Právě tehdy, 29. dubna 2002, začala legenda o Rafaelu Nadalovi.
Nyní, o osmnáct let později, dosáhl Nadal na vskutku plnoletý milník: v pařížské hale ve středu dokonal jubilejní 1 000. výhru a o den později rovnou přidal „zářez“ číslo 1 001.
„Možnost nastupovat proti němu považuji za dar,“ řekl jeho krajan Feliciano López, jubilejní tisící Nadalova oběť: „Proti němu nemá šanci 99,9 procenta nás ostatních.“
Velmistr antukového řemesla si očividně potrpí na pořádek: nejen při rituálech před každým podáním, i ve statistikách. Po vítězství nad Lópezem měl bilanci 1000-201, tedy prakticky přesně pět vyhraných duelů ze šesti (83,2 procenta).
Nad Delgadem slavil poprvé.
Jako sedmnáctiletý zdolal už v roce 2004, při svém teprve 29. triumfu, premiérově světovou jedničku - po tomto duelu proti Rogeru Federerovi začala jejich úchvatná rivalita.
Pár mazaných fíglů. Jak Nadal ve finále rozebral nebohého Djokoviče |
V tabulce kulatých úspěchů je i česká a slovenská stopa: číslo 400 dovršil proti Tomáši Berdychovi, číslo 700 s Martinem Kližanem.
Rovných dvacet duelů (vida, zase ten důraz na kulatá čísla!) pak zakončil jako grandslamový šampion. Mezi nimi jsou patrně dva nejskvělejší Nadalovy mače. Ve finále Wimbledonu 2008 přemohl Federera po téměř pěti hodinách a nadpozemské přetlačované 6:4, 6:4, 6:7, 6:7, 9:7, čímž poprvé opanoval londýnskou trávu.
Nejlepší tenis všech dob? Dost možná, i proto, že drama znásobilo dvojité přerušení kvůli dešti či to, že Nadal kvůli bolestem nohy musel hrát pod anestetiky. „Zkusil jsem všechno, ale nešlo to,“ vysekl poražený poklonu.
Přibyly roky, šediny, bolístky.
 |
Ale že sportovně takřka nestárne, potvrdil Nadal nedávno na Roland Garros, kde v duelu o titul vycvičil dalšího z velerivalů Novaka Djokoviče 6:0, 6:2, 7:5. „První dva sety to byl dokonalý výkon,“ pronesl Srb.
V Paříži by se našla i jiná galapředstavení, třeba finále 2008, ve kterém nebohý Federer uhrál čtyři (!) gamy. Nebo semifinále 2013, kdy naopak Djokovičův drzý pokus sesadit jej z pozice neotřesitelného antukového imperátora zkrotil až v pátém setu poměrem 9:7.
Nemožné existuje. Aspoň v Nadalově tenisovém světě určitě |
A nejen tituly živ je polobůh - ve wimbledonském čtvrtfinále 2018 proti němu Juan Martín del Potro nasázel 33 es a 77 vítězných míčů, leč Nadal ho udolal 7:5, 6:7, 4:6, 6:4, 6:4.
Tisíc výher je údaj z vesmíru tenisových superhrdinů. Ivana Lendla (1 068) nejspíš předežene, Rogera Federera (1 242) a Jimmyho Connorse (1 274) spíš ne. Ale snažit se bude, to rozhodně ano. Už proto, že má prý pořád co vylepšovat.
„Já si totiž myslím, že dokonalost ve sportu neexistuje - a v tenisu obzvlášť ne,“ pronesl letos na Roland Garros. „Můžete se jí přiblížit, to ano. Párkrát se mi to povedlo. Ale ono vlastně platí, že každý duel, který vyhrajete, je perfektní.“
A tak se tyhle pocity neomrzí.
Nikdy. Ani po tisící ne!
