Dvanáct let tvořil dvojici v plážovém volejbale se svým bratrem Josefem, po jeho zdravotních problémech si musel Petr Beneš najít nového parťáka. Ještě roce 2005 s bratrem vybojovali titul mistra republiky, jenže pak přišlo zranění. Další titul tak Petr Beneš obhajoval už s Martinem Tichým a sezonu nato začal jezdit světové poháry s Přemkem Kubalou.
"Postupně jsme se dostávali nahoru, vybudovali si postavení ve světovém žebříčku, teď jsme kousek před olympiádou a snad to dotáhnem," doufá Petr Beneš. Na letošním světovém poháru v Praze si s Kubalou zopakoval sedmé místo.
Z pražského turnaje jste vypadli s pozdějšími vítězi Ricardem a Cuhnem. Vyčítáte si to zpětně?
Vyčítat si chyby nemůžem, to by rozhodilo naši týmovou atmosféru, to nikdy, to by byl konec, to by mě nebavilo, to by nešlo.
Zdá se, že jste si v olympijské kvalifikaci polepšili. Může váš postup ještě něco ohrozit?
Ledaže by týmy, co jsou za námi, hrály hrozně dobře, získávaly pátá, čtvrtá, třetí místa a my bychom zároveň nic neuhráli. Věřím tak, že bychom v Londýně měli být.
Berete sedmé místo z Prahy?
Před turnajem jsem necítil vůbec žádnou formu, tréninky byly šílené, takže poslední dva dny jsme pro jistotu ani netrénovali, nemělo by to smysl. V uvozovkách jsme čekali na zázrak, že to zlepšíme, a ten zázrak částečně přišel. Je vidět, že chybí zimní příprava.
Přemysl Kubala při zákroku v pražském písku, k útoku se chystá jeho parťák Petr Beneš.
Jak to, že chybí?
Je to dané tím, že já normálně pracuju (Petr Beneš je obchodním ředitelem v ČSOB Pojišťovně) a na turnaje si beru dovolenou. Jenže jí nemám zase tolik, abych mohl na tři neděle odjet někam do tepla.
Hodně vám tu pomohli diváci. Co jste říkali na domácí atmosféru?
Vynikající, v pátek jsem si to moc užil, na večerní zápas přišly tři tisíce, z toho jsem měl velkou radost. I v sobotu to bylo hezké.
