A nyní? Jen nejvěrnější sledují trápení svých celků daleko od bojů o medaile. Dva příklady, jak druhé největší město republiky poznalo pád ze sportovního Olympu. Tvrdý pád, o němž nikdo neví, kdy a jak skončí. Brněnští fandové se bouří. Vždyť dříve to šlo, zní časté nářky.
"Jenže dřív byl státní systém podpory sportu, a byl to výsledek schopností a snažení lidí, že se podařilo dát dohromady generaci výjimečných hráčů," říká František Konvička, někdejší vynikající basketbalista a nyní funkcionář. "Na rozdíl od tehdejší doby je dnes všechno o penězích, a kdo je nemá, má smůlu," dodává.
Všechno naopak
Po revoluci se sport převrátil naruby. Leckde se vyplatilo spíš než renovovat upadající oddíl, rovnou vybudovat úplně nový klub. Příliv nových sponzorských peněz po roce 1989 znamenal vznik mnoha projektů, ne všechny však vydržely. S velkou slávou vstupoval brněnský podnikatel Lubomír Hrstka do fotbalu, až ho málem utopil ve vlastních dluzích. Vlastně jen jeden z plánů vyšel - košíkářky Gambrinusu Brno využily úspěchů a postupně si vybudovaly pevné finanční zázemí.
"Ale to může také pominout. Vždyť za několik let může mít peníze někdo jiný, přetáhne nám hráčky, a situace může být jiná. Sehnat peníze není jednoduché," říká Jiří Hamza, manažer brněnských košíkářek.
Nové sporty
Nástup zaznamenaly dosud málo rozšířené sporty jako baseball, americký fotbal, florbal nebo in-line hokej, který také měl mistra republiky z Brna. Tyto oddíly zatím jen sní o profesionalizaci, část provozních nákladů je hrazena z členských příspěvků a také na náklady na vybavení si hráči přispívají. Dá se čekat, že přijde doba, kdy i v rozšířených kolektivních sportech budou kluby na poloprofesionální bázi.
Ekonomika v republice není podle některých funkcionářů tak silná, aby uživila tolik profesionálních oddílů a sportovců. Vrcholový sport v regionu se těžko vyrovnával s novými podmínkami po roce 1989. Předtím podporovaly sportovce velké firmy, jejichž představitelé klubům i šéfovali. Nyní se hledají schopní manažeři. Jejich hlavním úkolem je shánět na sport peníze. "Nikdo nepřijde sám s velkým balíkem peněz. Musíme vytvořit zajímavé projekty, které potencionální partnery zaujmou, proto pořádáme dny otevřených dveří. Každý sponzor je pro nás důležitý," říká Ivo Sklenář, předseda představenstva akciové společnosti Automodrom.
Hokej a fotbal
Na neschopnost zareagovat na tržní prostředí doplatil hokej, v němž se dluhy přenášejí a kupí. Fotbal k sobě přivedl podnikatele Lubomíra Hrstku vyzbrojeného velkým projektem sportovně-společenského centra za Lužánkami. Ani on se však se svými plány nedokázal vymanit ze sítí úvěrů a skončil v troskách. "Přišli jsme k vyjedenému stolu, v klubu správně fungovalo jen málo," stýskal si Vladimír Krejčí, současný ředitel prvoligových fotbalistů, když klub přebíral.
Peníze v regionu chybí, řada společností přesunula svá sídla do Prahy, mnohdy s nástupem nového vlastníka změnily firmy svou reklamní filosofii. Strategie vede největší jihomoravské podniky k podpoře konkrétních projektů, které jsou určeny spíše širší veřejnosti.
Symbol města?
V poslední době přispěchal brněnským sportovcům na pomoc i magistrát a zvýšil dotace. V loňském roce plynulo z městské kasy do sportu více než 146 milionů korun. "Chceme, aby se sport stal jedním ze symbolů města," prohlásil nedávno primátor Petr Duchoň. Přesto se však město nezaměřuje na vrcholový sport, který by právě reprezentační funkci nejvíce splňoval. "Nechceme platit vrcholové sportovce nebo kupovat Brnu hokejovou extraligu. To není naším úkolem," řekl Duchoň. Podle jeho slov chtějí úředníci spíše podporovat výstavbu nových sportovišť a jiných středisek.
"Navíc se téměř rozpadl systém výchovy mládeže, který od nás kopírovala půlka světa. Teď se musí pracně dávat všechno zase dohromady, protože bez mládeže vrcholový sport dělat nejde," upozorňuje Jiří Pošvář, dlouholetý sportovní novinář. Ne úplně na místě jsou nářky na tříštění sil v brněnském sportu - po dvou mužstvech v nejvyšší soutěži má ženský i mužský basketbal, měl je i mužský volejbal.
Ve městě spolu zápolí dva hokejové týmy. V minulosti však mělo Brno i tři špičkové hokejové celky, z nichž pak vzešly nejslavnější chvíle jedenáctinásobného mistra. "Navíc tady sponzoři jsou zvyklí říkat: hrajte o špici, na ni vám dáme peníze. Hrajete tedy výš, ale firma už se ke svému výroku nemá a nedá zase nic," poznal Michal Konečný, bývalý brněnský hokejista, který nyní pracuje jako manažer.
Závodní stroje
Možná ještě dnes fotbal doplácí na někdejší rivalitu Králova Pole a Zbrojovky, jíž unikaly talenty, které Královopolští raději posílali jinam než za Lužánky. Krizi brněnského sportu dokazuje i propad dráhové cyklistiky, dříve magnetu pro diváky, nebo motoristického odvětví, někdejší pýchy regionu. Pamětníci vzpomínají na desetitisíce lidí, kteří lemovaly starou závodní trať v Kohoutovicích. Nyní vedení nového Masarykova okruhu láká diváky všemožnými akcemi, jen aby našli cestu na závodiště. "Vše souvisí se vším. Dřív byla trať přímo u nosu, a dnes je za Brnem v lesích," hledá příčiny předseda představenstva akciové společnosti Automodrom Ivo Sklenář.
Přitom okruh v Brně už není jen mistrovství světa motocyklů - Velká cena České republiky. Program v poslední době nabízí mnoho atraktivních závodů i automobilových, které patří mezi extratřídu. Brno jimi dostává punc evropského města. "Masarykův okruh je velmi populární, technicky náročný s dobrým servisním zabezpečením, i proto nás promotéři závodů vyhledávají. Musíme však shánět peníze na jejich pořadatelství," říká Sklenář.
Otřesy
Jedenáct roků po výjimečném jaru 1990, kdy slavili titul basketbalisté Zbrojovky i oba volejbalové týmy, Zbrojovka a KP Brno, zažil brněnský sport letos vesměs otřesy. Volejbalový Unis propadl v baráži s amatérským výběrem MFF Praha a extraligu opustil. Jen krok od podobné blamáže dělil prvoligové fotbalisty a v hodině dvanácté se zachránily také hokejové kluby Kometa a Ytong a basketbalistky Králova Pole.
 Hráčky Gambrinusu Brno se radují z poháru pro mistryně basketbalové ligy |
