Na tiskovce pak mluvila smutně: „Bylo by špatně, kdybych necítila zklamání. Mrzí mě, že jsem nepomohla víc.“
V pětadvaceti letech se v tenisové říši svižně prosmýkla z dělnické periferie až do paláce pro šlechtičny. Zaskvěla se na Roland Garros, odkud si odvezla kopie pohárů za dvouhru i čtyřhru.
Na olympiádě s Kateřinou Siniakovou bravurně zvládly roli favoritek a ukořistily zlaté medaile. Taky na dalších akcích poutala pozornost strmým výkonnostním vzestupem i dojemným příběhem, který ji váže k bývalé trenérce Janě Novotné.
