Z pátého místa po prvním kole však udeřil. Nikdo jeho útoku neodolal. Včetně věčného rebela, jehož Fan Club vytáhl bundy s nápisem „Nastal Millerův čas“.
Američan, vedoucí po prvním kole, proťal cílovou fotobuňku o sedm setin pomaleji.
„V tu chvíli se ze mne stal divoký býk, před nímž zamávali rudým hadrem. Byl jsem šílený radostí. Tohle je jeden zmých nejkrásnějších úspěchů,“ líčil Maier.
Předvedl na sněhu salto, uvolnil celou svoji sílu. Jako živý vulkán. On, mistr světa, se startovním číslem 1 na hrudi, byl znovu číslem jedna na světě. Herminátor.
„Když jsem ho viděl řádit, napadlo mě: Hej, to je Tomba. Ale byl to Hermann,“ povídal Bode Miller.
Jindy odměřený Maier chtěl najednou každému vyhovět. Autogramy? Prosím, kolik chcete.
„Vyfotíš se se mnou, Hermanne?“ žadonila servírka z novinářské restaurace. Jistě, žádný problém. Přidal úsměv i podepsanou kšiltovku.
Nejvíc vítězství v SP sjezdařů 1. Stenmark (Švéd.) 86 |
Úvodní pohárové klání sezony vyhrál v minulosti třikrát, dokonce i s převahou půldruhé sekundy. „Jenže to bylo dávno,“ namítl. „Tehdy jsem měl formu, která se nevrátí. Teď jsem byl přesvědčený, že první závod zimy už nikdy nevyhraju.“
Zvlášť když se v září zle potloukl. Stalo se to při soustředění na Novém Zélandu. Ostatní Rakušané už mizeli na hotel, pouze Maier si přidal jednu tréninkovou jízdu.
„A rozmlátil se jak na olympiádě v Naganu. Myslel jsem, že celá sezona je pryč,“ líčil jeho servisman Edi Unterberger.
Přivodil si zranění levého kotníku, lyžuje s bolestmi. „Jiný by potřeboval šest měsíců, než se z takového pádu vzpamatuje. Ale Hermanna každý úder v životě posilnil,“ upozornil Unterberger.
V pohárovém obřím slalomu triumfoval Maier poprvé od závodu v Aare 2001 a od tragické havárie na motocyklu. „Co dál? Asi by mi prospěly dva týdny pauzy, abych se dal dohromady,“ dumal.
Hned se však opravil: „Ale ne. Člověk nesmí moc dlouho odpočívat. Navíc: vítězství vás k další práci motivují. A dávají zapomenout na bolest.“