Tehdy chtěla Norka končit, sužovalo ji vleklé onemocnění.
"Byla jsem připravená na to, že odejdu ze scény. Ale hlava mi řekla: Ještě ne," vypráví. Vzápětí získala dvě zlaté medaile na mistrovství světa: za štafetu a sprint dvojic!
"Má finiš hodný dvacetileté holky," obdivuje její sprinterské kvality Neumannová.
Před měsícem skončila Pedersenová pátá ve sprintu ve Vermontu. Kde se v ní bere taková výbušnost?
Přitom ve Světovém poháru debutovala již 3. března 1984, kdy v Lahti obsadila 14. místo. To ještě závodily lyžařské legendy Smetaninová, Kirvesniemiová, Aunliová či Jeriová.
"Obdivuji ji. Musí to být v 41 letech úžasná dřina, která bolí," říká dnes Květa Jeriová-Pecková. "Ačkoliv na severu není zase tak neobvyklé závodit až do čtyřicítky."
Pedersenová vypráví, jak čerpá sílu z přírody a ze svých dcer. S Idou loni obsadila na mistrovství Norska třetí místo ve sprintu dvojic. Pak přibraly její dvojče Eli a ve štafetě doběhly páté.
"Jsem vlastně rodinný typ," povídá s úsměvem. Jaksi mimochodem stihla v roce 1997 vyhrát i Světový pohár v lyžařském orientačním běhu.
Ani letošní sezona nemusí být v bílé stopě pro Pedersenovou rozlučková. "Třeba vydržím ještě dalších pět let," uvažuje.
 Nejlepší ženy z klasické desítky Světového poháru v Otepää (zleva): domácí Kristina Smigunová, vítězná Norka Hilde Pedersenová a třetí Polka Justyna Kowalczyková. |
