Allertová před rokem léčila bolavé rameno a doufala, že zase začne brzy hrát. Smitková se chystala na menší turnaje ITF s dotací 25 tisíc dolarů.
Ani jedna si tou dobou nepomyslela, že by v blízké budoucnosti mohly být členkami fedcupového týmu.
A přece jimi nyní jsou, dostaly důvěru pro 1. kolo v kanadském Québeku.
„Všechno se to seběhlo tak rychle. Ale je to tady úplně super,“ líčila nadšeně 21letá Allertová.
Se Smitkovou se potkávají na tenisových turnajích už téměř deset let. Staly se z nich kamarádky, které jsou v téměř denním kontaktu. A nyní jejich cesty znovu spojilo i tenisové umění.
Obě se probily do elitní stovky žebříčku (Smitková je nyní 62., Allertová 91.). Zase objíždí stejné turnaje. A nyní spolu vyrazily na cestu do Québeku.
„Když jsem uslyšela o nominaci, hned jsem Denče psala: Fedcupová reprezentantko! Parťáku!“ líčí s úsměvem Smitková. „Hned jsem si vzpomněla, že to bude fajn, když tam bude Smítko,“ řekla Allertová.
Zároveň obě začaly zjišťovat: Co si mám vzít s sebou? Jak to v týmu chodí? Spolehlivou poradkyní se stala Lucie Hradecká, v 29 letech nejzkušenější tenistka z českého výběru.
Natěšená Allertová si raději i na odlet z pražského letiště oblékla týmovou výstroj. Když však spatřila své spoluhráčky, zarazila se - žádná z nich její vzorový „dress code“ nenapodobila.
„Říkám jí: Deni, to je úplně v pohodě. Nevadí,“ popisuje Hradecká. Jindy zase vypráví, jak Allertovou uklidňovala před tiskovou konferencí: „Když nevíš, co říct, tak to hodíš na kapitána, on odpoví.“
Závislosti? Kafe, knihy, sci-fi
Když mají volnou chvíli, nejraději relaxují doma. Smitková si otevře knihu, Allertová si libuje ve filmech, hlavně ve sci-fi a fantasy. „Teď chci zajít na nové Hunger Games, ještě jsem to nestihla,“ plánuje.
A společně se vždycky obě těší, až zajdou probrat novinky v jejich životech na kafe. „Jsme věční závisláci,“ přiznává Allertová. „Ale tady jsme ještě zajít nestihly,“ reaguje Smitková. „Tak to ještě musíme!“ prohlásí Allertová.
Možná však brzy budou mít o dost vážnější „starosti“. Byť se obě tváří, že s nasazením do víkendových zápasů příliš nepočítají, není vůbec vyloučeno, že některé z nich dá nakonec kapitán Petr Pála šanci.
„Musely bychom do toho dát všechno. Snažit se vyhrát, pomoct týmu,“ říká Allertová.
Pohádkový příběh jejich vzestupu zdaleka nemusí skončit u nominace.
