Zmáhaly ji nesčetné návraty na kurty po zraněních a nemocech. Ráda se s přítelem Tomášem Plekancem aspoň částečně usadí a třeba si otevře kavárnu, o níž dlouho sní. Podstoupila baristický kurz. Její představa se čím dál víc blíží uskutečnění.
Ať by podnik U Lucie stál v Brně, Praze, Londýně, Paříži, Melbourne, či v New Yorku, o hojnou návštěvnost by se majitelka bát nemusela.
Solitérské prostředí fiftýnů, žebříčků a spletitých pavouků opustí s úžasnou pověstí. Milá. Usměvavá. Zdvořilá. Skromná. Krajanka Barbora Strýcová ji přirovnala k Matce Tereze: „Je klidná, hodná. Na všech vidí jenom to dobré. S každým se baví tak, jako by mluvila s bohem.“
Plánovaný konec |
Courtney Nguyenová, americká reportérka oficiální stránky WTA, vyprávěla pro Šafářovou typickou příhodu: „Na jednom turnaji se horečně skládal program aktivit - rozhovorů a setkání se sponzory. Zatímco ostatní hráčky se kanceláři vyhnuly obloukem, Lucie před odjezdem do hotelu zašla dovnitř a ptala se: Můžu vám nějak pomoct?“
Nebylo by divu, kdyby se sličná dívka s jejími úspěchy a výdělky natřásala s nosíkem nahoře jako princezna. Jako Šarapovová, sestry Williamsovy, Muguruzaová či Wozniacká.
„Jenže Lucie je pozorná. Vyptává se i obyčejných smrtelníků, jak se jim daří, co dělají jejich děti. Hned bych ji brala za kamarádku,“ říká Nguyenová.
Když se zpráva o jejím odchodu do penze v sobotu rozletěla do světa, vyvolala příboj smutných až rozbolavělých reakcí: „Ale ne… Tak mladá! Proč? Zůstaň aspoň na debla, prosím.“
Raketou ladně švihající levačka, někdejší světová pětka, finalistka Roland Garros 2015 a fedcupová šampionka vyvolala v srdcích fanoušků i lidí z branže větší náklonnost, než je obvyklé.
Život není vždy fér, přesto se dá předpokládat, že se jí dobré činy vrátí. Rojí se nabídky na roli manažerky, připouští, že by mohla trénovat.
Ale nejdřív by ráda prošla kus Nového Zélandu s batohem na zádech. A otevřela si kavárnu. Tak nashle U Lucie! Nebo v Šafi Coffee Baru?