Máte za sebou první velké finále ve světové konkurenci na kajaku. Pátá příčka není špatná, ne?
Jsem hrozně moc šťastná. Ta jízda byla dobrá, kdybych neměla jeden trestný dotek, stačilo by to na třetí příčku. Nebudu říkat, že mě to nemrzí, mrzí, ale jsem fakt spokojená s tím, jak jsem to zvládla sjet.
Není toho teď na vás moc, když kombinujete dvě disciplíny?
Není toho moc, každý závod si fakt užívám, nabíjí mě energií. Síly určitě ubývají, ale měli jsme takovou zimní přípravu, že to zvládnu s přehledem.
Takovou… jakou?
Náročnou. Byla o něco náročnější než minulé roky. Zařadili jsme více vytrvalostnější tréninky, abych to zvládala, a i ke konci trati ještě měla sílu. Myslím, že se mi to daří. Uvidíme, co přinese zbytek sezony, ale zatím jsem to rozjela krásně.
Jak náročné vlastně bylo vrátit se po olympijském roce do přípravy?
Bylo to náročnější, protože celá minulá sezona byla hrozně dlouhá. Pak jsme si ale dali delší pauzu než minulé roky, což mi pomohlo. Od prvního tréninku jsem si tréninky užívala, hrozně mě to bavilo.
Takže s přenastavením hlavy na další cíle a sezony nebyl problém?
Měla jsem fakt čtyři týdny volno, takže jsem se pak na vodu už těšila. Těšila jsem se na to ježdění vytrvalosti, na posilovnu. Z tohohle hlediska jsem to zvládla dobře.
A teď jste třeba v semifinále porazila i démonku Jessicu Foxovou…
Jo, ale ona pořád jezdí jinou ligu. Tu kvalifikační a semifinálovou jízdu nejezdí tak naplno jako tu finálovou. Ale je super vědět, že se na ty holky dokážu dotahovat.
Nebýt dvou trestných vteřin, ztratila byste na ni ve finále jen něco přes sekundu. Čím to vlastně je, že vodnímu slalomu vládnou obojživelnice jako je ona, Mallory Franklinová nebo vy?
Ono na něco takového musí být člověk nastavený. Já si to užívám, protože na kajaku se cítím jak malé děcko, kterému dáte novou hračku. S tímhle jsem do sezony vstupovala a zatím se to daří. Navíc, ten tlak na kajaku ještě není takový, asi proto si ty jízdy víc užívám. Ale před tou finálovou jsem byla docela nervózní, to přiznávám.
Nebylo to vidět. Ta vaše hra s novou hračkou vám jde čím dál líp, je to tak?
Taky mám ten pocit. Na kajaku se cítím lépe i proto, že na něm trénuju víc než minulé roky. Kdysi jsem si vyjela reprezentaci jen na kánoi, takže jsme se zaměřovali spíš na ni. Teď jsem ale v reprezentaci na obou lodích, což mi pomůže i pro další roky.
Co je vlastně tím snem ve vašem dvojboji? Dostat se na obou lodích na olympiádu?
Určitě je to sen. Zároveň je to ale hrozně daleko, je přede mnou ještě hrozně moc dlouhá cesta a co bude, nedokážu predikovat.
Čistě hypoteticky, kdyby se to povedlo a pak se jel na hrách kajak jako první, neříkala byste si, že byste měla spíš pošetřit síly?
To určitě ne, protože to bych mohla říkat už i teď v Troji. Věřím, že za ten den dokážu dostatečně zregenerovat, abych měla síly i na neděli.
Bavila jste se někdy s Jessicou Foxovou o tom, jak to zvládá celé ty roky kombinovat?
To ne. Ale ona spolu s Mallory Franklinovou mají těch sil ještě pořád o trochu víc. Já jsem v tomhle začátečník, snažím se s tím hrát a moc se nezaobírat, kam ta cesta půjde dál.
