Bude to tribuna, anebo sedlo?
Jasno ještě nemám. Honzík Kratochvíl už je v práci, má berle, ale v boxu už chodí bez nich. Den ode dne se to prý zlepšuje, držím mu palce. Radši bych, kdyby Velkou jel, ale zatím je to pořád otevřené.
Nohu si zlomil 23. srpna. Nebyl by jeho start riskantní?
Ale kdeže. Náš Pepča (žokej Josef Váňa mladší – pozn. red.) čtyři týdny po zlomenině znovu vyhrával. Žokej musí být tvrdší. Závodit je přece sranda, i když máte v noze místo kosti strčenou železnou potvoru.
Kdybyste ale Velkou jel, zbyl by vám jediný dostih do jubilejní třicítky. Nebylo by to úžasné?
Na rovinu říkám, že bych radši nejel, už se na to necítím. Zrovna Hipo Jape potřebuje mladého drsňáka, který ho požene vpředu. Nevím, jestli bych na to měl sílu.
Přesto jste už musel podniknout nějaké kroky, že?
V práci ho jezdím já, dokud Honza nebude schopný, aby to za něco stálo. V pondělí jsme šli poslední těžší práci, jako vždycky tři týdny před Velkou – Honza snad bude moci jet 3. října v Lysé nad Labem. Tam se rozhodne. Pro jistotu jsem si ale obnovil jezdeckou licenci, a kdybych jel, musel bych do Velké absolvovat jeden povinný dostih.
A co vaše zdraví?
Měl jsem problém s kyčelním kloubem. Po třetí kvalifikaci na Velkou, když Rabitt Well vyhrál s naším Pepčou, se mnou Rabitt praštil tak, že jsem to ještě minulý týden cítil. Ale teď v úterý jsme skákali a řekl bych, že je to v pohodě.
A fyzička? Zvládl byste tak těžký dostih jako za časů Tiumena, se kterým jste třikrát vyhrál?
Jezdím na kole, zajdu si zaplavat, snažím se. Ale je pravda, že na Tiumena jsem byl vždycky v minulosti nachystaný líp než teď. Taky bych musel zhubnout, dva týdny před Velkou bych musel makat fest.
Je velký rozdíl mezi Tiumenem a Hipo Japem?
Obrovský. Hipo se musí honit celý dostih, aby byl vpředu. Jak se dostane dozadu, tak na všechno kašle. Ale Tiumen byl opačný. Celou dobu se poflakoval vzadu, ale zrychloval a nejsilnější měl poslední kilometr. Uměl poslouchat.
Nestrašila by vás teď vzpomínka na loňské předposlední místo?
Ale nééé... Krásně jsem si to užil. Tiumen už nemohl, ale přece ho nebudu mlátit.
Loni jste si jistě užil taky ovace zaplněných tribun, které vás před startem Velké vítaly.
To jo, ale hlavně jsem se pěkně svezl. Tiumen skákal dobře, akorát už v závěru neměl tolik síly jako ty roky předtím. A já? Byl jsem v pohodě. Určitě jsem nefuněl tak jako ti, co jeli přede mnou.
Lidé by vás rádi viděli při slavném dostihu ještě jednou.
To je docela možné, ale kurňa – čas se nedá zastavit. Každá pohádka jednou končí. Tak to je.
Co na možnost, že byste se postavil na start, říkala vaše paní?
Byla by nejradši, kdyby to nedopadlo a nemusel jsem jet.
Takhle hrozí, že se budete dívat z tribuny, ale už mnohokrát jste řekl, že to je vůbec nejhorší...
Zažil jsem to dvakrát a nikomu to nepřeju. Ale už mám variantu. Pokud nepojedu, v což doufám, tak půjdu na start kvůli našemu Rabittu Wellovi, který pojede s Pepčou. Pohlídám ho, aby dobře odstartoval – je to paličák, ale když se mu start povede, tak má velkou šanci na vítězství. Z tribuny se rozhodně dívat nebudu, to bych jenom trpěl.
