Když bylo Seanu Parkerovi devatenáct let, proslavil se jako jeden ze zakladatelů Napsteru, sítě pro sdílení digitální hudby (viz článek na Technet.cz z roku 2000). V roce 2004 pak pozornost 24letého Parkera přilákal studentský projekt TheFacebook.com (viz Historie Facebooku). Se zakladateli se několikrát sešel a posléze se stal prvním prezidentem nově založené firmy Facebook. Tím byl až do roku 2005, kdy se kvůli podezření na držení drog - Parker je známý svými večírky - funkce vzdal.
Sean Parker na technologické konferenci v Paříži (9. prosince 2011)
Dodnes je však Sean Parker označován za jednoho z hlavních lidí, který pomohl vybudovat firmu Facebook a položit základy pro miliardovou sociální síť. „Parker od začátku věřil, že se Facebook může stát opravdu velkým,“ vzpomíná Peter Thiel, první investor Facebooku, kterého přivedl také Parker. „Kdykoli měl Mark (Zuckerberg) pochybnosti, tak je Parker rozehnal.“ I poté, co Parker odešel z funkce ředitele, zůstal podle Vanity Fair v kontaktu a podílel se na rozvoji Facebooku neoficiálně. Pomohl například zjednodušit ovládací rozhraní Facebooku a je údajně duchovní otec funkce Newsfeed nebo sdílení fotografií.
„Facebook zneužívá zranitelnost lidského mozku“
Právě o tom, jakým způsobem Facebook používá Newsfeed, tedy onen „proud“ příspěvků, který vidí uživatelé ihned po přihlášení, je podle některých psychologů klíčem k úspěšnosti Facebooku. Facebook musí vybírat, co lidem zobrazit nahoře a co naopak upozadit. Bere přitom v potaz zájmy uživatelů, společné přátele, popularitu příspěvku mezi přáteli, ale třeba i to, na které fotografie se na Facebooku díváte.
Jak Facebook vybírá, co vám ukáže?
Sean Parker v rozhovoru pro Axios.com projevil celkem nečekanou otevřenost. Popsal, jak už od začátku kladli vývojáři Facebooku důraz na to, jak „využít zranitelnosti lidského mozku“ a udržet si pozornost uživatelů co nejdéle pomocí chytrých triků.
„Facebook vám musí každou chvíli dát malou dávku dopaminu.“ |
„Facebook byl první z těchto aplikací, u kterých jsme se my tvůrci zamysleli nad tím, jak udržet pozornost uživatele co nejdéle,“ řekl Parker. To znamená, že vám musíme každou chvíli dát malou dávku dopaminu.“
Podobnou taktiku používají podle psychologů například hrací automaty. Mechanismus závislosti je pak často podobný jako u drog typu heroin nebo kokain. Hrací automaty využívají „nejisté odměny“ - hráč nikdy neví, zda právě příští minuta nepřinese závratnou výhru. Navíc mu automat tu a tam dává vyhrát určité malé částky, takže udržuje jeho pozornost skrze dávky dopaminu.
Jak Facebook experimentuje na svých uživatelích |
Jakou odměnu nabízí svým „závislákům“ Facebook? Podle Parkera jednoduše: „Třeba tak, že vám „někdo dá lajk nebo se podívá na vaše fotky apod. Taková zpětná vazba vás přiměje k tomu, abyste na Facebook nahráli více obsahu, za což dostanete další lajky a komentáře. Je to smyčka sociální zpětné vazby.“
Úryvek z rozhovoru se Seanem Parkerem (Axios, 2017):
„Hacknuli jsme lidský mozek“
Parker se zpětně dívá na svou roli trochu s odstupem: „Je to přesně to, s čím přijde hacker jako já. Zneužíváme tak totiž zranitelnost lidské psychiky. Myslím, že vynálezci a tvůrci - já, Mark Zuckerberg, Kevin Systrom z Instagramu - my všichni jsme přesně věděli, co děláme. A i přesto jsme to udělali.“
Parker také vzpomíná na časy, kdy mu lidé říkali, že na žádné sociální síti nejsou: „A já jsem si řekl: Nakonec vás stejně dostaneme.“
„Bůh jenom ví, co dělá Facebook s mozky našich dětí.“ |
Nyní si ale Parker myslí, že nechápal důsledky takového jednání: „Sociální síť má vedlejší důsledky, když se rozroste na miliardu nebo dvě miliardy uživatelů. Doslova mění vztahy ve společnosti. Zřejmě to dost zamíchalo s produktivitou. A jenom bůh ví, co dělá Facebook s mozky našich dětí.“
Naše přednáška z roku 2012 na téma návykovosti Facebooku:
