Přesvědčil se, že by mohl závodit s nejlepšími Američany, troufl by si na první desítku, zkoušel by snad i prvních pět šest, co představují absolutní špičku a jsou dál od ostatních. Místo toho zažil týden, jaký si doma neumí představit. "Těšil jsem se domů, protože jsem si byl vědom, že doma mám podmínky," sypal ze sebe pocity.
Dohody neplatily
"Uvědomil jsem si znovu, co znamená, když mi tady říkají, že pro mě ostatní udělali maximum a všechno klape." Jak byl domluvený, namířil do Los Angeles a tam přespal. V úterý ráno odcestoval s dealerem prachatické fabriky MS Kart do Las Vegas a čekal, že všechno půjde podle dohody. Nešlo. Celý den marně vyhlížel oficiální zástupce italské továrny TM pro USA, ale Američané, kteří se pod honosným TM Racing měli objevit, přijeli v devět hodin večer.
Stačil si sám na podvozku, na kterém měl jet, alespoň něco udělat. Zatím bez motoru. "Dal jsem si tak dvacet okruhů na vypůjčené káře, ale nebylo to ono, neměl jsem ji seřízenou na sebe." Z prvních kol věděl, že okruh je rychlý. Tak 20 procent se jelo na plnou šestku, čtvrtina trati se spoustou rychlých zatáček na plnou pětku, tedy maximální rychlosti. Měl z toho potíž, neudržel přetížení hlavy s přilbou a musel si pořídit speciální sponky s pruhy, na ně napojená očka přichycená v helmě pomáhala v zatáčkách, aby krk udržel.
Potíže a zase potíže
"Ve středu mi káru připravili, ale zase až večer, montovali motor celý den a odmítali mou pomoc, že to udělají sami," vybavoval si, jak si připadal zbytečný, i když se v motorech vyzná. Znovu na jiné motokáře trochu jezdil, ale za dobré představy o přípravě na závod to nepovažoval. "Ztráceli jsme čas, tak jsem si to nepředstavoval." Ve čtvrtek konečně vyjel s motorem TM a na podvozku pro závod. Hned zrychlil o 0,6 vteřiny, ale Američané z TM Racing ho znovu zklamali.
"Začali měnit výfuk i další díly, ladit. A místo, aby se výkon motoru zvedl, tak vadnul." Tohle peklo mít doma, už bych asi nejezdil. Zlaté české ruce, říkal si. "Přišli za mnou dva Američané, kteří mě potěšili a překvapili," vybavil si. Oba jezdci mu chtěli poradit, nezdálo se jim, že v zatáčkách s nimi jede, ale na rovině ho snadno dostanou. V pátek ráno s hrůzou zjistil, že mu zase na motokáře vyměnili motor. "Zase jsem byl pomalejší."
Podvozek parádní, motor mizerný
Podle toho dopadla i kvalifikace, když ani jednu ze tří jízd na deset kol nedokončil. Z 53 jezdců měl ještě předtím 41. čas. "Podvozek byl perfektní. I s tím motorovým šrotem, co jsem dostal, jsem stále věřil, že 15 míst ujedu v kvalifikaci, že se do třicítky pro finále protlačím." Technická vyrovnanost byla obrovská, kdyby trochu jela jeho motokára, záleželo by jen na něm. Nakonec po dalších úpravách motoru tekl do spalovacího prostoru olej z převodovky, to už bylo moc.
A jiný motor už nebyl. "Je pravda, že ho z TM Racing sháněli," dodal Jihočech. Kvalifikaci nakonec jel. V polovině první kvalifikační jízdy mu upadl výfuk, který zapomněli Američané přidrátovat. Ve druhé jízdě skončil z první desítky ránou, když před ním zmizelo několik jezdců v prachu a vyletěli z něj rovnou do jeho dráhy. Ve třetí kvalifikaci mu zhasl motor.
Příště se připraví sám
Když jel v neděli opravnou jízdu a měl skončit do osmého místa, aby postoupil do finále, motor vydržel půl kola a znovu zhasl. Definitivně. "Zkoušel jsem káru roztlačit, ale nic platné to nebylo." Na finále na 30 kol se díval. "Pokud tam pojedu příští rok, tak se na to připravím, jak jsem zvyklý. Týden bych chystal káru a týden testoval, určitě jen s naším motorem VM. Jinak to prostě nejde," ujistil Jindřich Vácha
15. listopadu 2001 9:41
