Stéphane Lambiel se Novotného vyptává, kudy do centra. "Chci si ho prohlédnout. Loni jsem byl v Praze tak unavený, že jsem tu skoro celý den prospal."
Drobná Aljona Savčenková z německé dvojice Savčenková – Szolkowy má podobnou vizi nyní: "Pro mě je na túře nejlepší relaxací svalit se na postel a nic nedělat."
Krasobruslařské exhibice v číslech250 000 Současné gáže za jednu show |
Pljuščenko zatím nikde. Autobusem s ostatními nejezdí. "Pronajímá si vždy vlastní limuzínu a cestou shoppuje," říká Novotný.
Až s takřka hodinovým zpožděním je tu. Kývne u recepce na Březinu: "Dáme fotbálek, ne? Víš o nějaké tělocvičně?"
Turínský světový šampionát sice skončil 28. března, ale pro elitní krasobruslaře ani zdaleka neznamenal konec sezony. Maratony exhibičních túr následují. "Se Stars on Ice jsme jezdili po Americe tři měsíce v kuse a vystupovali v 63 městech," vzpomíná Radka Kovaříková na boom 90. let. Tehdy s Novotným patřila mezi 15 vyvolených, jež si vybrala prestižní profesionální túra Stars on Ice.
Další americká série Champions on Ice trvá déle než měsíc. Pljuščenko se svým ansáblem putuje čtyři týdny po střední a východní Evropě. Březinu přizval jen na 10denní česko-slovenskou etapu, přesto brněnský benjamínek říká: "Na ty každodenní přesuny nejsem zvyklý."
Nejdražší je Lysacek
Exhibicemi živ je krasobruslař, traduje se o hvězdách. Na mistrovství světa inkasoval zlatý medailista 45 tisíc dolarů, čtvrtý Březina 13 tisíc. Túry pro ně znamenají mnohem víc než pouhý bonus.
Olympijský vítěz Lysacek letos pobírá až 25 tisíc dolarů za každou show, Korejka Kim Ju-na a Pljuščenko ke 20 tisícům. Češi? Březina a Verner se podle mínění expertů pohybují okolo 2 500 dolarů za exhibici. "Tím peníze na celý rok nevydělám," počítá Březina. "Exhibice jsou pro mě příjemným bonusem na přežití, ale stejně musím shánět sponzory." Sezona ho stála přes 500 tisíc korun, Tomáše Vernera ke dvěma milionům.
¨
Startovné se liší země od země. "Třeba Sasha Cohenová je pro organizátory v USA marketingově zajímavá, je americkou princeznou, co prodává lístky," líčí Kovaříková. Proto bronzová žena z her v Turíně dostává za oceánem přes 10 tisíc dolarů za show, ačkoli se při letošním comebacku do olympijského Vancouveru nenominovala. V Evropě by měla gáži výrazně nižší.
Měli i vlastní nosiče kufrů
Jednotliví organizátoři túr poskytují bruslařům i odlišné zázemí. Kovaříková s nostalgií vzpomíná na Stars on Ice. "Producenti se tam o nás starali neskutečně. Ubytování v pětihvězdičkových hotelech, k dispozici byly spací autobusy na kratší přejezdy do pěti hodin, na delší štreky i soukromá letadla. Kdyby totiž lidi jako Wittová, Bajulová nebo Hamilton přišli tehdy na běžný terminál na letišti, zastavili by provoz."
Show Stars on Ice disponovala v 90. letech i vlastními nosiči kufrů. Bruslaři je dali v hotelu za dveře a potkali se s nimi zase až na pokoji při další štaci. V "road book" měli tři měsíce putování rozepsány na minuty, včetně informací typu: Kde jsou nejbližší nonstop restaurace u hotelu.
"Žili jsme jako jedna rodina. Kati Wittová se mezi námi projevovala jako normální baba, se kterou je sranda. Měla vůči bruslení pokoru. Tou dobou z profesionálů vyrůstali opravdoví kumštýři."
Dobrou duší túry býval Scott Hamilton, olympijský vítěz ze Sarajeva 1984. "Staral se o náladu."
Energie z publika
Stéphane Lambiel o víc než 10 let později vypráví: "Vedu na túře tak trochu cikánský život. Každý den je odlišný. Jiné místo, jiný hotel, jiní lidé. Vybal kufr, odjezdi, zabal, přesuň se dál. Přesto: probouzet se den co den v jiném městě je pro mě dobrodružství. Jsem mladý, děti nemám, užívám si to."
Jaká byla jeho středa? O půl druhé v noci v Košicích po exhibici usínal. V 9.45 vstával. "Potřebuji spát 8 hodin. Když je nemám, mé tělo se cítí zle."
Dopoledne snídaně, hodina joggingu, fitness. Sbalit kufr, na letiště. Po 16. hodině přistáli v Praze. "Cesta do hotelu byla kvůli zácpě nekonečná." V 18.15 se ubytoval, povečeřel, vyrazil do města. A včera? Trénink, generálka, exhibice.
"Pro mě je túra víc stresující než mistrovství světa, kde jsme týden na jednom místě," říká Aljona Savčenková. "Zvlášť když na letiště pospícháme třeba už v šest ráno."
Král piruet Lambiel naopak tvrdí, že den co den čerpá energii z publika. "Ti lidé mě nabíjejí. Přál bych si, aby ve chvíli, kdy bruslím, zapomněli na osobní trable a na pár minut se mnou sdíleli jen moji vášeň pro led."
Po skončení exhibice se fanouškům trpělivě podepisuje, fotografuje se s nimi. "Zaplatili velké peníze, aby nás viděli. Zaslouží si tedy, abych se jim věnoval i po show, ne?"
