E-maily: První kroky v čerstvě instalovaném systému jistě povedou i k e-mailovému klientu Thunderbird, který nabízí snadné připojení vašeho e-mailového účtu díky široké paletě uložených (a automaticky vyvolaných) nastavení pro běžnější mailové servery. Pokud máte e-mail u Googlu nebo Seznamu, bude nastavení otázkou několika sekund. K našemu redakčnímu Microsoft Exchange serveru jsme se ovšem rozumně nepřipojili (což pro nefiremní použití opravdu nevadí).
Poštovní klient Thunderbird je dostatečně intuitivní i pro úplné začátečníky.
Další aplikace můžete snadno přidávat například z vestavěného Centra softwaru pro Ubuntu. Stahovat můžete bezplatné i komerční aplikace, nechybí uživatelská hodnocení a komentáře. V podstatě je to obdoba Google Play v Androidu, nebo Storu ve Windows.
Centrum softwaru pro Ubuntu
V dalších dílech ...
V dalších dílech linuxového seriálu se podíváme například na různé způsoby instalace aplikací, na rozchození běžných periferií a služeb, alternativy populárních programů nebo na zprovoznění multimediálních služeb a nabídku cloudového systému Ubuntu One.
Narazíme také na první komplikace a vyzkoušíme první zásah v Terminálu (tj. příkazové řádce). A také se podíváme na vychytávky, které ve Windows nenajdete.
V Linuxu máte k dispozici čtyři pracovní plochy, mezi kterými snadno přepínáte, a můžete tak mít efektivně rozprostřené aplikace a dokumenty. Na snímku vidíte náhled pro výběr při přepínání.
Například přepínatelnou čtveřici pracovních ploch, na kterou si opravdu snadno zvyknete.
