O pěti kruzích sní snad každý sportovec, Bezděkovi však letos tvrdá práce nese pozoruhodné výsledky. Díky nim je aktuálně šestý na světě v žebříčku dorostenců své váhové kategorie do 81 kilogramů az Evropanů je dokonce nejvýše.
Přitom se od něj nic podobného nečekalo, vždyť s reprezentací začal objíždět evropské poháry teprve loni. „To jsem byl, dalo by se říct, na zkoušku a na rozkoukávání,“ připouští. Rozkoukal se tedy rychle, vždyť letos vyhrál evropský pohár v portugalské Coimbře, třetí byl v Berlíně a zvítězil i na Africkém poháru v Casablance.
„Musím za to poděkovat především svým trenérům Marku Nádvorníkovi s Lubošem Holčákem, kteří mě připravovali a posílali mě na kempy dospělých a juniorů pro kvalitnější sparing,“ zmiňuje kouče z Judo klubu Železo Hranice.
Hranický klub je prací s mládeží vyhlášený, Bezděka však na tatami přitáhla trochu i náhoda. „Ve čtyřech letech mě přivedla maminka a jeden z důvodů měl být, že jsem prý byl hyperaktivní dítě,“ líčí se smíchem.
Léčba kimonem i náročnými tréninky zabraly a přebytek energie mu z těla spolehlivě vyhnaly. Vždyť málokterý sport je tak fyzicky namáhavý jako judo. „Na každodenní dřinu už jsem si za ta léta zvykl. Jen když jsme někde na soustředění a máme čtyři tréninky za den, je to náročnější. Ale pokud mám možnost, vždycky jedu,“ nechce Bezděk vynechat žádnou možnost ke zlepšení.
Když dostane otázku, jaké jsou jeho přednosti, musí chvíli přemýšlet. „Především boj v postoji a také fyzička. A mimo judo? Asi vůle,“ přemítá nahlas.
Právě ta ho dovedla až k nominaci na mistrovství Evropy do Sarajeva, kde se představí v sobotu. Po letošních výsledcích a postavení ve světovém žebříčku bude hranický talent patřit mezi aspiranty na přední umístění. „Budu nasazená jednička, tak bych se rád dostal do vyřazovacích bojů a někam dál v turnaji. Skončit do sedmého místa bych bral jako velký úspěch,“ přiznává Bezděk.
K úsilí o výsledek má další dobrý důvod, touhu nominovat se na Letní olympijské hry mládeže do Buenos Aires. „Závisí to na bodech ve světovém rankingu, takže je to jak s klasickou olympiádou. Navíc se tam z České republiky může kvalifikovat jen jeden kluk a jedna holka ze všech vah. Doufám, že se to povede, byl by to parádní zážitek,“ tuší.
Po letošních výsledcích je k tomu blízko. „Podle trenérů, co jsem slyšel, tak k tomu mám zatím nejblíž ze všech. Nějaký dobrý výsledek z mistrovství Evropy by to mohl rozhodnout, protože žádná další velká akce už není,“ uvědomuje si.
Byla by to velká odměna za řeholi, kterou podstupuje každý den. Ráno vyráží na Střední průmyslovou školu stavební do Lipníku nad Bečvou, po škole do Hranic na trénink a pak domů. Od příští sezony si vše navíc dobrovolně ztíží odchodem do Prahy, aby udělal další krůček blíž ke splnění svého snu.
„Od září budu trénovat v Praze na USK vždycky čtrnáct dní a pak se na týden budu vracet do školy, kde budu mít individuální plán. Beru to jako velkou možnost k dalšímu rozvoji, i když to bude velká změna. Skloubit vše se školou a dojížděním, navíc rodina mi zůstane na Moravě, bude ze začátku těžké, ale doufám, že to zvládnu,“ věří.
Za to, že v sedmnácti letech přetočí svůj dosavadní život vzhůru nohama, dostane možnost trénovat s nejlepšími českými judisty v čele s Krpálkem či Klammertem. „Jen v mé váze je sedm, osm mužských a juniorských reprezentantů, kteří usilují o olympiádu. A s těmi se budu potkávat,“ těší se Bezděk, který judu propadl po všech stránkách. „Je to pěkný sport, kde se člověk nenaučí jen prát, ale i respektu k ostatním a vůli,“ oceňuje hranický talent.
V akci Martin Bezděk (v modrém) při nástupu do techniky Uči Mata na turnaji Evropského poháru v portugalské Coimbře, který hranický judista nakonec ve své váze ovládl.
