Uznání ostatních je druhotné, říká o parkouru Jan Haluza

  11:58
Čtyřiadvacetiletý student Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně Jan Haluza se parkouru věnuje už téměř sedm let. "Vše, co umím, jsem se naučil z internetu," říká o sportu, který se po světě rozšířil hlavně díky videím na YouTube.

Jan Haluza z Brna při parkouru | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Kolik lidí se v Česku parkouru věnuje?
Asi dvě stovky pravidelně. Dalších asi pět tisíc s ním koketuje.

Kde parkour vznikl?
Parkour se rozšířil z Paříže. Za jeho zakladatele je považován David Bell. On i skupina lidí kolem něj byla proti většímu šíření tohoto sportu. Internet šel ale proti nim.

Chtěl byste se s Davidem Bellem potkat?
Určitě by mi to hodně dalo. Spousta lidí, kteří se parkourem zabývají, jezdí na předměstí Paříže do Leece, kde parkour vznikl. S Bellem se tam třeba ani nepotkají. Všichni, co tam na týden jedou, se ale vrací s tím, že na sobě nikdy nemakali víc než tam. Udělali věci, na které by si v životě nevěřili. Bell má pořád co předat. Určitě by mě to zase nakoplo, abych se dál zdokonaloval.

Jak je to dlouho, co jste se poprvé rozhodl, že parkour vyzkoušíte?
Už skoro sedm let. Do Česka parkour přišel po roce 2000. V té době jsem přestal s cyklistikou a měl jsem nutkání zkoušet něco nového. Parkour mě zaujal, hledal jsem si o něm informace a sledoval videa na YouTube. Pak mě najednou přestalo bavit se jen dívat, tak jsem se rozhodl, že to zkusím.

Nechyběl vám zkušený trenér?
Trochu ano, je dobré mít někoho, kdo vám poradí. Na druhou stranu mi to vyhovovalo, jsem rád svým pánem. Parkour jsem se naučil vlastně jenom z internetu. Založil jsem a spravuji internetové stránky parkour. cz. Dá se říct, že jsem mezi lidmi, díky kterým se parkour v Česku trochu víc rozjel.

Jaký je životní styl parkouristy?
Ten můj se nijak nevymyká normálu. Každý, kdo se parkouru vážněji věnuje, se snaží sledovat, jaká strava a režim mu vyhovují. Podle mě je nejlepší vyvážit všechny elementy než něco úplně vyškrtnout. S životním stylem souvisí i zkoušení neobvyklých tréninkových metod. Já se třeba snažím trénovat bez bot.

Vy opravdu běháte a skáčete po betonu a po střechách bosý?
 Ano, snažím se o to. Nejde to samozřejmě pokaždé, ale bez bot je pohyb hned jinačí. Spousta začátečníků dopadá na paty, a to je chyba. Obutý si neuvědomíte, jak dopadat správně a jak ztlumit dopad pomocí celého těla.

Běhání bez bot je mezi parkouristy obvyklé?
To určitě ne. Běhat bez bot v současnosti v této zemi opravdu není moc normální, i když podle posledních studií je to prospěšné. Každý to ale má jinak. Někdo se cítí líp, když přestane jíst maso. Já se cítím dobře, když můžu běhat bosý.

Jan Haluza z Brna při parkouru

Prošel parkour za dobu své existence nějakým vývojem?
 V parkouru je myšlenková rovina, která se hodně měnila. Z Anglie přišla myšlenka, že jde hlavně o volnost pohybu. To ale nebylo poselství, které přišlo z Paříže. Tamní chtěli, aby byl pohyb primárně účelný, aby měl smysl. Například, že se hýbeme kvůli tomu, abychom chránili, pomáhali lidem a tak podobně. Proto přišla kolize a myšlenkové rozštěpení.

Jak parkour berete vy?
Jsem zastáncem technik pohybů, prostřednictvím kterých se můžu navracet k přírodě. Nelze toho ale dosáhnout úplně, protože zkrátka žijeme ve městě a v moderní společnosti.

Jaký terén je pro parkour nejlepší?
Dá se dělat kdekoli. Jsou úžasná videa z přírody, z lesů, ze skal. Parkour jde dělat i na pláni, kde nejsou překážky, můžete tam volně běhat a posilovat. Primárně jde o to přizpůsobit se prostředí.

Mají parkouristé svoje závody nebo soutěže?
Parkour není soutěžní sport. Říkáme spíš, že je to disciplína. Je problematické ho přesně definovat. Pro parkour je důležitý pohyb a rozvoj jednotlivce. Nechceme soutěžit. Už iDavid Bell, kterému je v současnosti přes třicet a stále trénuje, říkal, že když lidé mezi sebou soutěží, tak se snaží překonávat hranice zbytečně rychle. Člověk by se měl rozvíjet postupně. Když vidí hranici, měl by se na ni připravit a překonat ji, až když si na to věří. Soutěže způsobují rivalitu a nesnášenlivost. Je to proti naší představě.

Jaká je tedy ta představa?
 Chceme se rozvíjet postupně a co nejdéle, aby člověk mohl do padesáti šedesáti trénovat a být fit. V tomto smyslu jde o návrat k představě asijského bojového umění. Nesoupeříme spolu, všechno je v přátelském duchu a nesnažíme se svoje hranice překonávat za každou cenu. Jde spíš o to překonat sám sebe a hlavně mít ze sebe dobrý pocit. Uznání ostatních je druhotné.

Nezdá se vám představa, že budete trénovat parkour do šedesáti, trochu nereálná?
Nechci říct, že je to problém, ale je to něco, co se k myšlence parkouru nehodí. Dnes se člověk dožije osmdesáti let, ale po čtyřicítce začne, co se týče fyzické kondice, upadat. Chtěli bychom tento trend prodloužit. Dosáhnout určité úrovně a udržet se na ní co nejdéle.

Dá se říct, že je parkour spojen nejen s prací těla, ale i mysli?
 Ano, ale jámám na to trochu vyhraněný názor a sem tam by se mnou někdo nesouhlasil. Pro mě je filozofická rovina o něco důležitější.

Parkour se jeví jako extrémní sport. Málokdo by to spojil s filozofickou rovinou.
To média tak parkour prezentují, ale každý má svůj motiv, proč to dělá. Adrenalin v tom je, ale určitě ho cíleně nevyhledáváme. Nechci, aby to vypadalo nějak mysticky, ale je pravda, že z parkouru hodně lidí čerpá filozofickou rovinu. Když má člověk schopnosti a věří jim, tak je dokáže přenést do dalšího života. V parkourumusím být rychlý, obratný, ale musím také překonávat překážky, které musím překonat i ve svojí hlavě. Stimuluji svoji mysl, což mi potom pomáhá překonávat překážky i v běžném životě.

Co doporučíte člověku, který chce s parkourem začít?
 Takový člověk by měl mít sportovní průpravu, skvělé jsou také třeba základy gymnastiky. Začátečníkům doporučuji posilování a strečink. Pak existují návody na známější techniky překonávání překážek. Kladu také důraz na improvizaci. Tedy nejen využívat prvky z palety známých pohybů, ale rozvíjet svůj vlastní potenciál.

Jaké úrazy jsou v parkouru nejčastější?
Jsou to zlomeniny končetin, klíčních kostí nebo podvrtnuté kotníky. Dřív se úrazy stávaly daleko častěji než dnes, protože začátečníci zkoušeli jakoukoliv šílenost, která je napadla. V současnosti už jsou parkouristé schopni lépe uvažovat o tom, do čeho se pustí.

Zranil jste se vy někdy?
 Při jedné technice jsem spadl ze tří metrů na beton, protože jsem se na skok plně nesoustředil. I když jsem padal na bok, tak jsem si při pádu podvrtnul kotník. Měl jsem také něco s prstem a lehký otřes mozku. Tenkrát bylo mým velkým štěstím, že už jsem uměl padat.

Co je považováno za nejnebezpečnější parkourový trik?
Hodně lidí prožívá skoky ve výškách. Ty jsou také asi nejnebezpečnější. Já jsem skákal nejvýš v šesti sedmi metrech. Vzdálenost mezi střechami byla až tři metry.

Natáčíte si svoje výkony, abyste pak mohl analyzovat chyby?
Snažím se o to. Video dám třeba na internet, kde s ostatními parkouristy hodnotíme, co je dobře a špatně.
Když ostatní řeknou, co by udělali jinak, pomáhá mi to zdokonalit se.

V zimě trénujete jen v tělocvičně?
 To určitě ne, trénuje se venku za každého počasí. Tělocvičnu využíváme pro trénování akrobatických věcí.
Venku je všechno beton a chyba může mít fatální důsledky, v tělocvičně si můžeme vychutnat pořádně dlouhý skok. Já osobně zimu rád nemám, někteří kluci z Brna ale vyrazí ven, i když je zrovna po kolena sněhu. Je to riziko, ale i podmínka.
Parkour je o tom přizpůsobit se jakémukoliv prostředí.

Trénujete sám nebo ve skupině?
Obojí. Někdy sám, jindy napíšu na fórum, jestli jde někdo se mnou. Perfektní jsou tréninky s člověkem, kterého neznáte. Hned se máte o čem bavit a od koho se přiučit, nebo naopak komu můžete předat něco svého.  Určitě by mi to hodně dalo. Spousta lidí, kteří se parkourem zabývají, jezdí na předměstí Paříže do Leece, kde parkour vznikl. S Bellem se tam třeba ani nepotkají. Všichni, co tam na týden jedou, se ale vrací s tím, že na sobě nikdy nemakali víc než tam. Udělali věci, na které by si v životě nevěřili. Bell má pořád co předat. Určitě by mě to zase nakoplo, abych se dál zdokonaloval.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Konec Turků na Letné: kung-fu i omluva. Pak kouč Galatasaraye zpražil sudího

23. února 2024  1:04

V mžiku se strhla taková mela, že bouřlivé sparťanské oslavy musely na chvíli počkat. Sotva...

Sparta - Galatasaray 4:1, euforie na Letné. Tři góly v závěru a domácí postupují

22. února 2024  16:07,  aktualizováno  23:12

Sparťanští fotbalisté jsou v osmifinále Evropské ligy. V odvetě úvodního kola vyřazovací fáze...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Giganti míří do Prahy. Sparta potká Liverpool, Slavia vyzve AC Milán

23. února 2024  11:31,  aktualizováno  15:31

Sparťanští fotbalisté se v osmifinále Evropské ligy utkají s anglickým Liverpoolem a slávisté...

Apolitický sport? Ruští lyžaři utvořili písmeno Z. Švédská reakce: Otřesné

21. února 2024  16:57

Závod na předměstí Moskvy se konal už po dvaačtyřicáté v historii, jenže tentokrát ruští lyžaři...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Český baseball truchlí. Reprezentační trenér Winkler náhle zemřel

26. února 2024

Tuzemský baseball zasáhla smutná zpráva. Během uplynulého víkendu zemřel náhle ve věku nedožitých...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

MMA byl pro něj únik z drsného světa. Teď bude Lengál bojovat o milion eur

28. února 2024  17:15

V dospívání mu občas bývalo ouvej. Nevycházel se svým nevlastním otcem, doma se bál. Až v patnácti...

ONLINE: Slavia - Sparta, domácí v poháru i se Zimou, hosté bez Kuchty či Haraslína

28. února 2024  17:14

Sledujeme online Před rokem se srazili až ve finále, letos se v domácím poháru fotbalisté Slavie a Sparty potkávají...

Ligová fotbalová asociace je nyní členem organizace World Leagues Forum

28. února 2024  17:08

Ligová fotbalová asociace (LFA), který řídí českou nejvyšší soutěž, se stala členem organizace...

Lehečka odvrátil pět mečbolů Chačanovovi a je v Dubaji ve čtvrtfinále

28. února 2024  17:01

Jiří Lehečka postoupil na tenisovém turnaji v Dubaji do čtvrtfinále. V duelu se čtvrtým nasazeným...

Potkejte se s námi o víkendu v Brně! Rozdáme přes 1000 produktů k testování
Potkejte se s námi o víkendu v Brně! Rozdáme přes 1000 produktů k testování

Na brněnském výstavišti proběhne od čtvrtka 29. února do soboty 2. března veletrh ProDítě. Najdete tam přehlídku kočárků, autosedaček a dalšího...

Útok moukou byl podvod. Bendigovi hrozí trest, že úřady zaměstnal zbytečně

Zpěvák Jan Bendig se nestal obětí útoku moukou, jak sám všude rozhlašoval. Celou událost s „pachatelem“ ve skutečnosti...

Zemřela slovenská moderátorka, oblíbený byl její pořad, který pomáhal dětem

Zemřela moderátorka a logopedka slovenské dětské televizní stanice JOJko Lucia Palugyayová. Bylo jí 47 let. Na...

Bufet v Českém Krumlově se stal přes noc hitem. Zaujal řízkovým chlebíčkem

Fotografie chlebíčku na řízku obletěla na sociálních sítích během středečního dne téměř všechny skupiny. Tuto...

Jak uspokojit ženu? Odborníci vědí, jak na to. A za pokus to rozhodně stojí

„Přestože jsem po třicet let zkoumal ženskou psychiku, nejsem s to odpovědět na velkou, dosud nezodpovězenou otázku, co...

Prý vypadám jako chlap. Kritika na sítích mě ranila, přiznává Julia Robertsová

Julia Robertsová (56) je americká herečka a bývalá modelka, jejíž jméno a filmové role zná celý svět. Navzdory slávě se...