Než se však pustíme do predikcí, jestli Parksovou skutečně může čekat zářná budoucnost, dovolte návrat do říjnové Ostravy, kde její pozoruhodný příběh nabral solidní spád.
„Byla jsem tam klidná a měla čistou mysl. Něco ve mně prostě sepnulo,“ ohlíží se vytáhlá Američanka. „Ten pocit si musím zapamatovat a přenést si ho i do dalších turnajů.“
Už jen to, že na nabité akci WTA 500 prošla kvalifikací, musela brát jako úspěch. Nastartovala se jím do takového laufu, že následně v prvním kole zaskočila domácí hvězdu Plíškovou 6:0 a 7:6.
„Soupeřka výborně servírovala, takže jsem se neměla jak chytit a při hře odzadu jsem se necítila vůbec dobře,“ smutnila poražená Češka.
Trefně vystihla hlavní přednost kurážné sokyně, která sází především na agresivní hru založenou na podání. Proto také procitla v závěru sezony, kdy se hraje na rychlých površích v hale.
Ve druhém kole v Ostravě těmito zbraněmi skolila i Řekyni Sakkariovou, zaznamenala první skalp členky elitní desítky. Až ve čtvrtfinále nestačila na pozdější šampionku Barboru Krejčíkovou.
Díky životnímu turnaji se v žebříčku posunula na 121. místo a vyrazila zpět do zámoří, aby formu ukázala i na dalších akcích. Avšak neuspěla: připsala si tři porážky v řadě.
„Nesplnila jsem tak svůj cíl, protože na začátku roku jsem si řekla, že chci letos prorazit do první stovky,“ přiznala. Už měla v plánu ukončit sezonu, ale jelikož jí k vytoužené metě chybělo jen 89 bodů, řekla si: „Takhle to nenechám, poletím do Evropy a pokusím se o ještě jeden útok.“
A daleko od domova znovu pookřála, na třech akcích se zaskvěla bilancí 13:1, challengery v Andoře a Angers opanovala. Při obou taženích mimochodem porazila českou soupeřku: nejprve Lindu Noskovou, na druhém turnaji Markétu Vondroušovou.
Sezonu tak končí jako 75. tenistka pořadí (začínala jako 237.) a už se těší na nadcházející sezonu.
„Pokud budu hrát takhle, měla bych na turnajích postupovat celkem daleko,“ prohlašuje s typickým americkým sebevědomím. „V příštím roce se vidím v top 10, což je sice velký cíl, ale myslím, že splnitelný.“
Tenisová raketa jako odměna za školu
Ve svém počínání má velký vzor v podobě legendární Sereny Williamsové, v jejímž rodinném příběhu nachází inspiraci.
„Když jsem se dívala na dokument o otci Sereny a Venus Král Richard, hodně scén mi přišlo povědomých. Prošla jsem si jimi taky,“ líčí Parksová.
I ona má starší sestru, k tenisu je náhodou přivedla matka, která jim v obchodě s hračkami chtěla koupit odměnu za příkladné školní výsledky. Upoutaly ji dvě tenisové rakety a tři míče.
ALERT: Meet two future @WTA players, Mikayla & Alycia Parks! #TheParksSisters
#MiamiOpen15 @MiamiOpenTennis @usta http://t.co/PdkCg7YzuL
„Věděla, že si se ségrou rády hrajeme venku, a v sousedství jsme měly tenisový kurt. Tak nás tam mamka vzala, četla si a mezitím poslouchala, jak nám to lítá. Pak volala tátovi a říkala, že si myslí, že jsme v tenise celkem dobré.“
Sestry se navzájem hecovaly k posouvání svých dovedností, pomáhali jim oba rodiče. A Alycii bušení do míčů tak uchvátilo, až si v sedmi letech řekla: Chci být profesionálka.
I proto v podstatě nehrála juniorské turnaje, připravovala se na náročné soutěžení s dospělými. Prorazila v něm až v posledních týdnech, o to víc ale její příběh překvapuje.
Připomíná se, jak coby teenagerka hrála v reklamě právě Serenu Williamsovou.
Na loňském US Open vypálila servis úctyhodnou rychlostí 207 kilometrů v hodině, čímž vyrovnala ženský turnajový rekord Venus Williamsové.
Letos si v New Yorku dokonce s oběma slavnými sestrami zatrénovala.
I díky tomu kurážně věří, že je v budoucnu dokáže nahradit. Za uplynulé dva a půl měsíce vylétla opravdu obdivuhodně, a pokud vzestup potvrdí, může v dalších letech opravdu řádit.
