Důvody byly nasnadě.
V úvodních třech etapách Gira útočil Slovinec každý den, dokonce i ve třetí etapě určené pro sprintery.
A navíc je současným králem italské šotoliny. Strade Bianche ovládl dvakrát, poprvé v sezoně 2022 po sólovém 50kilometrovém úniku a podruhé letos, kdy atakoval dokonce už 81 kilometrů před cílem.
Ale Tadej Pogačar ve čtvrtek nevyhrál.
Ani nikdo další z okruhu favoritů celkové klasifikace.
Ani Ekvádorec Jhonatan Narváez, na kterého chtěl vsadit tým Ineos.
A ani exmistr světa a někdejší vítěz Strade Bianche Julian Alaphilippe. Ten platil za největšího klasikářského experta z tříčlenného úniku, jenž si to nakonec v Rapolano Terme rozdal o etapu, 29 sekund před čtyřicetičlenným velmi prořídlým hlavním polem.
Vyhrál totiž debutant Pelayo Sánchez z Movistaru. Čtyřiadvacetiletý Španěl, který přespurtoval Alaphilippa i Australana Luka Plappa, čímž se postaral o první španělské vítězství na Giru po pěti letech.
Ani Alaphilippe, ani Plapp. Na šotolině slavil Sánchez. Pogačar šetřil síly![]() |
„To snad není možné! Je to pro mě velké překvapení,“ přiznával. „Ani jsem si neuměl představit, že by se mi to mohlo povést. Šetřil jsem v předchozích dnech nohy právě na tento únik. Pak jsem v něm šetřil nohy na velké finále. A najednou jsem ho vyhrál.“
Alaphilippe mu pogratuloval a snažil se netvářit kdovíjak zklamaně. Koneckonců po dvou letech ústupu ze slávy může být i takové druhé místo motivační.
„Závěr etapy byl velkou taktickou hrou a Sánchez se choval nejchytřeji,“ prohlásil jezdec Quick Stepu. „Pocity z mého výkonu mám dobré. Věřím, že to není má poslední šance na tomto Giru, zkusím to zase příště.“
Pořadím na prvních deseti místech etapa nezamíchala, se šotolinou se zdárně vypořádal i Jan Hirt, stále celkově osmý.
Ale zpět k Pogačarovi a jeho čtvrtečnímu neútočení.
Už ve středečním cíli páté etapy v Lucce poněkud bagatelizoval názory, že na šotolině určitě zaútočí. „Tohle není Strade Bianche, abych byl upřímný,“ pronesl tehdy o 12 kilometrech šotolinových úseků. „Bude to jen nepříjemná etapa, při které se budu muset koncentrovat od začátku do konce a prostě dojet do cíle. Pojedu ji spíše v obranářském módu.“
Slova, která jste od Pogačara už dlouho neslyšeli, před čtvrtečním startem potvrdil rovněž Fabio Baldato, sportovní ředitel UAE Emirates: „Budeme se soustředit spíš na to, abychom se vyhnuli ztrátám, než abychom shromažďovali zisky.“
Což také učinili, zatímco se ve vysokém tempu tvrdě bojovalo o únik.
Do něj se posléze probil rovněž Luke Plapp, průběžně jednadvacátý lídr stáje Jayco AlUla pro celkové pořadí, zaostávající celkově o 2:33 minuty. „Byl to šílený den, už na první stovce kilometrů se to naprosto vymklo kontrole,“ říkal.
Místo růžové by Pogačar měl modrou
Nějaký čas se vzhledem k náskoku skupinky zdálo, že Plapp si může dojet dokonce pro růžový dres. Jenže na posledních 20 kilometrech odstup uprchlíků rychle klesal.
Dělo se tak především kvůli enormnímu úsilí stáje Ineos na čele skupiny favoritů, kde jeho jezdci navýšili tempo na posledním šotolinovém úseku i v následném sjezdu.
Doufali, že by jejich Narváez mohl podobně jako v sobotní koncovce zaútočit na etapu v klasikářském terénu, který mu vyhovoval?
Zároveň se však začalo (dokonce i v médiích) spekulovat, že tak Ineos učinil proto, aby Pogačar musel jet časovku v růžovém trikotu.
Což byl naprostý nesmysl.
Jak si tuto konspiraci vysvětlit?
Její teze byly následující: Ineos si přál, aby lídr stáje UAE Emirates musel nastoupit do páteční dlouhé časovky v růžové, protože v takovém případě by si nemohl vzít svoji „vytuněnou“ časovkářskou kombinézu a oblékl by povinně tu růžovou určenou pro vedoucího závodníka a dodávanou firmou Castelli – přičemž ta až tak „vytuněná“ není. Což by jej v souboji s Geraintem Thomasem mírně oslabilo.
Šéf UAE Emirates Joxean Matxín nicméně připomněl, že celá tato konstrukce, ať už ji vymyslel kdokoli, byla od začátku hloupá: „Tadej by totiž v žádném scénáři nemohl jet ve své vlastní časovkářské kombinéze, protože je také lídrem soutěže o nejlepšího vrchaře. Kdybychom se vzdali růžové, stále bychom měli modrou.“
Pravda, Pogačar po etapě připustil, že dočasné předání růžového dresu někomu, jako je Plapp (jenž je také kvalitním časovkářem), by mu nebylo zcela proti mysli.
„Pro nás bylo výhodné, že jsme jeli etapu v pelotonu víceméně normálním tempem a neutratili při tom moc energie,“ řekl lídr Gira. „Vlastně bychom klidně Plappovi i dali maglia rosa, jenže Ineos byl proti.“
Paradoxem je, že Thomas, lídr Ineosu, se před šotolinovou etapou netvářil zrovna optimisticky. Znovu se i v jeho podání otevíralo tradiční téma, zda etapy po kostkách (na Tour) a šotolině (na Giru) patří do itineráře závodů Grand Tour.
„Chápu, že trasa Gira by měla mít od všeho trochu, jenže taková etapa může pořádně zamotat celkové pořadí. Potřebujete na takových površích mít na své straně i štěstí,“ podotkl Velšan.
Pak pohodil hlavou: „Jenže tímto směrem se ubírá moderní závodění a plánování závodů. Prostě se s tím musíme poprat.“
Zvládli to skvěle. Ineos převzal na šotolině režii pelotonu a aktivně utvářel závod.
„Vnímali jsme, že všechny pády a incidenty se předtím odehrály v zadní části pelotonu,“ vysvětloval sportovní ředitel britského týmu Zak Dempster. „Velkou částí naší strategie tedy bylo udržet Gerainta vpředu, abychom zajistili jeho bezpečí.“
Však také práci, kterou na špici odvedli Ganna, Sheffield a Arensman, náramně chválil i samotný Thomas: „Kluci byli dnes neuvěřitelní. Ochránili mě před jakýmikoliv problémy. Jeli jsme tak bezpečně, jak to jen šlo. A jeli jsme i rychle.“
Nejeli přesto natolik rychle, aby dostihli únik.
„To nebylo našim hlavním cílem,“ podotkl Thomas. „Kdybychom uprchlíky chytli, pak bylo našim plánem zaútočit na etapu s Jhonatanem Narváezem. Ale to se nestalo. Tak se teď těšíme na další dny.“
Nejbližší dva by měly zásadně promluvit do celkového pořadí.
Nejprve 40kilometrová časovka.
A pak horský dojezd na Prati di Tivo v Apeninách.
Thomas: Jak blízko jsem asi k Tadejovi?
Právě na páteční časovku se mnozí favorité snažili ve čtvrtek ušetřit dostatek sil. Po startu ve Folignu bude její trať dlouho rovinatá, až do stoupání se sklonem 4,1 procenta na závěrečných 6,6 kilometrech.
Profil by měl z mužů na celkové pořadí vyhovovat Pogačarovi, Thomasovi, ale i Plappovi. Kandidátem na etapový triumf je ale z řad specialistů i Filippo Ganna, další z hvězd Ineosu.
„Doufám, že mě v pátek čeká dobrý den,“ sděloval Pogačar. „Trasa časovky je určitě zajímavá, hlavně s těžkým stoupáním na konci. Mým cílem je, abych se cítil na časovkářském speciálu stejně dobře jako zatím na klasickém kole. Pak uvidíme, jaký výsledek to přinese.“
Thomas varoval: „Dlouhou rovinu musíte jet opatrně a s vědomím, že po ní následuje náročné finále, pro které si musíte v nádrži něco ponechat. Nejsem si jistý, jak blízko jsem s mou formou k Tadejovi. Je fenomenální, co letos předvádí. Takže se i v časovce raději soustředím jen na sebe.“