Tu minulou ukončila 19letá obojživelnice předčasně poté, co si na olympijských svazích pohnula s plotýnkou v bederní páteři. Šestá tam dojela v paralelním slalomu, sedmá v tom obřím, jenže poté, co v sezoně vyhrála jeden závod Světového poháru a v dalších dvou skončila na pódiu, myslela možná i výš.
Nejdůležitější vítězství však oslavila, když vyšla od lékařů s verdiktem: jste zdravá, všechno drží. "Pan profesor Kolář se o mě po olympiádě postaral a musím zaklepat, že už nic nebolí." I proto se dvojnásobná juniorská mistryně světa mohla nanovo a zostra pustit do přípravy na další zimu.
Nejdřív vyrazila nabírat síly do Řecka. "Kondiční přípravu mi zase dělal děda," říkala. A Jan Klapáč, hokejový mistr světa 1972, svou vnučku nešetřil. "Ale já nikdy neřeknu, že už nemůžu, i když to hrozně bolí a už hrozně nemůžu," namítla Ledecká. "Zařadili jsme spoustu rehabilitačních prvků, posilování vnitřního svalstva a vážně to pomohlo."
I trenér na kopci, když se jeho svěřenka po dlouhé znovu postavila na sníh, uznal, že žádný propad nevidí. "Prý mám dokonce stabilnější postoj," prozradila snowboardistka po návratu z rakouského ledovce Mölltal, kde znovu kombinovala obě své dovednosti - prkno i sjezdovky.
"Bylo to super, sněhu jsem se nemohla dočkat," přiznala. "Trošku jsme pozměnili techniku, abych tolik nezatěžovala záda, ubíráme se dobrým směrem. I z lyží jsem měla radost, že jsem toho přes léto tolik nezapomněla."
V polovině září vyrazí Ledecká na další ledovec, ke konci října se stejně jako loni vydá měsíc do Copper Mountain v Coloradu. "Což mi hodně pomůže," doufala. První závody ji pak čekají koncem listopadu (na prkně), do kalendáře plánuje zařadit i starty ve Světovém poháru alpských lyžařů.
"Letos jsou vyjetá dvě místa v super-G a superkombinaci, já jsem druhá, takže bych teoreticky mohla jet," naznačila. "Ale musíme to naplánovat tak, aby se závody nekryly se svěťáky na snowboardu. Pro mě je hlavní sezonu si užít a vydržet zdravá."
