Čechů se v Káhiře představí celkem devět, nejvíce v historii finálových klání Světového poháru.
„Povedlo se mi to poprvé, je to odměna za celé snažení během sezony,“ uvedl jednadvacetiletý Přívratský. „I pro mě je to premiéra, několikrát mi finále těsně uteklo. Bude to krásný zážitek. Celá sezona byla úspěšná, především díky Jirkovi, kterého je skvělé mít v týmu,“ doplnil o šest let starší Nymburský.
Oba se v Egyptě představíte v třípolohové střelbě s libovolnou malorážkou. Je možné si během závodu navzájem pomoci?
Přívratský: Na to asi není úplně prostor, střílíme najednou. Nymburský: Možná teoreticky, kdybychom stříleli vyloženě vedle sebe. Člověk vidí, jak se ten druhý chová, kdy třeba při větrném závodě čeká na lepší podmínky. Ale pravděpodobnost, že si nějak můžeme pomoci, je velmi malá. Zároveň budete soupeřit i mezi sebou...
Nymburský: Já jsem rád, že jsme v téhle disciplíně ve dvou. Určitě Jirku neberu jako soupeře, i když to tak na papíře může vypadat. Přívratský: Nevybavuji si, jestli tam má nějaká země dva lidi v jedné disciplíně. Což je hodně cenné, takhle se na to dívám.
Český střelec Jiří Přívratský
Skoro to vypadá, že mezi vámi není žádná rivalita, i když jste oba z jiného klubu. Je to tak?
Nymburský: S rivalitou je to jako v každém sportu. Kluci asi mají mezi sebou menší problém než děvčata. Ale nechci, aby to vyznělo špatně. Jako tým jsme v reprezentaci silní jako nikdy v historii. Rozumíme si, potkáváme se i mimo střelnici, což nebývalo vždycky. Naše úspěchy nejsou o jednotlivci.
Přívratský: Máme za sebou letos spoustu týmových úspěchů, konkurujeme všem ostatním zemím. Na každém Světovém poháru jsme si minimálně v jedné disciplíně odvezli medaili, to o něčem vypovídá. Je zdravé mít konkurenci a tím, že střílíme všichni dobře, můžeme si navzájem pomoci, poradit. To je další krůček, který nás posouvá dál.
Petře, kam řadíte letošní titul mistra Evropy, který jste vybojoval v září ve Vratislavi?
Nymbruský: Asi nejvýš. Navíc se říká, že zopakovat úspěch je těžší, než ho získat poprvé. Hodně pro mě znamenalo i to, že jsme brali medaile dva. (Přívratský získal bronz, pozn. aut.) Jen mě zpočátku mrzelo, že účastnická místa na olympiádu jsme nezískali oba, ta si na Evropě zajistili jen první dva střelci. Až pak jsem zjistil, že jeden stát na šampionátu dvě místa v jedné disciplíně získat nemůže.
Přívratský: Mně naopak tohle pravidlo pomohlo na mistrovství světa v Káhiře. Skončil jsem pátý, kvóta plac brali první čtyři. Během finále jsem tam seděl nešťastný, že mi to uteklo jedinou ranou. Až pak za mnou přišli z týmu a gratulovali. Koukal jsem na ně a nechápal, než mi vysvětlili, že přede mnou byli dva Číňani, takže mám účastnické místo. Teprve pak mě zaplavila radost... (úsměv)
