Aktuálně ale není jasné, jestli se na spolky bude vztahovat zastropování cen, případně jestli ty s větším odběrem energií budou moci čerpat podporu z programu, který ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje pro firmy.
Podmínky zatím vládní představitelé prezentují jen na tiskových konferencích, ze kterých to není jasné. Nařízení s jasnými parametry mohou přijít až po schválení nezbytných změn zákonů.
A představitelé sportu mají z období covidu neblahé zkušenosti, že se na jejich oblast zapomíná. „Třeba ministerstvo průmyslu za covidu nepočítalo se spolky, jenom s podnikateli,“ upozornil na dnešní tiskové konferenci generální sekretář České unie sportu Jan Boháč. Ve sportovním prostředí panuje velká nejistota. „Vůbec nevíme, jestli mezi ty maloodběratele a velkoodběratele budou zahrnuty spolky. Máme obavu, aby se tam spolky, tedy i střešní organizace se svými sportovišti vešly,“ uvedl. Stanovisko vlády a ministerstva průmyslu ČTK zjišťuje.
Stát na sport zanevřel, myslí si kluby
Sportovci mají pocit, že na ně stát zanevřel. „Pětaosmdesát procent klubů je přesvědčeno, že stát vůbec neřeší jejich situaci,“ poukázal Boháč na výsledky průzkumu, který provedla Česká unie sportu (ČUS). Její předseda Miroslav Jansta upozornil, že každá koruna investovaná do sportu by se několikanásobně vrátila v nižších výdajích na zdravotní péči. Aktivní populace je totiž v lepší kondici a má méně zdravotních problémů. „To je něco, co politická reprezentace není schopná pochopit,“ poznamenal.
Po koronavirové pandemii, kdy se na dlouhé měsíce zastavil, čelí amatérský sport další krizi. Studie ukázaly, že po covidu se zhoršila fyzická kondice dětí a mládeže. „Děti sedí u počítačů, televize, mobilu. Stát proti tomu nemá žádnou koncepci. Organizovaný sport řadu těch problémů řeší,“ uvedl předseda Sdružení sportovních svazů ČR Zdeněk Ertl. Jeho organizace sdružuje přes půl milionu členů ve více než devíti tisícovkách klubů.
Pokud by stát respektoval vlastní koncepci Sport 2025, mělo by jít letos na sport mezi osmnácti a dvaceti miliony korun. Reálně výdaje na sport meziročně klesly na 4,6 miliardy korun, přičemž by další půlmiliarda měla přibýt po schválení novely letošního státního rozpočtu. Na příští rok je zatím navržených 5,6 miliardy korun. To ČUS v současné situaci považuje za likvidační.
Ertl považuje rovněž za nezbytné, aby stát přehodnotil priority ve sportu. „Měl by se udělat akční plán, co je důležité a co není. Mělo by se říct, které (dotační) programy jsou nezbytné, aby se zachovalo základní sportování,“ dodal.
