Jak popsat tuto zlatou medaili z mistrovství světa, Martino?
Našla bych ráda správná slova, ale je to moc těžké. Když jsem za tím mým časem uviděla na tabuli jedničku, nechtěla jsem věřit. Užívala jsem si to, mám neuvěřitelnou, obrovskou radost.
Nastupovala jste až v posledním páru, přičemž hned dvě závodnice před vámi pokořily magickou hranici čtyř minut. Hodně jste na to myslela?
Jasně. Není jednoduché v takové situaci jet, protože šlo o strašně rychlé a kvalitní časy. Bála jsem se, jestli vůbec budu mít nějakou medaili. Na druhou stranu v tréninku jsem tady jezdila tak dobře, že jsem doufala, že mohu i já atakovat čtyři minuty. Takže jsem měla i navzdory časům de Jongové a Voroninové na ledu super náladu.
ZpravodajstvíOsmnácté zlato pro Sáblíkovou! Na MS ovládla závod na tři kilometry |
Načež jste vystartovala a zpočátku na de Jongovou na mezičasech ztrácela, až osm desetin po prvním kilometru.
Začátek jízdy byl zvláštní, protože jsem rozjela pomaleji než ty dvě. Ale potom jsem slyšela od trenéra, že jezdím kola 31.0, 31.1, 31.1. Tak jsem si v hlavě spočítala, že by to mohlo být pod čtyři a hned se mi bruslilo lépe.
To stačíte během jízdy i takhle počítat?
Za ta léta už mám určitým způsobem v hlavě zafixované, že s rozběhem za 20,0 na prvních 200 metrů, když potom jezdím kola pod 31.5, dá mi to na konečný čas čtyři minuty rovné. Proto jsem si spočítala, že je to dobré.
ZLATÁ JÍZDA. Martina Sáblíková na tříkilometrové trati v Inzellu.
A bylo. Třináct let už vozíte medaile z vrcholných akcí. Teď máte osmnáctý titul a 25. medaili ze světového šampionátu. Kam byste tu dnešní zařadila?
Po všech těch problémech v minulých letech nesmírně vysoko. Nevím kam až vlastně. Musím poděkovat Petrovi (trenéru Novákovi). Nevěřila jsem, že ještě tak výborná forma může přijít, že ještě takové vítězství zažiju. Opravdu jsem měla neuvěřitelný pocit radosti po projetí cílem.
Berete titul i jako určitou satisfakci za čtvrté místo na trojce při olympiádě v Pchjongčchangu?
To je dávno, to je zapomenuté. Beru dnešek jako nový start. Mám na krku placku a je mi všechno jedno.
Los nebyl nejlepší. Poslední rozjížďka, horší led, navíc soupeřka, která vám moc nepomohla. Dokázala jste takové myšlenky vypudit z hlavy?
Když jsem viděla rozlosování (v posledním páru se Zujevovou), v první chvíli jsem rozhodně radost neměla. Byla jsem smutná. Jet v posledním páru není až tak hrozné, byť jsem se strachovala o kvalitu ledu. Ale spíše jsem tušila, že Zujevová sice zajela minulý týden na trojce výborný čas, ale na začátku mi tady moc nepomůže. Což se i potvrdilo. Naštěstí dnes žádná z mých velkých soupeřek nejela v páru s nikým, s kým by se mohla nahánět a vydělávat na tom. Wüstová si to odjela sama, Achtereekteová taky, i de Jongová a Voroninová. Každá jsme jely to, na co máme.
Navíc vám právě takový los umožnil vychutnat si vítěznou zlatou radost okamžitě po projetí cílem a přímo na dráze.
To je fakt. Užila jsem si to neuvěřitelným způsobem. Po projetí cílem jsem dlouho nemohla uvěřit. To bude dlouhá noc zase.... Nebudu moc spát.
Martina Sáblíková na tříkilometrové trati v Inzellu porazila Antoinette de Jongovou z Nizozemska (vlevo) a Rusku Natalii Voroninovou.
Vzpomenete, kdy jste se naposledy takhle radovala?
Možná po pětce na olympiádě v Soči 2014. Mně se chtělo dneska úplně brečet štěstím, já měla fakt úžasné emoce, protože to bylo bezvadný, naprosto všechno.
Co si teď dopřejete za odměnu?
Ani nevím. Teď se těším, až si sednu na kolo a vyjedu se, protože mě opravdu strašně moc bolí nohy. Nepotřebuju žádnou další odměnu, ta největší mi visí na krku (ukazuje na medaili).
Připadá vám ten den tím víc kouzelný, že toto ještě není „vaše“ pětka, že jste se vrátila po třech letech na trůn na trati 3000 metrů?
To je fakt neuvěřitelné. Nechci říct, že trojka je těžší než pětka, ale jsem hrozně ráda, že mám tu placku na krku, protože mám splněno.
