Hlavní nádraží v Praze slouží výhradně osobní dopravě. Provoz je místy natolik frekventovaný, že staniční rozhlas kapacitně nestačí. Veškerý provoz Hlavního nádraží v Praze se řídí ze druhého patra původní budovy (architekta Fanty) v Dopravní kanceláři.
Pohyb vlaků, lokomotiv a dalších drážních vozidel na sedmi nástupištích, dvaceti kolejích, osmdesátipěti výhybkách a přibližně dvaceti kilometrech kolejí řídí vždy pouze čtyřčlenná parta lidí a to ve dvanáctihodinových směnách. Tito zaměstnanci ČD organizují provoz na třech tratích, které vedou na nádraží.
Na vinohradské straně vedou přes tři tunely dvě tratě, a to na čtyřech kolejích do Vršovic a na dvou kolejích na Vyšehrad (směr Smíchov). Na opačné straně se jezdí pouze po jedné koleji na Vítkov, odkud jedna kolej vede na Vysočany (s odbočkou do Holešovic ) a druhá na Libeň. Druhá kolej, po které se ještě před nedávnem jezdilo od Libně po tzv. Hrabovské spojce je nyní zrušena. V místech Hrabovské spojky se staví čtyři nové koleje na tzv. Novém spojení.
Dopravní kancelář na železniční stanici Praha Hlavní nádraží je výškově členěna. Nejníže je pracoviště dvou výpravčích – panelistů. Nad nimi v druhé řadě je vedoucí směny – hlavní výpravčí. Nejvýš je místo operátorky, která má na starost staniční informační systémy.
Hlavní výpravčí je nejen vedoucí směny výpravčích, ale má navíc na starost organizaci dopravy mezi Hlavním nádražím a ostatními stanicemi (Vítkov - Holešovice, Vysočany, Libeň, Vršovice, Vyšehrad - Smíchov). Provoz od Libně a Vysočan přes Vítkov řídí stanice Holešovice. Na obrázku je krátká porada operátorky s hlavním výpravčím ve dvanáct deset 30. června 2006 před hlášením mimořádnosti ve stanici (obrat a přípoj od zpožděného vlaku).
Všichni výpravčí mají své monitory a komunikační zařízení. Navíc mají k dispozici velký (duplicitní) obraz kolejiště, záběry kamer a odjezdy vlaků. To proto, aby mohli pracovat přesně a bez případných výpadků. V ČR se budováním nových zabezpečovacích zařízení značně snižuje možnost vzniku nehody ze strany železnice.
Výpravčí – panelista řídí provoz právě jedné poloviny stanice. Proto jsou v jedné směně dva. Pomocí počítačů JOP (tzv. jednotné obslužné pracoviště) řídí reléový zabezpečovací systém AŽD 71. Mají na starost mnoho úkonů. Mezi ně patří zajištění volnosti koleje, dále panelisté obsluhují výhybky, řídí světelná návěstidla (lidově zvaná semafory) a nakonec také zajistí přenos čísla vlaku. Jak to funguje? Výpravčí pomocí počítačové myši staví vlakovou cestu (odkud, po jaké koleji a kam má vlak jet). Zařízení zjistí, zda je vlaková cesta volná, přestaví výhybky a pomocí návěstidla dovolí jízdu.
Na obrázku vyjíždí vlak směrem na Smíchov na „žlutou“. Pokud svítí na návěstidle jedna žlutá, strojvedoucí jede na tzv. výstrahu. Mohou svítit také dvě žluté, to znamená kromě výstrahy také rychlost 40 kilometrů za hodinu. Vzadu jsou vidět lokomotivy, které na bílou barvu (na návěstidle) provádí posun (výměnu lokomotiv).
Přehled o práci výpravčích a dopravní situaci musí mít operátorka, která řídí staniční rozhlas a informační systém. Vybírá typ hlášení (před příjezdem, po příjezdu, při pobytu vlaku a také před jeho odjezdem). Hlášení pak provádí počítač pomocí hlasu muže nebo ženy. Velmi často celý den hlásí jen počítač. Pouze v případech mimořádností můžete slyšet živý hlas operátorky.
Dále operátorka řídí všechna informační zařízení. V halách se nachází dvě velké tabule pro příjezdy, dvě velké tabule pro odjezdy a hlavní odjezdový panel. V podchodech se nachází 50 informačních panelů a na nástupištích najdeme asi 60 informačních panelů (zaokrouhlení na desítky). Navíc se jedná o dva druhy systémů a to o starší Pragotron a novější Solari.
Informační systém Solari pro odjezdy
Informační systém Solari pro příjezdy
Informační systém starých nástupišť typu Pragotron
Informační sytém nových nástupišť typu Solari
Most Malá Hrabovka již neslouží svému účelu a zažívá tak, bez kolejového svršku a trolejí, své poslední dny existence. V pozadí je stavba estakády Nového spojení. Po něm budou přijíždět vlaky po čtyřech kolejích novými tunely pod Vítkovem (směrem od Libně, Vysočan a Holešovic) stokilometrovou rychlostí. Dnes je od Libně provoz pouze po jedné koleji a to maximálně čtyřicítkou (nízká kapacita tratě je příčinou případných zpoždění) . Po této koleji přes starý Vítkovský tunel navíc nemohou jezdit všechny vlaky, proto některé jsou trasovány přes Malešice.
Základní údaje o Hlavním nádraží v Praze
| Počet tratí pro příjezdy- (odjezdy) | 3 |
| Počet nástupišť | 7 |
| Průměrný denní počet výchozích vlaků s přepravou cestujících | 155 |
| Průměrný denní počet končících vlaků s přepravou cestujících | 150 |
| Průměrný denní počet projíždějících vlaků s přepravou cestujících | 70 |
| Délka kolejiště | 20 km |
| Počet kolejí | 20 |
| Počet kusých kolejí | 12 |
| Počet výhybek | 85 |
Další fotografie:
Odtud je odbavováno živé hlášení nádražního rozhlasu
Celkový pohled na velín
Tunely u Hlavního nádraží
Pracoviště druhého výpravčího-panelisty
Porada s hlavním výpravčím
Pilíře Nového spojení
Monitorové zátiší
Monitor s odjezdy vlaků
Lokomotiva s vagóny...
... a při posunu
Záběry kamer z klíčových míst nádraží
Hrabovka bez kolejí
Hlavní výpravčí
Jaké jsou vaše zkušenosti s ČD? Podělte se o ně v diskuzi.
