„Je to krok dobrým směrem po tom, co jsem v tréninku udělala nějaké změny,“ uvedla reprezentantka Pechanová, která se k plavání vrací při mateřských povinnostech, jelikož má dvouletou dceru.
Plavkyně Komety Brno se chystá na boj o svou čtvrtou olympiádu.
Jaké změny jste udělala?
Ze začátku jsem si říkala, že se na něm musím naprosto odrovnat, ale přitom, když se vrátím domů, musím normálně fungovat. Dvakrát denně jsem ale jezdila z Berounska, kde bydlím, trénovat do Prahy, takže takové tři hodiny jsem trávila v autě. Teď už se domů nevracím, zůstávám v Praze a odpočívám, což je znát.
Dcera netrpí?
Ne. Nepovažuji se za krkavčí matku, ale být s ní dvacet čtyři hodin denně by také nebylo dobré. Když přijdeme kamkoliv, tak se během chvilky otrká. A pomáhá mi partner i babičky.
Vozíte ji s sebou na závody?
Na závody ji neberu, nechci, aby to bylo dítě, které všude tahám. Ale fandí mi. Přeje mi štěstí, a když vidí plavání v televizi, hned mi to ukazuje. A říká mi, že také bude plavat a že ji budu trénovat. Přitom slibuje, že nebude odmlouvat, tak jsem na to zvědavá, až spolu půjdeme do bazénu.
Bude z ní vaše nástupkyně?
Nejsem si jistá, jestli chci, aby plavala, protože to je strašná dřina, strašná řehole. Ale do života vám to dá úžasnou disciplínu.
Jak dlouho už zase trénujete?
Rok a půl. A jak se říká, že tělo má nějakou paměť, tak to není vůbec pravda. Nepamatuje si nic. Když jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, tak jsem všechno pustila z ruky a užívala si to, rok a půl jsem neplavala.
Co bylo při vašem návratu nejtěžší?
Vydržet ten trénink. Když jsem se vracela a skočila do vody, tak jsem neuplavala pětadvacet metrů. Byla jsem zadýchaná, upocená, plavala jsem jako zednická tříska - ke dnu.
Jak dlouho to trvalo?
Dlouho, přes rok. Vrátila jsem se jen kvůli olympiádě v Rio de Janeiru, ta mě láká.
Nebýt toho, tak se nevrátíte?
No, je to strašná dřina. Ale rodina mě podporuje. Řekli mi, ať to ještě jednou zkusím, a tak jsme tomu přizpůsobili rodinný život i práci mého skoro-manžela, tedy partnera.
Z vašeho partnera je chůva?
Chodí částečně do práce, takže nemusíme naplno k hlídání využívat babičky.
Na mistrovství světa jste minule startovala nejen v dálkovém plavání, ale i na patnáct set metrů. Zkusíte i v Riu dvě disciplíny?
Na olympiádě se v bazénu plave nejvýše osmistovka, a ta je moc rychlá, to já neumím. Ale pochopitelně, kdybych limit splnila, neřekla bych, že nepojedu, olympiáda se neodmítá.
Jak těžké bude se na olympijský desetikilometrový závod dálkových plavkyň probojovat?
Bude to pořádně náročné. Zatím nevím, jaká budou nominační kritéria, ale příští rok desátého června v portugalském Setúbalu je kvalifikace.
