Jeho cíl? Medaile z olympiády. Mladík s postavou ideálního kraulaře - svalnatý v ramenou a útlý v bocích - ukázal, že to není utopie.
Co vám ještě chybí třeba na Thorpa?
To přece vidíte hned při představování. S pětaosmdesáti kily jsem pírko. Nestačím silou.
Ale právě v závěru jste se vytáhl ze šestého místa o dvě příčky výš.
Taková byla taktika. První stovku jet bez síly a pak zaútočit. Trenér to vymyslel skvěle. Nebláznit po českém rekordu, ale plavat hlavou.
Co vám řekli soupeři? Už vás vzali na vědomí?
S Hoogenbandem jsme se před závodem povzbuzovali. Fandil jsem mu, ale byl přemotivovaný.
Už jste stačil úspěch oslavit?
To nechám až po šampionátu. Po dni odpočinku mě čeká ještě dvě stě metrů znak.
Ale nějak se přece odměníte, ne?
Těším se, až si budu doma užívat klidu s přítelkyní a s maminkou. Hned po závodě jsem jim volal.
Komu jako prvnímu?
Mamince, vždycky to tak dělám.
A nežárlí přítelkyně?
Byly spolu, před televizí mi držely palce. Asi jako celé Znojmo, po mámě mi známí vzkazovali pozdravy. Moc jim děkuji za podporu.
Před rozplavbou jste byl nervózní. Co před finále?
Byl jsem v pohodě. Vyčistil jsem si hlavu. Večer před závodem jsem si přečetl pár stránek z životopisu Armstronga.
Povinná četba plavců? Stejnou knihu čte i znakařka Hlaváčková...
Ta kniha je pozitivní, cyklista Armstrong je výjimečně houževnatý. Sledoval jsem, jak v pondělí na Tour spadl. Zvedl se a řekl si, že vyhraje. A vyhrál...
Jste sportovní nadšenec. Na jednom šampionátu jste prý odmítal skočit do bazénu, než se dozvíte, jak hrál váš oblíbený hokejový klub ze Znojma.
No, ještě že měla v úterý Tour volno. (smích)
