Někdo spílal rozhodčímu za předčasné ukončení zápasu, někdo se odebral k baru pro sklenku na zahnání splínu a pár desítek lidí povstalo a zklamaně tleskalo. Takhle si Hostěradice další velkou noc, během které se nachystaly na vítězství slavného rodáka Jiřího Procházky na turnaji UFC, rozhodně nepředstavovaly.
„Kontroverzní… prostě kontroverzní,“ hlesl Martin Procházka, strýc hlavního aktéra přenosu, k němuž se upínaly zraky zhruba sedmi stovek přítomných. V Hostěradicích, malé obci na Znojemsku, žije 1 650 obyvatel, a kdo vydržel ponocovat nebo nemusel v neděli do práce, ten si cestu do kulturního domu našel.
Rozhořčení i zmatek. Procházka v NY prohrál, ale správně? Pastrňák: To byl vtip |
I senioři nebo rodiče s malými dětmi pomohli zaplnit parket pod velkoplošnou obrazovkou, na které přenos z New Yorku od brzkých ranních hodin běžel. Naplno jely dva bary, nachystáno bylo dvacet sudů piva a dvě stě párků, na stolech ležely proteinové tyčinky s Procházkovým obrázkem a jménem.
Konec však byl jiný než loni, když stejně početný dav na hostěradickém fotbalovém hřišti v euforii přihlížel tomu, jak Procházka ve velkolepé bitvě zdolal Glovera Teixeru. V Madison Square Garden, nejslavnější sportovní aréně světa, se dnes bojovalo jen necelá dvě kola, než rozhodčí boj po Pereirově tvrdém úderu a Procházkovu zavrávorání ukončil.
„Tak naštvaná na rozhodčího jsem! Tak naštvaná!“ šermovala rukou rozzlobená fanynka, oblečená v tričku s nápisem Champion Procházka. Do Hostěradic jich rovnou stovku poslal zápasníkův manažer, a protože zájemců bylo víc než triček, rozděloval se balík přísně podle toho, kdo je místní a kdo přespolní.
Dva fanoušci dorazili až z Brna a mávali nad hlavou českou vlajkou, vyzdobenou nápisem Fans Brno. „Na Zbrojovku jsem odpoledne v Brně nešel, ale tohle jsem si ujít nechtěl nechat. Kdysi jsem dělal thajský box, Jirkova cesta je úžasná. Fandím mu a fascinuje mě, čeho dosáhl,“ pověděl fanoušek Robert.
O tom, že se přes další stupínek na své cestě Procházka nepřehoupne, bylo jasné poměrně brzo. Podle značné části osazenstva však zápas po Pereirově direktu končit nemusel. „Dal mu, to ano, ale Jirka ještě neležel. Titulové zápasy se nechávají delší čas,“ spekuloval Jan Burger (nez.), místostarosta Hostěradic.
Obec nad přenosem zápasu ochotně převzala patronát, kulturní dům vybavila plátnem a výzdobou a otevřela ho už čtyři hodiny před duelem. Od dvou od rána se scházeli první zvědavci. „Už týden jsem nervózní. Jednak z toho, jak zápas dopadne, jednak z organizace,“ přiznal místostarosta.
O organizaci mít obavu nemusel, klapla na jedničku. Jeden kout sálu hned pod pódiem obsadila parta ultras, kteří už dřív za Procházkou vyrazili i do světa, tentokrát však – mnozí z finančních důvodů – zůstali raději doma.
Přišli i Martin a Petr Procházkové, tedy strýcové uchazeče o mistrovský pás organizace UFC, stejně jako si noc nenechal ujít jeho bratranec Tomáš Procházka. „Jirkova mamka se na přímý přenos ze zásady nedívá, nemá na to nervy. Pustí si vždycky až záznam, kdy zná výsledek a není to takový nápor na nervy,“ podotkl Martin Procházka. I prarodiče se prý spokojují až se záznamem. „No a já bych býval do New Yorku letěl, ale čtrnáct dní před tím, než byl oznámen termín, jsem si koupil dost drahé elektrokolo, takže jsem si svoji rezervu na zábavu vyčerpal,“ pokrčil rameny strýc.
Do kulturního domu dorazil s paklem nálepek a rozdával je. Celá budova se proměnila v jeden velký festival pod hlavičkou BJP, což je Procházkova známá sportovní zkratka, vzniklá v dobách jeho mládí. Stejná zkratka se vyjímala i na nafukovacích baloncích, rozmístěných po zdech.
Přivítání bude, i když ne vítězné
Dalším notoricky známým gestem, zvednutou paží se zatnutou pěstí, Procházka svoje blízké pozdravil na nahrávce, promítnuté těsně před zápasem.
„Jirka, Jirka!“ odpověděl mu dav na dálku skandováním.
Pro Hostěradice je Jiří Procházka nejen rodákem a kamarádem, ale i vzorem. Loni díky němu v tamní posilovně přibyla fight zóna, do které se jednou týdně dostavuje trenér na speciální tréninky MMA. Když bylo minulý rok Procházkovi třicet, slavil kulatiny právě v kulturním domě, kde se jeho zápas v noci na neděli přenášel, a samozřejmě Hostěradice zažily bouřlivé přivítání loni po jeho triumfálním návratu ze Singapuru. Vedení obce tehdy Procházkovi věnovalo dort a katanu, s níž dort porcoval, fotbalisté přišli s dresem a číslem 1, šampion na travnatou plochu dosedl s vrtulníkem.
„Klíče od města mu při další oslavě dávat nebudeme; je sice slavný, ale je náš. Já bych mu osobně nejraději postavil sochu,“ nechal se unést Burger. „Jirka vyrůstal vedle nás, byl mým sousedem. Kolikrát já jsem na tu jeho partu vyběhl, ať se zklidní, že řádění už bylo až až,“ zavzpomínal.
Přivítání Procházky po návratu z bitvy se plánuje i tentokrát, jen nebude tak okázalé, jako kdyby následovalo po vítězství. Hostěradice však za nedělního rozbřesku daly najevo, že je jeden nezdar nemá šanci rozhodit.
„Pít se bude dál. Nevadí, že to nebude na oslavu!“ zavelel do začínajícího dne jeden z fanoušků v předsálí kulturního domu. Asi hodinu po zápase bylo rezerv ještě dost, z dvaceti sudů se tou dobou vypilo šest. Nalévalo se celou dobu kromě zápasu, kdy se i obsluha baru vmáčkla do sálu a sledovala se zatajeným dechem bitvu na plátně.
Potlesk z prořídlého publika si český bojovník vysloužil oznámením hned po boji do mikrofonu, že ukončení ze strany rozhodčího přišlo ve správný čas, že už byl „out“. I když se s tímto faktem jeho zastánci těžce smiřovali...
Svoji útěchu si našel víceméně každý. „Jirkova mamka bude ráda, že je kluk vcelku, nebyl bitý až do mrtva,“ prohodil místostarosta.
Časem se na prohru i na křivdu zapomene. Určitě se pak ještě budou hodit i černá trička, opatřené nejen nápisem Champion Procházka na hrudi, ale i sloganem Champion Will Rise Again (Šampion znovu povstane) na zádech. V nic jiného, než se že „jejich Jirka“ vrátí co nejdřív jako vítěz, věřili v noci na neděli v Hostěradicích všichni.