V pondělí pomohla pražské Spartě ke zdárnému vstupu do extraligy: Terezu Martincovou z ČLTK zdolala 6:1 a 6:4.
„Na to, že jsem před zápasem hrála jen jednou na body a tenis hraju týden, tak to nebylo úplně špatné. Překvapil mě pohyb, že jsem něco i doběhla,“ líčila 32letá tenistka s úsměvem novinářům.
Takže jste do zimní přípravy zapojila i nějaké novinky?
Ani bych neřekla, je to pořád stejné. Jen mám nového kondičního trenéra. A momentálně se cítím dobře, hlavně, že nejsem zraněná.
Kdo se vám tedy stará o fyzickou přípravu?
S Ivanem Trebatickým jsme se po US Open v dobrém rozešli, už nechce tolik cestovat a já bych chtěla někoho, kdo se mnou bude. Oslovili jsme proto Zdeňka Kompánka, který na nabídku kývl. A tenisový trenér (a zároveň partner Jiří Vaněk) zůstává.
Zdraví vás trápilo hlavně v první polovině sezony 2022, měla jste čas vše vykurýrovat?
Bolístky se už asi nikdy bohužel úplně nezahojí, každá hráčka je má a záleží, jak se s nimi kdo vypořádá. Já s něčím bojuju celý život a už jsem si na to zvykla, snažím se to přijmout. Když to bolí víc než normálně, tak je to samozřejmě špatné, ale momentálně to jde.
Kde jste byla na dovolené?
Jen jsme pár dní zůstali v Mexiku, kde jsem odehrála poslední turnaj. Tím, že jsme pořád pryč, tak jsme chtěli být hlavně doma. Viděla jsem rodinu, děti od bratrů, s neteří jsem byla i v Monaku, kde jsme si užily super dámskou jízdu. Pak jsem měla v Monaku i přípravu, tento týden jsem tady na Spartě, jako součást přípravy hraju i extraligu.
Je pro vás v této fázi kariéry složité namotivovat se do zimní přípravy?
Nemusím se přemlouvat, většinou bývám ready. Jsem připravena se dva tři týdny zmáčknout na sto procent, protože vím, že z toho pak budu čerpat v začátku sezony. Dělá mi problémy, když pak skočím do kolotoče, jedu turnaj za turnajem, mám hodně zápasů, do toho cestování a nějaké zranění, to je pak mnohem náročnější.
Proč jste letos vynechala oblíbené soustředění v Dubaji?
Nechtěla jsem zase letět daleko, v Dubaji je navíc dost vedro a potom bych stejně trénovala tady v Česku v tomhle krásném počasí (dívá se z okna na zasněžené kurty). V Monaku mám byt, takže je to příjemnější, cítím se tam jako doma. Všude se dostaneme autem, k přípravě jsme využili vše, co bylo k dispozici. V tomhle to bylo skvělé.
Myšlenky na konec kariéry vás nepřepadaly?
Když jsem byla během sezony zraněná, tak mě to trápilo hodně. Nebylo jednoduché se z toho dostat, ani mentálně. Ale zjistila jsem, že mě to pořád baví, že pořád ještě chci, že nevidím důvod končit.
Pomohly vám i zlepšené výsledky v druhé polovině roku? Vyhrála jste turnaj v Eastbourne, v Cincinnati jste postoupila do finále.
Rozhodně, zjistila jsem, že na holky pořád mám. Tohle dává hezkou krev do žil. Hlavní je, že mě to pořád baví. Záleží samozřejmě na těle, jak se s tím vypořádá. Už přeci jenom hraju nějakou tu sezonu a tenis je čím dál víc náročnější pro tělo i mysl. Takže se uvidí.
Vnímáte, že vaši fanoušci na sociálních sítích řeší, jestli skončíte?
Vůbec nevím, že to prožívají. Nečtu to. Ale ještě nemusí trnout. Jednou to přijde, to je jasné, ale teď to neplánuju.
Máte v sobě nějak nastavené, že byste chtěla vydržet třeba do travnaté části sezony?
Nemám. Jak mě osvítí, že by to chtělo konec, tak to asi udělám a nebudu to cpát na sílu dál. Ale ještě jsem do toho bodu nedošla. Až se to někdy stane, tak vám to řeknu.
Víte, že jste nejstarší členkou první dvacítky světového žebříčku?
Super, děkuju za povzbuzení. I v našem extraligovém týmu jsem dost stará. Třeba Lucce Havlíčkové je sedmnáct…
Ale nejste na tuto dlouhověkost pyšná?
Vnímám spíš to, že Lucka Šafářová má druhé dítě, Cibulková má druhé dítě, Wozniacká druhé dítě, Šarapovová už je taky máma… Takže to má dvě strany. Vnímám, že jsem tam nejstarší, ale nevadí mi to. Nic si z toho nedělám.
United CupÚčastní se 18 zemí podle pořadí v žebříčcích ATP a WTA. Jednotlivá utkání budou tvořit dvě mužské a dvě ženské dvouhry a smíšená čtyřhra. Vítězové skupin postoupí do play off. Tři postupující týmy a jeden s divokou kartou se pak utkají o titul. |
Sezonu 2023 odstartujete na nově vzniklé týmové soutěži United Cup, jak se těšíte?
Nevím, co od toho čekat, ale jelikož už jsem toho zažila spoustu, tak je pro mě všechno nové dobré. Chtěla jsem to zkusit a jsem ráda, že Jirka (Vaněk) obvolal ostatní hráče a hráčky a že jsme do toho nakonec šli. Jsem ráda, že to takhle vše klaplo a máme možnost být jako Česká republika v takto unikátní a nové soutěži.
Jste známá tím, že si atmosféru klání družstev užíváte, může jít tedy o ideální akci na rozjezd roku?
Jo, určitě, bude to rozptýlení. Jsou tam garantované dva zápasy, hraje se i o body do žebříčku. Myslím, že to bude fajn, nazvala bych to prodlouženou přípravou. Navíc Sydney je krásné město a vždycky jsem tam hrála dobře.
Akce začíná už 29. prosince, kdy máte v plánu se do dějiště vydat?
Tenhle brzký začátek je asi to nejhorší. Hrajeme 29. prosince, já až 30., ale letíme všichni už 25. prosince. Je blbé, že to je už den po Vánocích, ale my si s rodiči a bratry uděláme Vánoce 23. prosince. Pak balení a odlet. Ale bude nás plné letadlo, takže to bude fajn. Hrozně se těším.
