(Pokračování článku Padesátka nejnavštěvovanějších webů světa)
10. Indický Google.co.in
Indie je z hlediska internetových společností velmi perspektivním trhem. V 1,2miliardové zemi bydlí přes 350 milionů uživatelů internetu (to je více než v USA a Rusku dohromady). Google zde opanoval trh s vyhledávači a v první pětici indických top webů má hned tři domény (Google.com, Google.co.in a YouTube.com).
9. Mikroblogovací sociální síť Twitter.com
Přestože zdaleka nedosahuje popularity Facebooku, má sociální síť Twitter, založená v roce 2006, dobře nakročeno. Podařilo se jí totiž zpeněžit 300 milionů aktivních uživatelů a ročně vydělává přes miliardu dolarů. To je sice oproti Facebooku pouhá desetina, ale dlouho to vypadalo, že se Twitteru nepodaří jeho popularitu uchopit. V USA je již Twitter běžným nástrojem televizních stanic k rozpoutání debaty o seriálech, sportovních utkáních či událostech v reálném čase, což naplno využívá jeho veřejného charakteru.
8. Čínský kecálek Tencent QQ.com
Čínská odpověď na izraelský kecálek ICQ (pamatujete na něj ještě?) se jmenovala OICQ, tedy Open ICQ. Kvůli obavě z žalob kvůli porušení ochranné známky patřící AOL se později přejmenoval na QQ, což je údajně pro Číňany i snáze vyslovitelné.
8. QQ.com
QQ patří mezi ikony úspěšného podnikání na webu, ale neobešlo se to bez neúspěchů a kontroverzí. V roce 2002 se třeba společnost pokusila zavést placené členství, jiní zase kritizovali přílišnou porci reklam servírovanou návštěvníkům, kteří si přišli popovídat. Instalační balík aplikace QQ byl některými antiviry označován za malware.Reportéři bez hranic jmenují kecálka QQ jako jednoho z těch, který napomáhá autoritám monitorovat jednotlivé uživatele.
V lednu 2015 mělo QQ 829 milionů uživatelů a rekordních 176 milionů bylo přihlášeno zároveň.
7. Otevřená encyklopedie Wikipedia.org
„Otevřená encyklopedie, kterou může kdokoli editovat.“ Tak zní podtitul jedné z nejoblíbenějších stránek celého internetu. Když jsme o ní poprvé psali před téměř deseti lety, byla Wikipedia na 30. místě žebříčku Alexa.com, nyní se dlouhodobě pohybuje mezi šestým a sedmým místem.
Dnešní anglická Wikipedia obsahuje přibližně pět milionů článků a za čtrnáct let na všech projektech neziskové organizace Wikimedia proběhlo přes dvě a půl miliardy editací. Kouzlo systému wiki spočívá právě v tom, že kdokoli může obsah encyklopedie editovat. Protože je obvykle jednodušší zrušit chybnou (či vtipnou nebo dokonce zákeřnou) editaci, není na Wikipedii tolik smetí, kolik by návštěvník čekal. Naopak, pro většinu témat nabízí Wikipedia velmi dobrý základní přehled v neuvěřitelně širokém spektru témat (od jaderné fyziky přes fiktivní postavy kdejakého seriálu až po historické a filozofické rozbory a podrobné biografie).
Poslední roky se Wikipedia potýká s nedostatkem editorů a snaží se například povzbudit větší diverzitu (mezi editory například z různých důvodů převažují muži nad ženami, což místy vede k očividnému zatížení). Celkově se však Wikipedia velmi dobře snaží udržet si neutralitu a odstup. Například tak, že dává prostor všem stranám, vyžaduje ověřené nezávislé zdroje a encyklopedickou významnost a upozorňuje na problematické pasáže.
Pokud chcete poznat Wikipedii ze všech stran, zkuste The Wiki Game.
6. Více než jen obchod - Amazon.com
Příběh internetové společnosti Amazon.com je zpodobněním internetové historie jako takové. V roce 1994 rozpoznal tehdy třicetiletý zakladatel Jeff Bezos příležitost a založil internetový obchod, který dokázal „minimalizovat rizika“ na straně vydavatelů i autorů. Zatímco i největší knihkupectví těžko může efektivně naskladnit více než desetitisíce titulů, Amazon dokáže bez problémů nabízet miliony různých knih.
6. Amazon.com
Prvních pět let Bezos nečekal žádné zisky, pouze růst a expanzi. To znepokojovalo investory, ale ti, kteří vydrželi, nelitovali. V roce 1997 stála jedna akcie dva dolary, o osmnáct let později je to přes 500 dolarů, což znamená snový zisk 249 dolarů na každý investovaný dolar.
Amazon nikdy nebyl „jen“ prodejce, ale především technologická firma. Cloudové služby Amazon Web Services, spuštěné v roce 2006, jsou mezi vývojáři pověstné svou flexibilitou a spolehlivostí a staví na nich nejedna on-line firma. Běžní uživatelé pak znají Amazon jako prodejce čtečky Kindle, která postupně změnila čtenářské návyky Ameriky i celého světa. Od roku 2012 Amazon coby největší prodejce knih v USA prodává na základě poptávky zákazníků více elektronických knih než těch tištěných. V roce 2012 Amazon koupil Kiva Systems, výrobce robotů, kteří firmě pomáhají zefektivnit skladovací prostory (podívejte se na naši reportáž z Grabenu).
Nedávný článek v New York Times o náročné práci u Amazonu (nikoli pro pracovníky ve skladu, ale pro programátory, kteří vyvíjejí nové funkce a technologie) vyvolal zajímavou diskuzi o tom, jak vlastně má vypadat moderní efektivní pracoviště. Pro jiné je to naopak důkazem, že Amazon je zkrátka úspěšná technologická firma, která logicky využívá dostupných prostředků k dosažení efektivity.
5. Velikán 90. let Yahoo.com
Firma Yahoo.com, založená v roce 1995, nebyla v Česku nikdy tak docela známá. U nás známe spíše český Seznam, který se jejím katalogem rozděleným na kategorie inspiroval. A přestože Yahoo zcela ztratilo svůj náskok ve vyhledávání a prohrálo v souboji s Googlem o přední příčky vyhledávání, stále má věrnou uživatelskou základnu, ať už kvůli e-mailové schránce, kterou zde má 282 milionů uživatelů (poslední data z roku 2012), nebo kvůli zprávám či dalším službám (Flickr, Tumlbr, Answers atd.).
Od roku 2012 je v čele Yahoo Marissa Mayerová, která sem přišla z postu produktové manažerky a bývalé viceprezidentky Google. Pod jejím velením se Yahoo postavilo na nohy. Přinejmenším burzovní výsledky tomu nasvědčují: od nástupu Mayerové na pozici CEO jsou akcie na dvoj až trojnásobku hodnot z let 2008 - 2012.
Kromě jiných projektů se Yahoo pustilo i do tvorby vlastních „televizních“ seriálů: převzalo úspěšnou sérii Community a přidalo vlastní Other Spacenebo Freaks and Geeks.
4. Čínský internetový gigant Baidu.com
Baidu.com může v lecčems vypadat jako čínský klon Googlu: má vlastní vyhledávač, e-mail, pracuje na umělé inteligenci, rozpoznává obrázky či strojově překládá internetové stránky z jazyka do jazyka. Cynici této podobnosti říkají „proces C2C“, tedy „copy to China“, zkopíruj do Číny. Stojí však za pozornost, že minimálně některé podobnosti jsou čistě náhodné, či přinejmenším souběžné. Zakladatel Baidu Robin Li kupříkladu vymyslel a patentoval metodu pro efektivní vyhledávání webových stránek souběžně s tím, jak na podobném principu pracovali zakladatelé Googlu.
4. Baidu.com
Baidu je v Číně dominantním vyhledávačem (drží 80 %, a to i díky tomu, že je zde Google částečně blokován), celosvětově se pohybuje pod deseti procenty.
3. Největší videoserver na světě - YouTube.com
Těžko si představit, že před deseti lety bylo video na internetu něco výjimečného. Možná vám někdo občas poslal krátké, příšerně kostičkované video jako přílohu k e-mailu. Mohli jste si jej stáhnout a poté pustit. A pokud se vám líbilo, mohli jste rozmýšlet, komu zaplníte schránku jeho přeposláním vy.
Dnes je video běžnou součástí on-line světa a do značné míry za to může trojice zakladatelů, kteří v dubnu 2005 nahráli na server YouTube první video v ZOO. V roce 2006 se server YouTube stal tehdy největším nákupem společnosti Google, a to za tehdy překvapivě vysokou částku 1,65 miliardy dolarů. Všichni tři zakladatelé garážové firmy, Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim, se rázem stali boháči.
3. YouTube.com
Od samého začátku stavěl YouTube svůj úspěch nejen na nových technologiích, ale i na komunitním a sociálním aspektu prohlížení videa. Komentáře pod videoklipy, odebírání kanálů, vkládání (embedování) videí na stránky nebo vytváření vlastních seznamů oblíbených videí, to vše přispělo k úspěchu YouTube jako platformy.
Do budoucna bude YouTube přímou konkurencí (či přinejmenším doplněním) televizních kanálů. Natáčí vlastní seriály ve vlastním studiu a dává také možnost prohlížet placený obsah. YouTube žije z reklam, které zobrazuje před promítaným videem.
Statistiky YouTube.com
zdroj: YouTube.com |
Právě portál YouTube zavedl a zdokonalil reklamy, které jdou přeskočit: „Tím pádem diváci sledují jen ty reklamy, které je zajímají. A zadavatelé platí také pouze ve chvíli, kdy si diváci jejich reklamu pustí celou,“ řekl pro Technet.cz Čech Robert Kyncl, který v Googlu zastává pozici viceprezidenta a šéfuje obsahu YouTube. „Pokud inzerent natočí dobrou a poutavou reklamu, a takových skvělých reklam existuje celá řada, lidé ji chtějí dokoukat do konce. A my můžeme dělat více pro to, abychom lidem nabízeli reklamy, které by je mohly zajímat.“
YouTube vede Američanka polského původu Susan Wojcicki, která je jednou z prvních zaměstnankyň společnosti Google. Jako matka pěti dětí si všímá potenciálu, který má videoserver YouTube právě pro dětské diváky: dvě třetiny dětí ve věku 6 - 12 let chodí na YouTube každý den. Která firma by nechtěla mít u nové generace takovou oblíbenost?
2. Největší sociální síť světa - Facebook.com
V srpnu 2015 se Facebook pochlubil miliardou zobrazení za jediný den. To je velmi slušný výsledek, a to i když máte 1,5 miliardy aktivních měsíčních uživatelů. Sociální síť Facebook navíc vede žebříčky, které sledují nejen počet návštěv, ale i čas, který tam lidé stráví. Síť Marka Zuckerberga zkrátka ovládla svět a stala se téměř univerzální komunikační platformou.
Zuckerberg založil Facebook (tehdy ještě jako thefacebook.com) během studií na Harvardu a během čtyř až pěti let se z původně studentské sítě stal celosvětový fenomén.
Částečně tkví úspěch Facebooku ve štěstí: byli v pravý čas na pravém místě, dobře namíchali koktejl funkcí tak, aby byly jednoduché, ale použitelné, a na stávající uživatele se nabalovali další, protože když vám přijde e-mail ve stylu „Alena M. nahrála na Facebook vaši fotku, přihlašte se, abyste si ji mohl prohlédnout!“ tak prostě nemůžete nekliknout.
Ale stejně tak lze úspěch Facebooku přičíst jeho důsledné práci s daty i ochotě objevovat nové možnosti. Facebook se učí, co uživatele zajímá, a snaží se jim to nabízet. Takže když Facebook spustíte, nevidíte nějaký náhodný nebo časově uspořádaný výběr toho, co se stalo u vašich přátel. Naopak: umělá inteligence algoritmů pečlivě zvážila, které z příspěvků by se vám mohly hodit. V úvahu bere, na co jste klikali v minulosti, se kterými lidmi si často píšete (nebo alespoň věnujete čas jejich fotkám), co se líbí vašim přátelům a další stovky kritérií. Mnoho lidí si neuvědomuje, že to, co na Facebooku vidí, je jim šité na míru. (Více o nebezpečí uzavírání se do virtuálních bublin v rozhovoru se sociologem Zygmuntem Baumanem).
Analýza velkého množství dat (tzv. big data) je v módě a Facebook ji rozhodně nebere na lehkou váhu. Skupina 12 vědců, interně přezdívaných Data Science Team, má k dispozici každou akci, kterou kdy kterýkoli z miliardy uživatelů provedl. „Je to poprvé v historii, kdy můžeme provádět takto kvalitní výzkum lidského chování takového ohromného rozsahu,“ uvedl Cameron Marlow, který skupinu výzkumníků vede.
Magazínu MIT Technology Review se svěřil, že výzkum facebookových dat způsobí revoluci ve společenských vědách zabývajících se lidským chováním. Jeho vědci spolupracují s univerzitami a publikují odborné články. Ale ne vždy se takové studie setkají s pochopením veřejnosti: v roce 2014 si firma naběhla, když manipulovala s emocemi uživatelů.
1. Vyhledávač Google.com na prvním místě
Nejnavštěvovanější stránkou internetu je celkem spolehlivě Google.com. A to i přes to, že značná část uživatelů chodí i na národní domény zmíněné v této padesátce nejnavštěvovanějších webů. Google drží 90% podíl na globálním trhu s vyhledávači, v USA je to zhruba 65 %.
1. Google.com
Začátky firmy Google přitom byly nesmírně skromné. Šlo v podstatě o studentský projekt Larryho Page a Sergeye Brinna, doktorandských studentů na Stanfordově univerzitě. V roce 1995 si řekli, že by bylo zajímavé stáhnout celý internet na jeden počítač a provést analýzu těchto strukturovaných dat. Tak vznikl BackRub, výzkumný projekt napsaný v Javě a Pythonu, ze kterého se do tří let vyloupla garážová firmička Google (mimochodem, ta garáž patřila současné šéfce YouTube Susan Wojcicki).
Dnes má Google přes 50 tisíc zaměstnanců (tyto počty se trochu zkomplikovaly současnou restrukturalizací firmy) a působí po celém světě. Už dávno to není jen vyhledávač. V roce 2004 přidal e-mailový klient Gmail s téměř neomezeným úložištěm, v roce 2005 koupil nástroje firmy Upstartle a spustil webovou aplikaci pro úpravu dokumentů a spolupráci více lidí on-line. Google nabízí mapy celého světa včetně podrobného pohledu Street View, překládá z jazyka do jazyka, archivuje a rozpoznává obrazy, založil i vlastní sociální síť (zdaleka ne tak úspěšnou jako Facebook či Twitter) a díky vlastní mobilní platformě Android ovládl i svět mobilních telefonů.
Finančně je na tom Google více než dobře. Rok od roku zvyšuje příjmy a v roce 2014 vydělal 40 miliard dolarů (cca 957 miliard korun). Většina příjmů pochází z reklam (více než 90 %), které Google zobrazuje všude, kde se mu to hodí: vedle výsledků vyhledávání i na stránkách a v aplikacích podle kontextu. A protože má o svých uživatelích dostatek informací, dokáže reklamy chytře cílit a tím zvyšovat jejich efektivitu.
Co bude nejoblíbenější za deset let?
Pozice nejoblíbenějších padesáti webů se často mění, ale na samotné špici panuje výjimečná stabilita. To však může být jen dočasné. Žádná ze stránek na prvních třech pozicích nepatří firmě, která je starší než dvacet let. Je tedy možné, že již nyní se někde na chvostu žebříčku schovává web, který za deset let ovládne naše mobily. Nebo hodinky. Nebo mozkové implantáty.
Síla webu ostatně není v těch horních padesáti nejoblíbenějších webech, ale především v těch milionech a milionech stránek, které mají návštěvnost nižší. Právě ty totiž dělají web tím pestrým místem plným zajímavostí, informací, zábavy a nečekaných příležitostí.
Všechny kapitoly:
- Nejnavštěvovanější weby (50. - 41.)
- Nejnavštěvovanější weby (40. - 31.)
- Nejnavštěvovanější weby (30. - 21.)
- Nejnavštěvovanější weby (20. - 11.)
- Nejnavštěvovanější weby (10. - 1.)
