Proč tedy dál závodíte?
Protože to ještě jde. Jakkoliv ten můj věk zní hrozně.
Vám zní hrozně?
V souvislosti s vrcholovým sportem svým způsobem jo. Jenže já se pořád na čtyřicítku necítím. A mám před sebou na vodě dost výzev.
Jakých? Medailových?
Spíš předvést i ve stresu, při závodě, nějaké ty ekvilibristické kousky, co zvládnu v tréninku.
Syn Luboš už usiluje o dospělou reprezentaci. Nezačíná vám do vašeho pádlování mluvit?
Začíná, a já jsem ráda.
Neokřiknete ho: Hleď si sebe?
Proč? Těší mě, že ve skupině jezdím s mladšíma klukama. Jsou odvážnější a zkoušejí nové věci. Luba má většinou starosti sám se sebou, ale když mu nějaká pasáž vyloženě jde a vidí, že já se zaškobrtávám, poradí mi.
Ještě ho honíte, aby si doma uklidil pokoj?
Jedině když je to tam úplně děsivé, ale moc na to neslyší. Loni udělal dramatičtější probírku, protože pokoj se mu zanášel věcma, které už nejsou adekvátní jeho věku, jako jsou pohádkové knížky a plyšáci. Jenže už tam má zase spoustu pitomostí.
Pomohou vám manžel a syn i s domácími pracemi?
Většinou je hodí na mě, jen občas se překonají. Vytáhnu lux, vyluxuju kus bytu a řeknu: Je tady vysavač. Ale moc se k němu nehrnou.
Co vás unavuje víc? Trénink, nebo domácí úklid?
Určitě trénink. Z tréninkové únavy však má člověk většinou dobrý pocit. Zato když doma štrachám s vysavačem, nic takového necítím.
V březnu jste neodjela na reprezentační soustředění do Brazílie, do dějiště mistrovství světa. Proč?
Je to daleko. Vím, že voda tam není kdovíjak extrémní. Řekla jsem si: Jedna tak dlouhá cesta mi bude stačit na šampionát.
Už vás časté putování s kajakem tolik nebaví?
Nebaví. Nedovedu si představit život tenisty, který hraje celý rok po všech světadílech, věčně na cestách.
Pro Kateřinu Neumannovou je vysněnou destinací po skončení kariéry Mauricius. Kam byste se ráda vydala vy?
Jsem spíš evropský typ. Nikdy jsem třeba nebyla ve Vídni. Nebo bych si chtěla projít Paříž. Ovšem vystačím si i s odpočinkem u moře.
Dovedete se tam válet?
A to zas jo. Lehnu si a čtu si, to mám ráda. Většinou s sebou táhnu na dovolenou pět šest knížek.
Už máte jasno, co bude, až budete mít po kariéře?
Nevím. Ani mi nepřipadá důležité mít už teď budoucnost nalajnovanou. Mohu si vybírat, i když do konce života samozřejmě zajištěná nejsem.
Kolik vás stojí nová loď?
Zhruba 20–35 tisíc korun.
A jedna sezona?
Jak kdy. Letos může být relativně levná. Na dva týdny jsem vyrazila na soustředění do Francie – a další reprezentační akce by mi už měl platit svaz. Pokud si teda vyjedu místo v reprezentaci...
Jste přesto šetřivá?
Průměrně. Mám meze, za které nejdu. Neexistuje, abych si pořídila třeba kabelku za 15 tisíc, i kdyby se mi líbila sebevíc. Oblečení i boty kupuju do tisícovky. Zato si relativně často zajdu na jídlo do restaurace.
Co je tedy váš největší luxus?
Dražší večeře. Dám si biftek za 250 a myslím si: to sis fakt dopřála.
