Pro servismany muselo být páteční mokré sněžení při současném oteplení těžkým oříškem při volbě lyží, že?
Dneska to bylo hrozné. To počasí se měnilo strašně, opravdu strašně. Nakonec jsme se rozhodli pro skluznici s mikrokontaktem místo vosků.
Proč?
Měli jsme z nich dobrý pocit, jely dobře. Naopak některé silné týmy zůstaly u vosku. Já jsem "mikra" dlouho zkoušel, Lukáš s nimi byl také spokojen. A když jsem viděl, že třeba Němci mají vosk, tušil jsem, že budou v Prčicích.
Těsně před startem nastalo u českého týmu k velkém hemžení. Co se dělo?
Použili jsme takovou fintu. Lukášovi jsem dal do startovního prostoru rovněž lyže s voskem, aby se tam s nimi ukázal. Až když už byl svlečenej, tak jsem mu přinesl k označení lyže s "mikrem".
Jak dlouho před startem? Deset minut?
To ani ne! Tak tři, čtyři minuty.
Ale na tuhle akci typu "kulový blesk" musel být Lukáš připravený, ne?
Jasně, on to věděl. Zhruba dvacet minut před startem jsme už zkoušeli tu definitivní verzi lyží. Měl jsem nachystané troje lyže a tyhle z nich byly nejlepší.
Jaké mají číslo?
Tyhle nemají číslo, ty jsou označeny písmenem M.
O nich Lukáš hovoří jako o šťastných lyžích.
To jsou jeho šťastné lyže, to je pravda. Na těchto lyžích nebyl nikdy horší, než třetí. Tedy vlastně jednou, při Tour de Ski ve Val di Fiemme. Tam s nimi byl šestý. Ale zase tam vyhrál čtyři prémie a nakonec celou tour.
Jak jste viděl Lukášův výkon na trati?
Lukáš dřel jako kůň. Já už jsem říkal mnohokrát, že on se nikdy nevzdá. I kdyby tam měl umřít, tak pro úspěch udělá všechno. A já po těch všech peripetiích, kterými letos musel projít, jsem za něj ohromně spokojen. Ono se to zase začne okecávat, že měl mít zlatou a tak dále. Ale prostě ta stříbrná je pro Lukáše platinová. Ta není ani zlatá.
A co říkáte na vítěze závodu?
S Veerpalem jsem nepočítal. To jsem absolutně nečekal. Čekal bych tam snad každýho jinýho, než jeho.
