Jak skončila vláda Němců

Pardubice - Žokej Fuhrmann padá na prodlouženém Taxisu z Maskula. Pětiletá nadvláda německých žokejů na Velké pardubické právě skončila. Peter Gehm 2001–2004. Dirk Fuhrmann 2005. Dva Němci ovládli od počátku 21. století listinu vítězů nejslavnějšího českého dostihu.

"Byli u nás slavnější než doma, kde steeplechase skomírá," řekl Miroslav Petráň, šéf pardubického Dostihového spolku.

Fuhrmann přijel letos obhajovat, aniž předtím Maskula jedinkrát v sezoně sedlal. "Je dost zkušený," soudil trenér František Holčák.

Co se tedy stalo? "Nemyslím, že Dirk udělal chybu," tvrdil vítěz Josef Bartoš. "Ale Maskul skok podcenil, zadníma nohama o něj chytil a šel k zemi."

Peter Gehm, od prosince 2004 po tréninkovém pádu ochrnutý, se o nezdaru krajana dozvěděl záhy.
"Ráno mi Peter z Německa do telefonu říkal: Zavolejte mi hned po Velké, jak to dopadlo," líčil Petráň.

Gehm, upoutaný na invalidní vozík, našel opět chuť do života poté, co se v březnu pokusil oběsit. Marně jej loni lákali k návštěvě Pardubic, na jeviště jeho někdejší slávy. Raději tehdy odjel na ryby.

Letos ujišťoval: "Chci na Velkou přijet." Zdržel ho operační zákrok, který mu pomůže k pohyblivosti horní části těla. Už za rok se možná oba Němci v Pardubicích sejdou: Gehm na tribuně a Fuhrmann se pokusí navázat na přetrženou vítěznou nit.

Vítěz: Tak jsme to Němcům vyfoukli

P a r d u b i c em (pog) - Loni prohrál žokej Josef Bartoš s koněm Decent Fellow ve Velké pardubické ve strhujícím finiši s Maskulem, kterého sedlal Dirk Fuhrmann. Letos už Bartoš a Decent Fellow triumfovali. "Po loňsku je to pro mě satisfakce."

Jako první český jezdec po pěti letech jste vyhrál Velkou pardubickou.
Konečně. Jsme rádi, že už jsme to Němcům vyfoukli. Ve vážnici jsme se s ostatními jezdci hecovali, že jim to nemůžeme zase nechat. Já jsem si to chtěl rozdat na dráze s Dirkem Fuhrmannem. Potkáváme se často, jak tady, tak v Itálii.

Kdy jste si uvědomil, že se tohoto soupeře už nemusíte bát?
Když jsme museli přeskočit padlého Maskula. No a potom jsem si už jen musel hlídat tempo, protože Decent Fellow nemá rychlý závěr.

Loni jste byl ve Velké pardubické druhý, teď první. Co dál?
Bylo by fajn, kdybych mohl jet Velkou národní v Anglii. Ale to je asi nesplnitelný sen. Snad si mě tady v Pardubicích všiml nějaký anglický trenér, který by mi do toho dostihu půjčil koně. Teď mám nabídky na zimní ježdění v Římě, ale raději zůstanu trénovat u Josefa Váni.

Fandil vám táta, bývalý žokej?
Zůstal doma. Říká, že když přijede, tak nevyhraju. Takže mu děkuju.
 

Váňa: Juventus je kůň do budoucna

P a r d u b i c e (tm) - "Aspoň jsem zavřel pusu těm, kdo mi pořád říkají: Už skonči," prohlásil Josef Váňa. S Juventusem prolétl cílem jako druhý.

Co teď převažuje? Radost z vítězství Decent Fellowa, kterého trénujete, nebo z vašeho druhého místa?
Já z té otázky radši vycouvám. On mi pan doktor Charvát, majitel Decenta, řekl: Když budeš s Juventusem před mým koněm, vezmu ho od tebe a dám ho do tréninku k Holčákovi. (směje se) Ne, to je vtip.

Kdy jste začal věřit, že některý z vašich svěřenců zvítězí?
Po desáté překážce, Fuhrmann ležel na zemi a já věděl, že Hastaven má potíže. Říkal jsem si: Můžeme být první, druzí i třetí. Ale Tomáš Hurt zbytečně opustil Nerovo sedlo.

Zato vy jste měl s Juventusem mocný finiš. Přitom to byl nováček...
Neměl zkušenosti, proto jsem ho dlouho držel uprostřed pole. Ale překvapilo mě, jak dobře řešil složité situace. Je to kůň do budoucna.

Vítěznému Decentovi je 11 let. Kolikrát ještě Velkou poběží?
Snad dvakrát. Říká se, že výborný kůň je ten, který vyhraje Velkou třikrát. A Železník ji vyhrál ještě ve třinácti. Takže Decent to stihne. A co vy a Velká? Když budu zdravý, zkusím to za rok znovu.

Bohuslav, Mlýnce, Velké Karlovice... vesnice koňské slávy

Bohuslav, Mlýnce u Chýše, Velké Karlovice, Zhoř u Jihlavy, Štěpánkovice na Opavsku. Že vám to nic neříká? To jsou místa, kde trénuje pětice nejlepších účastníků Velké pardubické. Ta je přehlídkou nejlepších českých překážkových koní, ale též svátkem pro malé vísky, v nichž sídlí úspěšné dostihové stáje.

Jak jinak se zapíšou aspoň na jeden den do všeobecného povědomí jinak úplně obyčejné vesnice? "Teď už to malinko pominulo. Dřív to bylo tak, že Velkou pardubickou celá vesnice žila," řekl trenér František Holčák, který má stáj ve Velkých Karlovicích v podhůří Javorníků a Beskyd.

"V osmdesátých letech vyhrál náš Valencio, pak Libetina, Rigoleto, Erudit a Maskul, Teď už to lidi u nás berou tak, že už to skoro pokaždé musí dopadnout dobře," líčil Holčák. "Přesto s námi na Velkou pardubickou jezdí kolem stovky lidí, i když Velké Karlovice mají necelé tři tisíce obyvatel."

Dostihy dělají vesnicím jméno

"Od roku 1972 se díky dostihům začali lidé z Prahy zajímat, kde jsou Velké Karlovice," vzpomínal Holčák.
Také Světlá Hora na Bruntálsku proslula díky koním. Na Železníka, čtyřnásobného vítěze Velké pardubické, se jezdili dívat turisté zdaleka.

"A když jsme se s ním vraceli z Pardubic, to bývala vždycky velká sláva," usmál se Čestmír Olehla, trenér světlohorské stáje Wrbna Racing.

Na bývalou slávu si znovu začínají zvykat také ve Štěpánkovicích na Opavsku. Dříve tam býval špičkový hřebčín Albertovec, který měl zvuk po celé republice. V minulých letech však hřebčín zpustl.

Jak oživit zašlou slávu

Až loni jej pár nadšenců vzkřísilo a včera se dočkali nečekané odměny.
Jejich kůň Klip odvodil téměř půlku Velké pardubické v čele a nakonec skončil na výborném pátém místě.

"Pro hřebčín, který se znovu staví na nohy, je to fantastický výsledek," řekl žokej Jaroslav Myška, který Klipa včera v Pardubicích sedlal.