Emoce nedáváte moc najevo. Co se ve vás odehrává?
Samozřejmě mám ohromnou radost. Říkala jsem, že medaile bude moc těšit. A těší.
Jak jste prožívala závěr závodu? Do druhého kola jste startovala čtvrtá od konce a nahoře ještě čekaly silné soupeřky. Pokazily však jak Aubertová, Vonnová, tak Mölggová.
Já to nikdy neprožívám, protože už to nemůžu ovlivnit. Na kopci jsem odvedla, co jsem mohla, takže jsem jen stála a dívala na poslední tři závodnice.
Jaký dojem jste měla ze svého výkonu?
Dělala jsem hodně chyb, z té jízdy jsem neměla vůbec dobrý pocit. Když jsem dojela do cíle, vůbec jsem si nebyla jistá, že by to mohla být medaile. Čekala jsem, že někdo vypadne, ale překvapilo mě, že vypadla Manu (Mölggová) i Lindsey (Vonnová). Maria (Rieschová) je ve formě. Moc medaili chtěla a já jí ji hodně přeju.
Rozestupy mezi závodnicemi byly minimální. Jak těžké je srovnat si v hlavě jak jet? Zda riskovat, nebo ne?
Nedá se jet se žádnou mírou jistoty, musí se jet na riziko. Manuela (Mölggová) nijak nekalkulovala, aby měla aspoň nějakou medaili. Chtěla vyhrát, riskla to. Bohužel jí to nevyšlo, spadla pár branek před cílem. Jsem přesvědčená, že kdyby zvládla tu dvojbránu, vyhrála by a porazila by i Marii. Já jsem se snažila riskovat, ale některé branky se nepodařily, byly tam chyby. Ale to neřeším, mám medaili a jsem za ní moc ráda.
Pomohlo vám, že druhé kolo stavěl váš otec?
Je úplně jedno, kdo staví trať. Je tam postavený nějaký slalom, musím se s ním poprat.
Ale nachystal pro vás větší počet branek.
Říkali jsme si jen, na jaké vzdálenosti je zhruba postaví. Druhé kolo bylo o hodně těžší, trať byla rozbitější. První kolo bylo hodně jednoduché, rytmické. Ve druhém bylo hodně vertikál, bylo nerytmické, obtížné pro všechny. I pro mě.
Nenamaloval vám otec trať třeba na papír, abyste si ji mohla snáze zapamatovat?
To ne. To je úplně zbytečné. Vím, co tam asi můžu čekat, jaké kombinace obvykle staví. Ale ta kombinace se jinak projíždí na prudkém nebo mírném svahu, jinak na ledovém či agresivním sněhu. Znám rukopis svého táty, ale okolnosti jsou jiné. I profil kopce je vždycky jiný. Nejde postavit slalom přesně jako někde na tréninku.
V čem byla záludná horní pasáž trati, kde o šance přišly Aubertová a Vonnová?
Je tam nejprudší úsek, hodně ledový. Ale Manuela Mölggová třeba vypadla dole, nahoře to zvládla bez problémů.
Obhajovala jste titul světové šampionky. Jak jste zvládala tlak? Byla jste nervózní?
Nějaká nervozita byla, ale nesvazovala mě. Zvládla jsem to. Byla to jemná nervozita i z toho kopce. Byl těžký.
Myslíte, že výsledky šampionátu budou cennější právě kvůli tomu, že se jelo na prudkém svahu Bellevarde?
Sjezdovka byla oproti Svatému Mořici, Santa Catarině i Aare prudší, ale nebyla extrémně nesjízdná. Je dobře, že po dlouhé době byl profil trati na mistrovství světa jiný. Ale za pár let vůbec nikdo nebude vědět, na jaké sjezdovce se jelo. Celkem je jedno, jestli stříbrná medaile je z mírné, nebo prudké trati. Prostě je to medaile a už se nikdo neptá na okolnosti závodu.
Jak medaili oslavíte?
Ještě nevím. Teď je to stres, i když příjemný. Rozhovory, dopingová kontrola. Až se to zklidní, domluvíme se, kdy vyrazíme domů. Chceme být dva tři dny doma než pojedeme na další štaci. Sezona ještě nekončí, čeká nás spousta důležitých závodů, na které se chci dobře připravit. Sezona je dobře rozjetá, já bych ji chtěla dobře dokončit.
Kam dáte medaili?
Asi někam mezi ostatní.
Kam tohle stříbro zařadíte vedle svých dalších úspěchů: titulu seniorské i juniorské mistryně světa ve slalomu, bronzu z mistrovství světa.
Tahle medaile patří na stejný řádek, ačkoliv jsou každá jiné barvy a jiného kovu.
Už jste na mistrovství světa na stupních vítězů jako doma? Jste na nich potřetí za sebou.
Ráda bych tam byla víckrát nejen na mistrovství světa. Ještě bych si to chtěla párkrát užít, to se neochodí.
Máte ze šampionátu tři medaile po sobě, což je obdivuhodné. Počítáte se mezi legendy?
Určitě ne, k legendám mám daleko. Ale je to krásné a jsem za to moc ráda, že to na mistrovství světa vždycky vyšlo. Doufám, že bedny začnou pravidelně vycházet i ve Světovém poháru.
A za rok ve Vancouveru?
I tam. Že začneme nějakou sérii na olympiádě.
Samozřejmě mám ohromnou radost. Říkala jsem, že medaile bude moc těšit. A těší.
Jak jste prožívala závěr závodu? Do druhého kola jste startovala čtvrtá od konce a nahoře ještě čekaly silné soupeřky. Pokazily však jak Aubertová, Vonnová, tak Mölggová.
Já to nikdy neprožívám, protože už to nemůžu ovlivnit. Na kopci jsem odvedla, co jsem mohla, takže jsem jen stála a dívala na poslední tři závodnice.
Jaký dojem jste měla ze svého výkonu?
Dělala jsem hodně chyb, z té jízdy jsem neměla vůbec dobrý pocit. Když jsem dojela do cíle, vůbec jsem si nebyla jistá, že by to mohla být medaile. Čekala jsem, že někdo vypadne, ale překvapilo mě, že vypadla Manu (Mölggová) i Lindsey (Vonnová). Maria (Rieschová) je ve formě. Moc medaili chtěla a já jí ji hodně přeju.
Rozestupy mezi závodnicemi byly minimální. Jak těžké je srovnat si v hlavě jak jet? Zda riskovat, nebo ne?
Nedá se jet se žádnou mírou jistoty, musí se jet na riziko. Manuela (Mölggová) nijak nekalkulovala, aby měla aspoň nějakou medaili. Chtěla vyhrát, riskla to. Bohužel jí to nevyšlo, spadla pár branek před cílem. Jsem přesvědčená, že kdyby zvládla tu dvojbránu, vyhrála by a porazila by i Marii. Já jsem se snažila riskovat, ale některé branky se nepodařily, byly tam chyby. Ale to neřeším, mám medaili a jsem za ní moc ráda.
Pomohlo vám, že druhé kolo stavěl váš otec?
Je úplně jedno, kdo staví trať. Je tam postavený nějaký slalom, musím se s ním poprat.
Ale nachystal pro vás větší počet branek.
Říkali jsme si jen, na jaké vzdálenosti je zhruba postaví. Druhé kolo bylo o hodně těžší, trať byla rozbitější. První kolo bylo hodně jednoduché, rytmické. Ve druhém bylo hodně vertikál, bylo nerytmické, obtížné pro všechny. I pro mě.
Nenamaloval vám otec trať třeba na papír, abyste si ji mohla snáze zapamatovat?
To ne. To je úplně zbytečné. Vím, co tam asi můžu čekat, jaké kombinace obvykle staví. Ale ta kombinace se jinak projíždí na prudkém nebo mírném svahu, jinak na ledovém či agresivním sněhu. Znám rukopis svého táty, ale okolnosti jsou jiné. I profil kopce je vždycky jiný. Nejde postavit slalom přesně jako někde na tréninku.
V čem byla záludná horní pasáž trati, kde o šance přišly Aubertová a Vonnová?
Je tam nejprudší úsek, hodně ledový. Ale Manuela Mölggová třeba vypadla dole, nahoře to zvládla bez problémů.
Obhajovala jste titul světové šampionky. Jak jste zvládala tlak? Byla jste nervózní?
Nějaká nervozita byla, ale nesvazovala mě. Zvládla jsem to. Byla to jemná nervozita i z toho kopce. Byl těžký.
Myslíte, že výsledky šampionátu budou cennější právě kvůli tomu, že se jelo na prudkém svahu Bellevarde?
Sjezdovka byla oproti Svatému Mořici, Santa Catarině i Aare prudší, ale nebyla extrémně nesjízdná. Je dobře, že po dlouhé době byl profil trati na mistrovství světa jiný. Ale za pár let vůbec nikdo nebude vědět, na jaké sjezdovce se jelo. Celkem je jedno, jestli stříbrná medaile je z mírné, nebo prudké trati. Prostě je to medaile a už se nikdo neptá na okolnosti závodu.
Jak medaili oslavíte?
Ještě nevím. Teď je to stres, i když příjemný. Rozhovory, dopingová kontrola. Až se to zklidní, domluvíme se, kdy vyrazíme domů. Chceme být dva tři dny doma než pojedeme na další štaci. Sezona ještě nekončí, čeká nás spousta důležitých závodů, na které se chci dobře připravit. Sezona je dobře rozjetá, já bych ji chtěla dobře dokončit.
Kam dáte medaili?
Asi někam mezi ostatní.
Kam tohle stříbro zařadíte vedle svých dalších úspěchů: titulu seniorské i juniorské mistryně světa ve slalomu, bronzu z mistrovství světa.
Tahle medaile patří na stejný řádek, ačkoliv jsou každá jiné barvy a jiného kovu.
Už jste na mistrovství světa na stupních vítězů jako doma? Jste na nich potřetí za sebou.
Ráda bych tam byla víckrát nejen na mistrovství světa. Ještě bych si to chtěla párkrát užít, to se neochodí.
Máte ze šampionátu tři medaile po sobě, což je obdivuhodné. Počítáte se mezi legendy?
Určitě ne, k legendám mám daleko. Ale je to krásné a jsem za to moc ráda, že to na mistrovství světa vždycky vyšlo. Doufám, že bedny začnou pravidelně vycházet i ve Světovém poháru.
A za rok ve Vancouveru?
I tam. Že začneme nějakou sérii na olympiádě.
