Aktualizace 11:35: Do článku jsme doplnili informace o balíku Pipelight, který ve webových prohlížečích v Linuxu rozchodí microsoftí technologii Silverlight.
Nesedlo vám nové dlaždicové rozhraní ve Windows 8 a ovládání počítače dotykem prstem na displeji vás neláká? Pak můžete směle vyzkoušet bezplatný operační systém Linux. Pokud jste minuli první díl našeho miniseriálu, začnete nejdříve jím (Zkusili jsme, co Microsoft nedoporučuje. Může Linux nahradit Windows XP?) - provedeme vás v něm instalací Linuxu a základními aplikacemi, které považujeme za nezbytné.
K druhému dílu se dostáváme až po delší pomlce, kterou zařídilo například nefunkční chlazení na testovacím notebooku. Canonical mezitím vydal novou verzi Ubuntu 14.4 LTS, principiálně se však nic nemění a tak jsme zatím zůstali u předchozí verze 12.4 LTS.
Tentokrát se například podíváme na různé způsoby instalace programů, které vás mohou potkat, nebo zprovozníme MTP protokol pro připojení nejen androidích mobilních zařízení. Zároveň si ukážeme, že díky přesunu programů do formy on-line aplikací se neznámého prostředí alternativního operačního systému bát nemusíme.
Nové programy: instalace z obchodu i terminálu
Instalovat nové programy může být v Linuxu velmi jednoduché i poněkud složitější. Záleží na tom, odkud program získáte a jak jej jeho tvůrce připravil.
Nejjednodušší je program získat z vestavěného softwarového obchodu „Centrum Software pro Ubuntu“, který funguje velmi podobně jako aplikační obchod ve Windows 8. Aplikaci si buďto vyhledáte fulltextovým vyhledávačem, nebo se k ní proklikáte tříděným katalogem.
Centrum softwaru pro Ubuntu nabízí bezplatné i placené aplikace. Najdete zde i návody.
Stačí kliknout, stáhne se, nainstaluje se a po vás mimo hesla do systému nic nevyžaduje. Pokud je aplikace placená, musíte se přihlásit svým heslem do cloudového systému Ubuntu One.
Další možností je přímé stažení instalačního balíčku z webu, jeho instalaci spustíte dvojitým kliknutím na stažený soubor. Tak jsme nainstalovali například komunikační klient Skype.
Programy můžete nainstalovat i stažením a spuštěním instalačního balíčku.
Horší je, když tvůrce programu nevytvoří instalační balíček, ale pouze uvolní zdrojové knihovny. V takové chvíli je potřeba zásah pomocí textového „příkazového řádku“ Terminal, což by nebyl pro začátečníka snadný úkol, kdyby linuxová komunita ke všemu nevytvořila návody a manuály.
Tímto způsobem jsme do systému přidali přehrávač hudební služby Spotify. V podstatě stačí vygooglovat „how to install spotify ubuntu“ a velmi rychle naleznete řešení. A to je opravdu jednoduché: do Terminálu překopírujte následující kód (celý, najednou) a potvrďte klávesou enter.
sudo apt-add-repository -y "deb http://repository.spotify.com stable non-free" && sudo apt-key adv --keyserver keyserver.ubuntu.com --recv-keys 94558F59 && sudo apt-get update -qq && sudo apt-get install spotify-client
Při instalaci Spotify prostřednictvím Terminalu si u ubíhajícího kódu připadáte trochu jako v Matrixu.
Po několika sekundách, kdy necháte pracovat jen počítač, je instalace hotova. Na webu Spotify je návod na instalaci experimentální linuxové veze připraven, ale je podstatně zdlouhavější než výše uvedené řešení.
Každopádně tímto způsobem budete instalovat jen ve výjimečných případech.
Jak připojit androidí telefon? Musíme doinstalovat MTP
Většina chytrých telefonů, tabletů a mnoho kapesních multimediálních přehrávačů využívá pro propojení s počítačem a přenosy souborů protokol MTP (Media Transfer Protokol). Zatímco v nejnovější verzi Ubuntu je tento protokol zabudovaný přímo v systému, v námi instalované verzi 12.4 LTS si jej musíme doplnit. Opět platí poučka uvedená o pár řádek výše. Stačí několik sekund googlování a máme odpověď.
Do textového rozhraní Terminal zadejte postupně kódy (řádek po řádku):
sudo add-apt-repository ppa:langdalepl/gvfs-mtp
sudo apt-get update
sudo apt-get upgrade
Jednotlivé kroky na vyzvání potvrďte.
Po restartu počítače je MTP rozhraní připraveno a můžete připojit své mobilní zařízení. Složky procházíte a se soubory manipulujete klasicky přes správce souborů.
Po instalaci MTP protokolu můžete procházet složky na mobilním telefonu nebo tabletu.
USB paměti, síťové disky, tiskárny
V případě USB pamětí a externích disků nemusíte mnoho řešit. Linux umí pracovat jak s FAT32, tak NTFS souborovými systémy, takže stačí libovolnou flashku nebo disk vzít a používat. Vše bude čitelné i v jiných operačních systémech.
Velmi jednoduchý je i přístup k síťovým diskům neboli NASům. Ty mají zpravidla v základu SMB sdílení, se kterým si Linux dobře rozumí a tak se k nim bezpečně připojíte rozkliknutím položky „Procházet síť“ v správci souborů. Vybrané uložiště či konkrétní složku si můžete přidat do záložek pro rychlejší opakovaný přístup.
Další častou periferií jsou tiskárny. Ubuntu by si mělo ve velkém množství případů poradit samo a zvolit správné ovladače. Pokud se to nepovede, musíte je zkusit vyhledat na webu výrobce, nebo na fórech. Snadné to bude s tiskárnami HP, balík ovladačů HPLIP můžete stáhnout ZDE. Bez problémů budete i s tiskárnou Epson, výrobce nabízí ke stažení vlastní ovladače ZDE. Složitější to bude například u Canonu, kde evidentně nefunguje vše, více informací ZDE.
On-line služby: trable jenom se Silverlightem
Webový prohlížeč začíná být v době on-line aplikací důležitější komponentou počítače než operační systém. Námi minule vybraný prohlížeč Firefox 28 for Ubuntu se ukázal jako schopný.
Bez jakýchkoli (námi zjištěných) potíží jsme pracovali v Google Dokumentech i microsoftím prostředí One Drive, včetně Word Online a dalších souvisejících aplikací. Problém nenastal u streamovaného videa na iVysílání, Koukni.cz, nebo Youtube, což potvrzuje, že Flash nebo HTML5 nejsou problém.
Při používání webových aplikací si operačního systému ani nevšimnete. Zde on-line grafický editor Pixlr.
Potíže nezpůsobilo ani elektronické bankovnictví (vyzkoušeno na Servis24 České spořitelny), grafický on-line editor Pixlr, nebo videochatovací Appear.in (ve Firefoxu nefunguje sdílení plochy, pro to bychom museli instalovat prohlížeč Chrome). O tom, že funguje Facebook, Instagram nebo Deezer asi není třeba se zmiňovat. V GMail/GPlus funguje vše mimo komunikátoru Hangouts, příslušný plugin se nepodařilo korektně nainstalovat. Opět, vše by vyřešila instalace prohlížeče Chrome.
Na problém narazíte u webů využívající technologii Silverlight. Oficiální pokyny jeho tvůrce vás odvedou na open-source projekt Moonlight, který se nám však nepodařilo korektně rozchodit. Čtenáři nás upozornili na novější projekt Pipelight, což je balík pluginů, mezi kterými je i Silverlight, aktuálně ve verzi 4.0, 5.0 a 5.1. Ten jsme úspěšně nainstalovali a vyzkoušeli, děkujeme za tip.
Návod na instalaci najdete na webu Pipelight, k instalaci opět potřebujete konzoli Terminal. Po jednotlivých řádcích postupně okopírujete následující kód, potvrdíte a počkáte, než proběhne instalace.
sudo add-apt-repository ppa:pipelight/stable
sudo apt-get update
sudo apt-get install --install-recommends pipelight-multi
sudo pipelight-plugin --update
Díky Pipelight vám pod Linuxem poběží nejen aplikace napsané v Silverlightu, ale i multimediální obsah chráněný DRM technologií Widevine, kterou využívá například streamovací služba ivio.tv.
Když je vše hotovo, musíte ještě pluginy aktivovat. Jejich seznam zobrazíte příkazem
pipeline-plugin
aktivaci vyvoláte spuštěním kódu
sudo pipelight-plugin --enable NÁZEV PLUGINU,
tedy například
sudo pipelight-plugin --enable silverlight5.0
Necháte systém pár sekund pracovat a za chvíli vás již nic nedělí od webových aplikací napsaných v Silverligtu. Pro vyzkoušení najdete hezkou sbírku na Silverlight Show.
