"V McLarenu bych se vracel do marketingu, do prostředí a k lidem, které znám. Tohle však má jeden rozměr navíc. Je to něco, co znovu přichází a vy na tom můžete nechat svůj rukopis," říká Turek.
Takže opouštíte svět F1?
Ne zcela. V rámci Red Bull Air Race budu mít na starosti i sponzoring a to je nejlepší prostředí pro získávání partnerů je F1. Mí šéfové chtějí, abych jezdil na hodně sledované závody, a tím pádem bylo mé rozhodnutí jasné. Říkal jsem si, že budu dělat něco, co je nové, atraktivní, mně šité na míru a ani neztratím kontakt se světem, ve kterém jsem téměř deset let. Navíc Red Bull má v F1 zázemí dvou týmů, a když vás považují za „domácího“, pak jsou ty možnosti úplně jiné, než když jste tam jako host či novinář.
Dál tedy budete na Nově spolukomentovat závody?
Domluvili jsme se, že ta spolupráce u vybraných závodů bude pokračovat. Nebude to pravidelné, budu spíš hostovat.
Co přesně je v Air Race vaším úkolem?
Ta série zažívá znovuzrození, má vybudované nějaké povědomí a teď je třeba ho ještě vylepšit. Já se budu starat o prodej televizních práv, lístků, sponzoring... Zkrátka musím vybudovat takový byznysmodel, který bude přinášet příjmy, aby ta série byla během několika let soběstačná. Je to jiná dimenze než být u jednoho týmu v F1. I proto jsme se domluvili rychle a od září jsem nastoupil.
A zároveň se přestěhoval do Salcburku.
To nebyl problém. S rodinou jsme zcestovalí, žili jsme dlouhé roky v Německu a Anglii. Děti i v Česku chodily do německé školy a němčinu mají s češtinou jako první jazyk. Mluví naprosto bez akcentu, takže to stěhování bylo jednoduché.
Air Race se často přezdívá „letecká formule 1“. Může se někdy skutečné F1 vyrovnat?
Formule má mnohaletou historii, na druhou stranu Air Race dokáže svou povahou fascinovat lidi. Není to sice souboj křídlo na křídlo, ale boj proti času, který dokáže přitáhnout davy. Vždyť v Barceloně přišly na závod dva miliony lidí. Opakuji: létání fascinuje a v nějakém středně dlouhém horizontu se budeme snažit dosáhnout na pozice, kde je teď F1. Ano, je to ambiciózní výrok, ale cíle musí viset takhle vysoko.
Jenže série měla problémy. Ročník 2010 skončil kvůli špatným smlouvám s pořadatelskými městy předčasně, pak se na tři roky odmlčela...
... ale teď existují důvody, proč bude lepší. Zaprvé: pravidelnost a spolehlivost. Pokud je kalendář ohlášen, tak se v takovém pořadí i závody uskuteční (začíná se na přelomu února a března v Abú Zabí a na programu je sedm závodů). Zadruhé: Red Bull ustupuje ze svých pozic. Air Race byl totiž vnímán jako akce Red Bullu, teď ho chceme etablovat jako sportovní disciplínu. I proto Red Bull nabídne reklamní prostor jiným subjektům. A pak zvyšujeme bezpečnost.
V čem?
Bude se létat o pět metrů výše. Snížilo se maximální přetížení z 12 G na 10. Vytvořili jsme „juniorský“ pohár, kde budou získávat zkušenosti mladí piloti.
A Češi mezi dvanácti piloty Air Race mají zástupce.
Taky bychom se měli cítit nesmírně privilegovaně. Je to velký úspěch, že máme člověka v tak úzké elitě, protože lidí s takovými schopnostmi je na světě strašně málo. Martin Šonka má navíc veškeré předpoklady, aby uspěl po sportovní i marketingové stránce. Aby byl jedním z nejlepších. Je mladý, dravý, dokáže se prezentovat a mluví výborně anglicky. Navíc má dril armádního pilota, který létal na gripenech.
Přesto je to sport, který v Česku není příliš populární.
Ale ta série se poměrně rychle etabluje, navíc máme příslib, že závody poběží v České televizi. Šonka se klidně může svým příběhem podobat rychlobruslařce Sáblíkové. Ten sport taky u nás nikdo moc neznal, pak přišlo pár velkých úspěchů a najednou ho považujeme za sport, který v Česku umíme.
Co takhle dostat Air Race i s ním do Prahy?
Myslím, že v Praze by na to bohužel nebylo místo. Šlo by létat nad vodou, ale tam by to bylo moc úzké, takže bychom museli hledat lokalitu nad zemí. Ale Air Race s pozadím Prahy by byl úžasný, to ano.
