Není mnoho vrcholových sportovců, kteří při reprezentování stihnou řádně dokončit školu. Tomáš Slavík mezi takové patří. Ale sám přiznává, že je rád, že už to má sebou.
„Po dokončení školy jsem si docela oddechl. Měl jsem sice individuální plán, ale severská kombinace je žrout času a skloubit to dohromady, to bylo ohromně náročné,“ připouští.
V loňské sezoně dosáhl Slavík nejlepších českých výkonů (páté místo v závodě SP v Holmekolenu a zisk titulu akademického mistra světa), musel se ale také potýkat se řadou zdravotních problémů.
„Vloni jsem dvakrát onemocněl,“ vzpomíná Slavík. „Po problémech v přípravě jsem nestihl začátek sezony. Závodit jsem začal až během ročníku. Po univerziádě, před mistrovstvím světa, jsem měl zase problémy se zády, takže v Sapporu jsem to jen odjezdil,“ připomíná spoluúčast na šestém místě české štafety.
Na závěr sezony přišla satisfakce v podobě pátého místa na Holmenkolenu. „Poslední závod v Oslu, to byla paráda. Byly tam specifické podmínky, závod se natahoval, takže jsem na tom trochu vydělal a vybojoval svůj životní výsledek.“
V létě se Slavík dal do kupy a v letním Grand Prix obsadil desáté místo. „Příprava proběhla dobře. Na rozdíl od loňského roku jsem absolvoval celou přípravu, jsem naprosto v pořádku a proto i očekávání před sezonou jsou vyšší,“ říká Slavík.
„Chtěl bych navázat na výkony v letním Grand Prix, kdy jsem v několika závodech potrápil špičku, především bych však chtěl pravidelně bodovat,“ plánuje česká kombiňácká jednička.
Ve splnění cíle mu má pomoci i nový reprezentační kouč Luděk Šablatura, se kterým se Slavík ve své kariéře pravidelně setkává.
„Pod Luďkem jsem začínal s kombinací, v roce 1999 jsem pod ním poprvé nahlédl do reprezentace, takže jsem jeho příchod přivítal,“ přiznává Slavík. „Nemáme spolu problémy, do tréninku více zapojil psychologii, což je jeho největší přínos. Pořád nám zdůrazňuje, že na to máme, že můžeme být mezi nejlepšími.“
Ve Světovém poháru bude tvořit Slavík pár s Miroslavem Kučerou. Podle mnohých by mohli být tito dva důstojnými nástupce úspěšných sdruženářů Rygla a Kučery. „To asi ne. Ale ze spolupráce s Mirkem se snad něco urodí,“ rozesměje se Slavík. „Kdyby se nám však povedlo se jim alespoň přiblížit, bylo by to super.“
