Pátek 3. července 2020, svátek má Radomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 3. července 2020 Radomír

Uznání ostatních je druhotné, říká o parkouru Jan Haluza

  11:58aktualizováno  11:58
Čtyřiadvacetiletý student Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně Jan Haluza se parkouru věnuje už téměř sedm let. "Vše, co umím, jsem se naučil z internetu," říká o sportu, který se po světě rozšířil hlavně díky videím na YouTube.

Jan Haluza z Brna při parkouru | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Kolik lidí se v Česku parkouru věnuje?
Asi dvě stovky pravidelně. Dalších asi pět tisíc s ním koketuje.

Kde parkour vznikl?
Parkour se rozšířil z Paříže. Za jeho zakladatele je považován David Bell. On i skupina lidí kolem něj byla proti většímu šíření tohoto sportu. Internet šel ale proti nim.

Chtěl byste se s Davidem Bellem potkat?
Určitě by mi to hodně dalo. Spousta lidí, kteří se parkourem zabývají, jezdí na předměstí Paříže do Leece, kde parkour vznikl. S Bellem se tam třeba ani nepotkají. Všichni, co tam na týden jedou, se ale vrací s tím, že na sobě nikdy nemakali víc než tam. Udělali věci, na které by si v životě nevěřili. Bell má pořád co předat. Určitě by mě to zase nakoplo, abych se dál zdokonaloval.

Jak je to dlouho, co jste se poprvé rozhodl, že parkour vyzkoušíte?
Už skoro sedm let. Do Česka parkour přišel po roce 2000. V té době jsem přestal s cyklistikou a měl jsem nutkání zkoušet něco nového. Parkour mě zaujal, hledal jsem si o něm informace a sledoval videa na YouTube. Pak mě najednou přestalo bavit se jen dívat, tak jsem se rozhodl, že to zkusím.

Nechyběl vám zkušený trenér?
Trochu ano, je dobré mít někoho, kdo vám poradí. Na druhou stranu mi to vyhovovalo, jsem rád svým pánem. Parkour jsem se naučil vlastně jenom z internetu. Založil jsem a spravuji internetové stránky parkour. cz. Dá se říct, že jsem mezi lidmi, díky kterým se parkour v Česku trochu víc rozjel.

Jaký je životní styl parkouristy?
Ten můj se nijak nevymyká normálu. Každý, kdo se parkouru vážněji věnuje, se snaží sledovat, jaká strava a režim mu vyhovují. Podle mě je nejlepší vyvážit všechny elementy než něco úplně vyškrtnout. S životním stylem souvisí i zkoušení neobvyklých tréninkových metod. Já se třeba snažím trénovat bez bot.

Vy opravdu běháte a skáčete po betonu a po střechách bosý?
 Ano, snažím se o to. Nejde to samozřejmě pokaždé, ale bez bot je pohyb hned jinačí. Spousta začátečníků dopadá na paty, a to je chyba. Obutý si neuvědomíte, jak dopadat správně a jak ztlumit dopad pomocí celého těla.

Běhání bez bot je mezi parkouristy obvyklé?
To určitě ne. Běhat bez bot v současnosti v této zemi opravdu není moc normální, i když podle posledních studií je to prospěšné. Každý to ale má jinak. Někdo se cítí líp, když přestane jíst maso. Já se cítím dobře, když můžu běhat bosý.

Jan Haluza z Brna při parkouru

Jan Haluza z Brna při parkouru

Prošel parkour za dobu své existence nějakým vývojem?
 V parkouru je myšlenková rovina, která se hodně měnila. Z Anglie přišla myšlenka, že jde hlavně o volnost pohybu. To ale nebylo poselství, které přišlo z Paříže. Tamní chtěli, aby byl pohyb primárně účelný, aby měl smysl. Například, že se hýbeme kvůli tomu, abychom chránili, pomáhali lidem a tak podobně. Proto přišla kolize a myšlenkové rozštěpení.

Jak parkour berete vy?
Jsem zastáncem technik pohybů, prostřednictvím kterých se můžu navracet k přírodě. Nelze toho ale dosáhnout úplně, protože zkrátka žijeme ve městě a v moderní společnosti.

Jaký terén je pro parkour nejlepší?
Dá se dělat kdekoli. Jsou úžasná videa z přírody, z lesů, ze skal. Parkour jde dělat i na pláni, kde nejsou překážky, můžete tam volně běhat a posilovat. Primárně jde o to přizpůsobit se prostředí.

Mají parkouristé svoje závody nebo soutěže?
Parkour není soutěžní sport. Říkáme spíš, že je to disciplína. Je problematické ho přesně definovat. Pro parkour je důležitý pohyb a rozvoj jednotlivce. Nechceme soutěžit. Už iDavid Bell, kterému je v současnosti přes třicet a stále trénuje, říkal, že když lidé mezi sebou soutěží, tak se snaží překonávat hranice zbytečně rychle. Člověk by se měl rozvíjet postupně. Když vidí hranici, měl by se na ni připravit a překonat ji, až když si na to věří. Soutěže způsobují rivalitu a nesnášenlivost. Je to proti naší představě.

Jaká je tedy ta představa?
 Chceme se rozvíjet postupně a co nejdéle, aby člověk mohl do padesáti šedesáti trénovat a být fit. V tomto smyslu jde o návrat k představě asijského bojového umění. Nesoupeříme spolu, všechno je v přátelském duchu a nesnažíme se svoje hranice překonávat za každou cenu. Jde spíš o to překonat sám sebe a hlavně mít ze sebe dobrý pocit. Uznání ostatních je druhotné.

Nezdá se vám představa, že budete trénovat parkour do šedesáti, trochu nereálná?
Nechci říct, že je to problém, ale je to něco, co se k myšlence parkouru nehodí. Dnes se člověk dožije osmdesáti let, ale po čtyřicítce začne, co se týče fyzické kondice, upadat. Chtěli bychom tento trend prodloužit. Dosáhnout určité úrovně a udržet se na ní co nejdéle.

Dá se říct, že je parkour spojen nejen s prací těla, ale i mysli?
 Ano, ale jámám na to trochu vyhraněný názor a sem tam by se mnou někdo nesouhlasil. Pro mě je filozofická rovina o něco důležitější.

Parkour se jeví jako extrémní sport. Málokdo by to spojil s filozofickou rovinou.
To média tak parkour prezentují, ale každý má svůj motiv, proč to dělá. Adrenalin v tom je, ale určitě ho cíleně nevyhledáváme. Nechci, aby to vypadalo nějak mysticky, ale je pravda, že z parkouru hodně lidí čerpá filozofickou rovinu. Když má člověk schopnosti a věří jim, tak je dokáže přenést do dalšího života. V parkourumusím být rychlý, obratný, ale musím také překonávat překážky, které musím překonat i ve svojí hlavě. Stimuluji svoji mysl, což mi potom pomáhá překonávat překážky i v běžném životě.

Co doporučíte člověku, který chce s parkourem začít?
 Takový člověk by měl mít sportovní průpravu, skvělé jsou také třeba základy gymnastiky. Začátečníkům doporučuji posilování a strečink. Pak existují návody na známější techniky překonávání překážek. Kladu také důraz na improvizaci. Tedy nejen využívat prvky z palety známých pohybů, ale rozvíjet svůj vlastní potenciál.

Jaké úrazy jsou v parkouru nejčastější?
Jsou to zlomeniny končetin, klíčních kostí nebo podvrtnuté kotníky. Dřív se úrazy stávaly daleko častěji než dnes, protože začátečníci zkoušeli jakoukoliv šílenost, která je napadla. V současnosti už jsou parkouristé schopni lépe uvažovat o tom, do čeho se pustí.

Zranil jste se vy někdy?
 Při jedné technice jsem spadl ze tří metrů na beton, protože jsem se na skok plně nesoustředil. I když jsem padal na bok, tak jsem si při pádu podvrtnul kotník. Měl jsem také něco s prstem a lehký otřes mozku. Tenkrát bylo mým velkým štěstím, že už jsem uměl padat.

Co je považováno za nejnebezpečnější parkourový trik?
Hodně lidí prožívá skoky ve výškách. Ty jsou také asi nejnebezpečnější. Já jsem skákal nejvýš v šesti sedmi metrech. Vzdálenost mezi střechami byla až tři metry.

Natáčíte si svoje výkony, abyste pak mohl analyzovat chyby?
Snažím se o to. Video dám třeba na internet, kde s ostatními parkouristy hodnotíme, co je dobře a špatně.
Když ostatní řeknou, co by udělali jinak, pomáhá mi to zdokonalit se.

V zimě trénujete jen v tělocvičně?
 To určitě ne, trénuje se venku za každého počasí. Tělocvičnu využíváme pro trénování akrobatických věcí.
Venku je všechno beton a chyba může mít fatální důsledky, v tělocvičně si můžeme vychutnat pořádně dlouhý skok. Já osobně zimu rád nemám, někteří kluci z Brna ale vyrazí ven, i když je zrovna po kolena sněhu. Je to riziko, ale i podmínka.
Parkour je o tom přizpůsobit se jakémukoliv prostředí.

Trénujete sám nebo ve skupině?
Obojí. Někdy sám, jindy napíšu na fórum, jestli jde někdo se mnou. Perfektní jsou tréninky s člověkem, kterého neznáte. Hned se máte o čem bavit a od koho se přiučit, nebo naopak komu můžete předat něco svého.  Určitě by mi to hodně dalo. Spousta lidí, kteří se parkourem zabývají, jezdí na předměstí Paříže do Leece, kde parkour vznikl. S Bellem se tam třeba ani nepotkají. Všichni, co tam na týden jedou, se ale vrací s tím, že na sobě nikdy nemakali víc než tam. Udělali věci, na které by si v životě nevěřili. Bell má pořád co předat. Určitě by mě to zase nakoplo, abych se dál zdokonaloval.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Zemřel fotbalista Marián Čišovský, šest let bojoval se zákeřnou nemocí

Ve čtyřiceti letech zemřel bývalý plzeňský fotbalista Marián Čišovský. Od roku 2014 bojoval s amyotrofickou laterální...

Rychlobruslařská šampionka na krátké dráze Van Ruijvenová bojuje o život

Minulý týden onemocněla na tréninkovém kempu v Pyrenejích, od té doby se stav mistryně světa a Evropy v rychlobruslení...

Liberec - Sparta 1:2, trofej po šesti letech, rozhodla hloupá penalta

Sparťanští fotbalisté mají po šesti letech trofej. Ve finále národního poháru v Liberci porazili domácí Slovan 2:1, i...

Plzeň - Sparta 2:1, góly až po půli, hosté s mladíky snížili pozdě

Sparťanští fotbalisté po osmi vítězstvích v řadě prohráli, znovu neuspěli na hřišti Plzně, kde čekají na úspěch už...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Díky Messimu v muzeu Barcelony. Čišovský si kvůli tomu dobíral i Horvátha

Ani když ho děsivá nemoc stále více trápila, omezovala a ničila, neztrácel naději a dobrou náladu. „V Síni slávy...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

Schizofrenní žena, nechtěná emigrace. Zachránila ho Nemocnice na kraji města

Premium Kde je hranice skutečné lásky? Kdy končí vztah a začíná tyranie? Ladislav Chudík na tyto otázky dlouhé roky marně...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Férové gesto šachového mistra. Carlsen úmyslně vzdal partii

Šachový mistr světa Magnus Carlsen během jednoho ze svých online turnajů úmyslně vzdal partii s čínským soupeřem....

Steelers se dočkali, kouč už jezdí za týmem na tréninky

Místo regulérního začátku sezony v dubnu museli být doma, v nouzovém stavu kvůli pandemii koronaviru se ani nemohli...

STALO SE 2. ČERVENCE: První milionový zápas. Padouch Dempsey skolil letecké eso

„Je čas,“ uslyšeli oba borci a vstoupili do parného dne. Zatímco kráčeli k ringu, více než devadesát tisíc fanoušků...

KOMENTÁŘ: Politiku ve světě sportu povolte. A nedivte se

Spojené státy jsou opravdu rozpojené, i ve sportu ano – ostrým řezem politiky. Tvrdí to aspoň kladivářka Gwen Berryová:...

Pronájem, Byt 2+KK 47m2 ul. Táboritská, Třeboň
Pronájem, Byt 2+KK 47m2 ul. Táboritská, Třeboň

Táboritská, Třeboň - Třeboň II, okres Jindřichův Hradec
12 000 Kč/měsíc

O novém vztahu jsem svého manžela informovala, říká Světlana Witowská

Moderátorka Světlana Witowská (47) kromě konce v hlavních zpravodajských pořadech České televize řeší také nový vztah....

Výpadek systémů T-Mobilu pokračuje. Operátor přestal účtovat mobilní data

Už téměř 24 hodin nefungují T-Mobilu interní systémy. Podle operátora si náprava vyžádá desítky hodin. Problém nastal v...

Peníze zapomněla v bankomatu, poctivého nálezce odmítli v bance i na úřadě

Stát se to může každému z nás. Jsme zamyšlení, roztržití nebo nám zrovna zazvoní telefon a tak transakci u bankomatu...

Bývalá pornoherečka Mia Khalifa žádá stažení videí. Fanoušci sepsali petici

Fanoušci bývalé pornoherečky jménem Mia Khalifa (27) požadují v nové petici, aby byla z internetu stažena veškerá videa...

Na podzim může přijít katastrofa, varuje bývalý viceguvernér centrální banky

Premium Patří mezi nejtalentovanější a nejznámější ekonomy v Česku. V pouhých 32 letech se stal viceguvernérem České národní...