Až se chce říci, že jste dnes celkově vyhrála Světový pohár tak nějak mimochodem...
... a dlouho jsem si to ani neuvědomila. Vážně ne. Já byla z toho času na trojku v takové euforii, že mi nejdřív ani nedocvaklo, že už je to hotový, že už mě ve finále nikdo bodově nemůže dostihnout.
Zlepšení vašeho nížinného osobního rekordu na trati 3000 metrů až na 4:00,08 je ohromující. Vzpomínáte ještě na ten předchozí?
To už je nějakých sedm let, co? V Berlíně jsem tehdy jela 4:00,75 a vyhrála asi o čtyři vteřiny. Tehdy ještě bruslila Němka Anschützová, jela jsem s ní v páru. Utíká to. Už je to fakt hodně dávno. A nikdo z nás nemládne.
Ale u vás platí: čím starší, tím lepší.
No jo, jenže to je způsobené souhrou spousty faktorů. Trénink, který teď Petr (trenér Novák) naplánoval, mi sednul. Jezdím na ledu za Sebkem (polský sparingpartner Druszkiewicz), který je hodně rychlý. Celkově v týmu panuje úžasná pohoda. Byli jsme předtím se sedmnácti děcky na soustředění v Itálii a nevyskytl se žádný problém. Všechno prostě funguje, jak má.
A v neposlední řadě: jste zdravá.
No jasně, žádné problémy se svaly.
Vůbec nic nebolí?
Jen nohy po závodě. A trochu třísla. Jinak jsem v pohodě.
V cíli trojky jste dnes nevěřícně zakroutila hlavou a usmála se.
Já fakt nechápala ten čas 4:00. Šla jsem na start a říkala si: Kdybych jela 4:03, bude to super. Přemýšlela jsem nad tím, abych vyhrála, ani ve snu jsem nemyslela na 4:00. Vedla Ireen (Wüstová) za 4:04, což byl dost dobrý čas. Já v sezoně předtím zajela v Evropě nejrychleji za 4:03, tak jsem si pomyslela: Bude těžké vyhrát.
Vidíte, a chybělo jen devět setin, aby váš čas začínal i magickou trojkou. To už by bylo teprve něco.
Jo, Petr na mě v posledním kole křičel: Může to být pod čtyři! Jenže v poslední zatáčce jsem byla ráda, že jsem jí vyjela. Předtím se mi ale jelo krásně. Už po prvním kole jsem vyjela velkou zatáčku a viděla, že Voroninová (soupeřka v rozjížďce) ani nejde přede mne. Petr na mě zavolal, že jsem jela kolo za 30.1. To jsem nevěděla, jestli to vážně křičí na mně. Jelo se mi úžasně, pecka.
ZASE NEJLEPŠÍ. Martina Sáblíková coby vítězka závodu SP ve Stavangeru na 3 000 metrů. Vlevo druhá Ireen Wüstová, vpravo její nizozemská krajanka Irene Schoutenová, která dojela třetí.
Ještě větší šok jste všem naservírovala už v sobotu, když jste poprvé v kariéře vyhrála závod Světového poháru i na trati 1500 metrů. Jak jste to dokázala?
Já nevím. Pořád nechápu, jak se mi to v tom posledním kole podařilo. Takhle rychle ho nejezdím pomalu ani v Salt Lake City, ve vysoké nadmořské výšce.
Ještě v prosinci jste mi přitom říkala, že dvě Američanky Boweová a Richardsonová závodí na patnáctistovce v jiné dimenzi - a vy ostatní můžete jen bojovat o třetí místo. Vidíte, najednou je vše jinak.
Může to být ovlivněné i odlišnou přípravou na mistrovství světa v Kolomně, které začíná už za deset dnů. Ale stejně nerozumím, jak Richardsonová v sobotu jela (skončila až dvanáctá). To bych absolutně nečekala. Já potom porazila v rozjížďce Leenstrovou a vyhrála. Ale v půlvteřině jsme skončily čtyři, šlo o tak vyrovnaný závod, že jsem něco podobného letos neviděla.
Kdyby vám před sezonou prozradili, že letos vyhrajete také patnáctistovku, jak byste reagovala?
Samozřejmě bych ani trochu nevěřila. Pořád to nedokážu vstřebat. Bylo to šílené. Čekám, že se probudím, že spím. Už na první třístovce mi Leenstraová dávala 20 metrů. No hrůza. Nechytla jsem se za ní ani do háku. A před posledním kolem jsem pořád dostávala takovou čočku. Vždyť já prohrávala o 1,6 vteřiny.
Ale zvládla jste to a výsledek otočila. Cítila jste před víkendem takovou formu?
Musím se přiznat, že od chvíle, co jsme do Stavangeru přijeli, se mi jezdilo na tréninku až neuvěřitelně dobře. Technicky jsem se v tom cítila dokonale, což se mi stává málokdy.
Jaký ohlas vaše vítězství na patnáctistovce vzbudilo mezi konkurencí
Nikdo takové výsledky nečekal. Na stupních stála jen jedna Američanka, já skončila první, Leenstraová zajela výborně, Ireen Wüstová se vrátila. Překvapilo to strašně moc lidí. Když jsme dojely s Leenstraovou, všichni po sobě pokukovali, co se to děje.
NA PÓDIU. Po premiérovém vítězství na patnáctistovce. Martina Sáblíková porazila druhou Brittany Boweovou (vlevo) a třetí Marrit Leenstraovou.
Vychutnávala jste si to?
Několikrát jsem si pak večer ten závod pouštěla a pořád nechápala. Za cílem nastala ohromná euforie. Když na tabuli naskočily výsledky, tak jsem si myslela, že Petr to tam samou radostí zbourá, jak byl nadšený.
Abychom nezapomněli, také jste v pátek poprvé v životě postoupila na tisícovce z B-divize do elitního dvacetičlenného áčka. Ovšem v něm jste v neděli už nenastoupila.
Zřekla jsem se startu, protože se jela jen dvě hodiny před startem trojky, nechtěla jsem riskovat. Ale to je taky šílené, že jsem se na tisícovce dostala do áčka.
Na co se teď těšíte?
Že se najím. Už včera jsem zhřešila a dala si zákusek, nemohla jsem to vydržet. Dneska se najím pořádně. Před závody jsem měla jen suché špagety s oliváčem. A taky se zítra konečně pořádně vyspím.
Už jste zažila tak dokonalou sezonu, kdy vám naprosto vše vychází?Podobných moc nebylo, abych se takhle dobře držela od začátku sezony. Jen doufám, že mi to vydrží ještě 14 dní. Na mistrovství světa to bude zase něco jiného. Někdo pojede trojku, někdo jen pětku, holky budou odpočívat, bude to jiné. Ale těším se. Bude to napínavé.
Kde budete před šampionátem?
Hned odtud se přesouváme za tréninkem do Inzellu. A další neděli letíme do Kolomny.
Za jiných okolností bych řekl, že v Inzellu ještě vypilujete formu. Ale ona už snad ani pilovat nepotřebuje, že?
Nepotřebuje, už ji musím jen udržovat. Pokud ji opravdu udržím, byla by to bomba. Jak se mi jezdilo tenhle víkend, nejelo se mi už hodně hodně dlouho.
V Kolomně upřednostníte na šampionátu patnáctistovku před závodem s hromadným startem?
Asi tam pojedu všechno. Tedy nepojedu kilák, kam jsem se poprvé taky kvalifikovala. První den plánuju trojku, druhý den pětku a čtvrtý den patnáctistovku a masák.
Moment, vzpomínám si, jak jste v závěrečný den minulého mistrovství v Heerenveenu říkala: Dvojkombinaci patnáctistovky a hromaďáku už v jednom dni na šampionátu opakovat nechci.
Nechtěla jsem, no... Uvidíme, jaká bude taktika, jak se mi bude dařit. V Kolomně už nejde o body, ani o celkové prvenství, ale vždy jen o ten jeden závod. Tak si počkám, nakolik budu pohodě.
