Zleva druhý Filip Salač, vítěz Sergio García a třetí Riccardo Rossi po Velké...

Zleva druhý Filip Salač, vítěz Sergio García a třetí Riccardo Rossi po Velké ceně Francie | foto: AP

Salačova sezona, která ukáže pravdu. První velký úspěch nesmí zapadnout

  • 6
Byly to jedny z jeho prvních vět v cíli. „Je to splněný sen. Den, na který jsem dlouho čekal a strašně se kvůli němu nadřel.“ Ano, ten velký den měl s jeho talentem i technikou, jíž disponuje, zřejmě přijít o něco dřív. Ovšem klíčové pro kariéru motocyklisty Filipa Salače je, že vůbec přišel. A že přišel teď, zkraje sezony.

Chvíli před nedělním polednem v cílové rovince okruhu Le Mans, jednoho ze svatých míst motorsportu, zvedl nadšeně motorku na jedno kolo. O pár minut později stál na stupních vítězů a za ním vlála česká vlajka. Byl druhý a jako devátý Čech se v motocyklovém mistrovství světa probil na pódium pro nejlepší tři. „Tak to konečně klaplo. Gratulace,“ vzkázal mu i jeho předchůdce Lukáš Pešek.

Salač ve Francii „přežil“ tuze těžké podmínky. Když pár hodin před startem vyrazil k poslednímu tréninku, připadal si prý jako na lodi, kolik pod ním na trati bylo vody. I závod Moto3 se rozjel na mokrém asfaltu, takže mnozí z jeho soků padali k zemi, zatímco on se dral statečně kupředu. Ocitl se i na prvním místě, ale většinu klání se držel druhý za Garcíou.

Jel takticky, neriskoval. Však sám popisoval: „Nechtěl jsem dělat hlouposti. Vyplatilo se – teď je to nejlepší den v mém životě, na který nikdy nezapomenu.“

Češi na stupních v Grand Prix

1. místo
4 - František Šťastný (2x 1961, 1965, 1966)
2 - Lukáš Pešek (2x 2007)
1 - Karel Abraham (2010)

2. místo
4 - František Šťastný
3 - Gustav Havel, Lukáš Pešek
2 - Bohumil Staša, Jakub Kornfeil
1 – Filip Salač

3. místo:
12 - František Šťastný
6 - Gustav Havel
4 - Lukáš Pešek
3 - Jakub Kornfeil
1 - Bohumil Staša, František Boček, Stanislav Malina, Karel Abraham

A může to být zásadní den.

Salač platí za talent. Za následovníka úspěšné generace Peška, Abrahama či Kornfeila, během jejichž dob se český jezdec mezi nejlepšími ve světovém šampionátu považoval tak nějak za samozřejmost. Už se nezávodí ani v Brně, a tak je Salač posledním mohykánem.

Má tři sourozence, v rodině jsou motorky pevnou součástí a dost se kvůli nim obětuje. On už odmala žil střídavě nedaleko španělské Valencie, která je pro rozvoj motocyklových závodníků místem zaslíbeným.

Dařilo se mu v juniorském mistrovství i Red Bull Rookies Cupu, jakéhosi předstupně třídy Moto3. Do ní vstoupil v sedmnácti i díky silné finanční podpoře českého Autoklubu, který mu nejdříve vyjednal místo vedle Kornfeila, od něhož se měl učit. Později mu zase zajistil angažmá v silné stáji Snipers, ovšem výrazné výsledky nepřišly. A popravdě, je-li vaší ambicí se jednou probít až mezi elitu MotoGP, nemáte v nejnižší třídě příliš dlouhou dobu hájení, zvlášť v téměř bezedné zásobárně Španělů, Italů. Musíte rychle stát na pódiích, vítězit.

I devatenáctiletý Salač před startem letošního ročníku moc dobře věděl, že se ocitl na křižovatce. Buď uspěje, nebo přijde zatracení. „Sezona bude rozhodující s ohledem na to, co se se mnou bude dít dál. Určitě bude zajímavá,“ říkal v březnu.

Životní úspěch motocyklisty Salače, ve Velké ceně Francie dojel druhý

V neděli v jeho 38. závodě přišel první moment. Jenže aby z oné křižovatky šel dál, nesmí zůstat ojedinělým. Do vyšších tříd v drtivé většině postupují jen ti, kteří dokážou v tvrdé konkurenci obstát opakovaně. „Věděl jsem, že ten moment přijde. Určitě to byla otázka času, měl hodně smůly a touto skvělou jízdou to prolomil,“ prohlásil Jan Šťovíček, šéf Autoklubu.

Ano, teď je Salač mezi devíti Čechy, kteří se dostali na „bednu“. Jen tři z nich – Šťastný, Pešek a Abraham – dokázali i zvítězit. To pro něj nyní musí být meta, která ho „vystřelí“ výš.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž