V létě absolvoval ideální přípravu bez zdravotních komplikací a počáteční manko v kilometrech na sněhu rychle dohnal. "Cítil jsem se v sezoně dobře a tušil jsem, že by tona šampionátu mohlo vyjít," přiznává Martin Jakš.
Z loňského šampionátu juniorů v Rovaniemi se vrátil jako pátý ve skiatlonu. Letos odjel do Kranje už ze zkušenostmi ze závodů Světového poháru.
V silvestrovském běhu na 15 km volnou technikou v Novém Městě na Moravě skončil na 46. místě, v estonském Otepää byl na stejně dlouhé trati klasicky pětadvacátý. "Ty závody mi daly hrozně moc. Na šampionát jsem jel bez trémy," říká.
Navíc věděl, že formu má podobnou jako Petter Northug, jeden z největších soupeřů v juniorské kategorii. Nor zářil i v Kranji, získal tři individuální zlata.
V úvodní disciplíně, běhu na 10 km klasicky skončil Jakš hned za ním, stříbrný.
Ve skiatlonu se mezi ně vklínil ještě Rus Ilja Černousov. Právě ve závodě, jenž kombinuje úseky klasickou a volnou technikou, pomýšlel český lyžař i na kov nejcennější.
Před posledním stoupáním jel společně se soupeři v čele startovního pole. "Jenže v kopci jsem pak rychle poznal, o co je Nor lepší. Nastoupil a hodně nám ujel. Tam jsem trochu vytuhnul a snažil se hlavně si pohlídat bronz," přiznává Jakš.
Na náročných kopcovitých tratích ve slovinském středisku mu dvacetikilometrový skiatlon vzal nejvíc sil. Ve štafetě se však přece jenom "kousnul". "Kluci jeli skvěle, musel jsem se snažit," říká.
V souboji o stříbro podlehl Černousovovi. "Škoda, bylo to napínavé do posledních metrů."
Přímo po návratu ze šampionátu zamířil Martin Jakš do Plzně. Pod vedením Vladislava Razýma tam trénuje s jeho synem Alešem, na místním sportovním gymnáziu by měl letos maturovat.
"Ale je to složitější," přiznává. Manko z úvodního pololetí musí dohnat do čtrnácti dnů. Se žádnými úlevami nepočítá. "To mi ani nenapadlo. Ale už mi ze školy gratulovali."
