Proč je pro vás překvapením, že musíte do baráže?
Skladba týmu se nám nezdála tak špatná, že bychom měli do baráže spadnout. Chtěli jsme bojovat někde o osmičku. Ale to se už někdy kolem Vánoc jevilo jako cíl, který je hodně nereálný. Teď je před námi baráž o extraligu, kterou zažíváme během čtyř let podruhé. Poprvé to bylo zapříčiněno víceméně ekonomickou situací klubu, dozvuky finančních problémů. Tentokrát to ale není ani tak o penězích jako o tom, že soutěž má větší kvalitu než v posledních dvou třech letech. A taky možná o tom, že jsme to úplně perfektně nezvládli na hřišti, jak jsme si představovali.
Zvládnete teď zrádnou baráž?
Pro Ústí by jakýkoli stav mimo záchrany byla hodně smutná událost, protože volejbal tu má historii i mládež. O víkendu se nám kadeti probojovali do extraligy, postoupili z baráže, byl bych rád, kdyby kluky z kadetů v baráži stejně následovali i chlapi. Vidím, že tam máme perspektivu v odchovancích, i pro ně by ztráta soutěže byla hodně demotivující záležitost. Když se nám daří za podpory města a kraje v mládežnických kategoriích, měli bychom v tom navázat i v kategorii mužů a udržet extraligu pro budoucí odchovance, dát jim šanci, perspektivu, vzory. To bych viděl jako jeden z motivujících prvků pro naše hráče.
Další motivací jsou jistě i fanoušci, kteří se od vás neodvracejí, byť se vám delší dobu nedaří.
Vytvářejí nám atmosféru a jsou nám věrní, i když nevyhráváme. Sledovanost volejbalu je pořád celkem zajímavá, proti jiným městům nadstandardní, i když v tabulce hrajeme dole. Zajímá se o to i ostatní veřejnost, byla by škoda po dvanácti letech nepřetržité účasti v extralize nejvyšší soutěž nezachránit.
Jak silné budou Dobřichovice?
Čeká nás soupeř, který se historicky pohybuje na špici národní ligy, nikdy neměl moc ambici postoupit do extraligy, protože je složen z veteránů a amatérů. Ale jsou to hráči, co za sebou mají extraligovou kariéru, kluci většinou z Prahy, dojíždějí po zaměstnání, volejbal hrají pro radost. Může to být nepříjemný soupeř, protože nemá extraligové ambice. Ale chtějí si zkusit porovnat se s extraligou, nedarují nám nic zadarmo, bude to každopádně velká psychická bitva, pro ně možná volejbalová válka. Ale u nás by ta kvalita měla být vidět, hráči trénují dvakrát denně. Na druhou stranu bude svou roli hrát psychika a zkušenost, tyto aspekty trošku nahrávají Dobřichovicím.
Co naopak může nahrávat vám?
Nám zase nahrává tréninková kvalita, variabilita týmu, fyzické předpoklady. Měli bychom být natrénovanější, odhodlanější to zachránit.
Začínáte v sobotu a v neděli v domácí hale, dobře rozjet baráž bude asi zásadní pro celkový záchranářský úspěch.
V obou zápasech bychom chtěli hned na úvod uspět. Za každou cenu musíme vyhrát a vytvořit si tím dobrou výchozí pozici pro utkání v Dobřichovicích, kde tam z toho prostředí mají obavu i jiné extraligové týmy, třeba když tam hrají pohár. Je tam typická sokolovna z třicátých let, neodpovídá úplně extraligovým halám. Soupeři mají hodně velký problém s aklimatizací, s orientací, s prostorem, s nízkým stropem. Moc na to nejsme zvyklí. Jet tam s jiným výsledkem než 2:0 na zápasy, psychicky by to pro nás bylo ještě o hodně horší.
Jak jste na tom s kádrem po zdravotní stránce?
Máme nějaké drobné zdravotní problémy, které kluky omezují v přípravě. Konkrétně Mach má nedoléčený loket, Martin Vodvárka svalové zranění, Halanda přetížená kolena. Ale myslím, že do tak důležitého dvojutkání nastoupí všichni odhodlaní udělat maximum. Měli bychom být kompletní.
