Podle listu se čínská předolympijská propaganda oháněla především rozlohou a počtem obyvatel, když tvrdila, že 1,3 miliardy lidí si hry zaslouží. "O dodržování lidských práv těchto občanů nepadlo ani slovo.
Olympijský výbor v čele s jedenaosmdesátiletým Samaranchem v podstatě schválil čínskou politiku. Spolu s těmi, kteří hlasovali za vítězství Pekingu, připravil svému nástupci i celému olympijskému hnutí opět složité roky," dodává Sme.
Podle listu Nový čas se v metropoli Ruska naplnilo všeobecné očekávání. Peking totiž před osmi lety prohrál boj o OH 2000 se Sydney o dva hlasy a očekávalo se, že mu MOV tyto hry přidělí jako "bolestné".
"Z duelu mezi zájmy světového byznysu a bojovníků za lidská práva vyšel vítězně největší favorit. Obchodní zájmy a touha po ovládnutí obrovského čínského trhu zvítězily nad těmi, kteří srovnávali volbu metropole Číny s návratem k Berlínu 1936," napsal Nový čas.
Olympijský vítěz ze Sydney ve vodním slalomu Pavol Hochschorner nebyl volbou Pekingu překvapen. "Ještě jsem malé šance dával Paříži, ale myslím, že ostatní byli jenom do počtu. Do Číny se chystáme s bratrem za rok, kdy tam bude poprvé závod Světového poháru. Těším se," prohlásil Hochschorner.
Dvojnásobný medailista z předchozích olympijských her Michal Martikán, zlatý vodní slalomář z Atlanty a stříbrný ze Sydney, považuje volbu za správnou, i když Peking nebyl jeho favoritem. "V podstatě je mi jedno, kde se olympiáda koná. Pro mě je důležitější připravit se na soutěž tak, abych zvítězil," řekl kanoista.
Die Presse: "Samaranch a spol. sami sebe dementovali"
Pokud nejvyšší sportovní funkcionáři zdůrazňují, že sport je jedna věc a politika věc
druhá, není to nic jiného než předstírání falešných skutečností, píše o páteční volbě Pekingu za pořadatele olympijských her v roce 2008 rakouský list Die Presse.
Podle deníku tak "Samaranch a spol. sami sebe dementovali" ještě dříve, než funkcionáři rozhodli o konání, či nekonání olympijských her v Pekingu, protože v Moskvě se to jen tak hemžilo "politickou nomenklaturou, a to nejenom na straně ruských hostitelů". Příkladem prý mohl být i bývalý šéf americké diplomacie Henry Kissinger.
Jak totiž píše Die Presse, celosvětové sportovní události,´jakými je olympiáda nebo i mistrovství světa ve fotbale, neplní přece již dávno jenom sportovní cíle, ale slouží také k zabezpečení co největších zisků pro města a země, v nichž se konají. A také hlasování pro Peking je třeba chápat především z tohoto aspektu, dodává list.
Pokud by se brala do úvahy "přísná měřítka", olympijské hry by se neměly "v žádném případě" konat v Pekingu, píše deník Der Standard. Olympijská charta totiž zavazuje pořadatelskou zemi k respektování etických principů a vláda v Pekingu má o tomto "respektu" poněkud svérázné představy a jenom kvůli porušování lidských právy by měla být "dnem i nocí na pranýři".
V praxi to ale podle listu vypadá poněkud jinak a olympiáda již dlouho znamená především hospodářské veličiny. K tomu je ale navíc nutné přidat, že se čínský režim kvůli olympiádě musí otevřít tak, jak tomu v čínských dějinách doposud nikdy nebylo. A proto jsou Olympijské hry 2008 pro tuto zemi opravdovou šancí, uzavírá Der Standard.
Tisk ve Francii: Jasné vítězství Pekingu uráží kandidaturu Paříže
Převaha, s jakou vyhrál Peking volbu pořadatelského města olympijských her v roce 2008, zasadila tvrdou ránu konkurenční kandidatuře Paříže, která byla po všech
stránkách dokonale připravena. Takový názor zastává valná většina francouzských deníků.
"Včerejší vítězství Pekingu nebylo nečekané," přiznal v sobotním vydání list Le Parisien. "Daleko překvapivější je ale rozdíl, jakým čínská metropole vyhrála," poznamenal list v článku nazvaném 'Úder do tváře'. "Co se týče velkolepých plánů na výstavbu sportovišť, patřil Peking určitě k favoritům, ale pak jsou ještě finanční, politické a geografické aspekty, které měl Mezinárodní olympijský výbor rovněž vzít v potaz," dodal Le Parisien.
Článek doprovází velká fotografie fotbalisty Zinedina Zidana, vyslance pařížské kandidatury, jak si bezprostředně po oznámení výsledku hlasování se šokovaným výrazem v očích zakryl rukama ústa. Viditelně zaskočení vypadají na fotografiích i předseda vlády Lionel Jospin a starosta francouzské metropole Bertrand
Delanoe.
Francouzský tisk tvrdí, že Peking vyhrál jednak díky tomu, že MOV nechtěl po vítězství Atén (2004) přidělit dvakrát za sebou pořadatelství Evropě, ale hlavně proto, že v Číně budou hry poprvé v historii. "Půldruhé miliardy lidí, to je mnohem větší argument než dobrá kandidatura," citoval list Le Figaro ministerského předsedu Jospina.
"Peking má teď sedm let na to, aby dokázal, že volba byla správná a že se nebude opakovat situace z roku 1936, kdy hostilo hry nacistické Německo," dodal list Le Figaro.
Znamená to jednoznačné posvěcení politického režimu, který si to nepochybně nezaslouží. Kdyby však dostala přednost jiná kandidatura, byla by to urážka pro miliardu Číňanů, oprávněně hrdých na to, co jejich země za posledních dvacet let vykonala ve všech oblastech včetně sportu, napsal dnes list La Libre Belgique v komentáři k páteční volbě pořadatelského města olympijských her v roce 2008.
Vystihl tak váhavou reakci všeho belgického tisku. Ten na jedn straně připomínáporušování lidských práv v Číně, a na druhé soudí, že uspořádání her a prosazování olympijské myšlenky může pomoci demokratizaci.
"Je nutné pořád míchat sport a politiku? Jakým právem by se zakazovalo miliardě Číňanů se podílet na olympijském svátku, který navíc může podnítit demokracii a pomoci Číně vyjít definitivně z izolace," napsal list La Derniere Heure.
Le Soir naopak připomněl protesty, které rozhodnutí vyvolalo mezi ochránci lidských práv na celém světě. "Je naprosto jasné, že hlavním argumentem pro většinu zemí byl obrovský čínský trh, finanční dopady olympijské operace, daleko přitažlivější než sny o demokracii."
Podle Bruce Dicksona, ředitele střediska asijských studií na Univerzitě George Washingtona, je dnešní situace v oblasti lidských práv v Číně lepší než kdykoli předtím. Za výzvu tedy nepovažuje politické zlepšení, ale hlavně praktickou přípravu.
"Začínají od nuly. V Pekingu není žádná infrastruktura, město je silně znečištěné. Mají-li být připraveni, budou muset pořádně zabrat," soudí Dickson. Jako paradoxní pozitivní důsledek volby předpovídá oteplení vztahů mezi Čínou a Tchaj-wanem.
V témže vydání Le Soiru Frie Leysenová, ředitelka belgického Uměleckého festivalu, odsuzuje Západ, že "zase dal k ledu své principy, protože Čína představuje příliš lákavý trh".
Leysenová považuje rozhodnutí za zradu na čínských intelektuálech, kteří si
uvědomí, že vedou marný boj. "Jsem přesvědčena, že nás Číňané manipulují, a ne naopak, jak si myslí ti, kdo doufají, že uspořádáním her Čínu ovlivní. Pokaždé, když režim vyhraje, je to pro obyvatelstvo horší," dodala.
"Na postoji MOV je cosi šokujícího," komentoval Le Soir skutečnost, že členové výboru nepoložili čínské delegaci ani jednu otázku týkající se lidských práv. "Je kacířstvím předstírat, že volba politického města není politickým činem."
Pokud bude pokračovat to, co se v dnešní Číně děje, pokud se to bude zhoršovat, "nebudou členové MOV moci donekonečna mlčet se založenýma rukama, nechtějí-li být obviněni ze spoluúčasti", soudí deník.
