"Každá medaile má svůj příběh a cenu. Ale tahle je o partě, odhodlání a nadšení jít za úspěchem. Bude mi připomínat spíš ducha lodi než dřinu a bolest během závodu a tréninku. To jsem na skifu nezažil."
Na kanále v Poznani, kde s osmou triumfoval při mistrovství Evropy, jej příští rok čeká jiná mise: jediná zbývající šance dostat se v dodatečné kvalifikaci na šesté olympijské hry, tentokrát na dvojskifu s Milanem Dolečkem.
"Medaile s osmou byla zpestření, slabá náplast na to, co nás bolí a trápí," říká 39letý veslař. Ve Světovém poháru se posádce Chalupa – Doleček nedařilo, na mistrovství světa neprošla do semifinále.
"Jsme s Milanem poměrně dost fyzicky vybavení veslaři a měli bychom jezdit rychle, ale zatím nám síla jde různými směry."
Zkrátka: rozličný způsob veslování je brzdí. "Jde o to, aby se ti dva ve vodě, tempu a síle našli a nevystříleli prach okolo."
Pořád věří, že s Dolečkem společnou cestu najde. "Sezona pro nás byla hodně krátká. Začali jsme spolu dva týdny před prvním Světovým pohárem a to už nejsou tréninky na sjednocení jako v dlouhých kilometrech lehkého veslování," popisuje Chalupa.
"Když spolu proděláme celou jarní přípravu, veslování v teple, najedeme třeba padesát kilometrů za den, pak tam šance je."
Po dlouhé sezoně si dopřeje trochu "volna". Absolvuje vojenský kurz, pak bude chystat tradiční Chalupa Cup – netradičně v Třeboni.
V Jindřichově Hradci totiž vypustili rybník. Veslařské trable tím z hlavy asi nevyžene: "Sezona byla strašně smolná, pořád to v sobě mám. Nemůžu najít ventil, kterým to vypustit.
Beru si věci víc, než bych měl. Kolikrát to chodím řešit k psycholožce. Takže za ní taky asi zajdu." Peking jej láká. Navíc se nerad vzdává.
"Veslování mě pořád baví. Tím, že jsem skončil na skifu, sedl do čtyřky a teď do dvojskifu, je to pro mě výzva. Něco jsem začal a musím to dotáhnout do konce."
